Ruští kosmonauti jsou placení hůř než prodavači hamburgerů. Velké srovnání s americkými a čínskými astronauty
Stát se dobyvatelem vesmíru je snem každého kluka. Ale přemýšleli jste někdy, jestli se to vyplatí i finančně?
Americký astronaut na vrcholu kariéry má plat o něco vyšší než český prezident. Zato ti ruští jsou na tom bledě - tedy dokud se nedostanou do vesmíru…
Made in USA
Spojené státy momentálně létají do vesmíru nejčastěji a také do kosmického programu investují nejvíce peněz. Začněme proto jimi. Platy amerických astronautů se řídí podle federální směrnice, která upravuje platy státních zaměstnanců. Dobyvatelé vesmíru patří do kategorií GS-11 až GS-14. To znamená, že platy v třídě GS-11 začínají na 64 724 dolarech ročně a ve třídě GS-14 končí na 141 715 dolarech ročně.
To v přepočtu na české znamená 103 000 korun měsíčně, respektive 224 000 korun měsíčně. To je částka, která přibližně odpovídá platu ředitele České národní banky.
Nejnižší možný plat dostanou piloti, kteří s kosmickým výzkumem teprve začínají a nemají ještě praktické zkušenosti s cestami do vesmíru. Více se o kariéře astronauta můžete dozvědět na oficiálním webu NASA. NASA zaměstnává v současné době asi 90 astronautů, do vesmíru se jich však dostane ročně jen několik. Když zrovna netrénují a nevěnují se vědeckým experimentům, je jejich hlavním úkolem propagace vesmírného programu. Většinu svého života tedy američtí dobyvatelé vesmíru stráví na základních a středních školách, kde vypráví dětem o tom, jak to vypadalo, když tehdy před lety jednou vyletěli mezi hvězdy…
Stát se evropským astronautem
Pro astronauty v Evropské unii platí prakticky stejná pravidla. Liší se jen názvy jednotlivých kariérních řebříčků, v Evropě se nazývají A2-A4. Platy jsou takřka stejné jako ve Spojených státech, NASA i ESA své platové výměry koordinují.
Stejně jako v USA i v Evropě mají kosmonauti bez praxe nižší platy, na ten nejvyšší dosáhnou teprve, když se opravdu dostanou do vesmíru. Měsíční plat evropského astronauta tedy začíná na 117 000 korunách a končí na 193 000 korunách. Více se o podmínkách i odměnách dozvíte na oficiálních stránkách ESA.
Povinnosti evropských astronautů jsou velmi podobné těm za oceánem. ESA dokonce v podmínkách, které by měl budoucí astronaut splňovat, uvádí, že by měl ovládat znalosti z oboru Public relations. Šance stát se astronautem je však astronomicky malá. Roku 2009 se na tuto pozici přihlásilo 8413 uchazečů – nakonec se z nich vybralo 6 astronautů…
Za Rusko a za mizerný plat!
Po rozpadu SSSR byli kosmonauti jedni z těch nejhůř zasažených. Vesmírný program Ruska se prakticky den ze dne zastavil – zkrátka na něj nebyly peníze. Zatímco v minulosti bylo snem každého sovětského hocha stát se kosmonautem, po pádu komunismu se to změnilo, především z finančních důvodů. A protože kariéra ve vesmíru už ani není cestou ke slávě, ubývá i zájemců.
S platy kosmonautů je to v Rusku o něco složitější a výrazně nekontrolovanější než na západě. Základní plat ruského kosmonauta je velmi nízký – v přepočtu činí pouhých 14 500 korun měsíčně. Pro srovnání, to zhruba odpovídá nástupnímu platu v českých pobočkách McDonald´s.
O to více peněz ale kosmonauti dostávají za konkrétní mise. Roku 2010 byl podle ruské agentury RIA Novosti plat za jednu misi na mezinárodní vesmírnou stanici ISS 150 000 dolarů – tedy asi 2 850 000 korun. Bohužel cest do vesmíru nepřibývá; ruských kosmonautů je dnes asi čtyřicet, takže než se jeden dostane na vesmírnou misi, trvá to v průměru 10 let.
Tchajkonauti žijí skromně
Poslední kosmickou velmocí, podle mnohých tou nejperspektivnější, je Čína. Údajů o platech jejich dobyvatelů vesmíru je velice málo. Ale první čínský astronaut Jang Li Wei, neboli tchajkonaut, má ve srovnání se západními kolegy plat doslova směšný. Podle serveru Paywizard.org dostává měsíčně 1590 dolarů – tedy v přepočtu 31 000 korun.
Má však jinou výhodu: zatímco v USA i Rusku už zdaleka není takové terno být astronautem, pro Číňany se se slal Jang Li Wei symbolem ekonomické a politické síly jejich země v 21. století. Zástupy ho milují podobně, jako jsme my v Česku zbožňovali Vladimíra Remka…
A co Češi?
Vladimír Remek, první a zatím jediný český kosmonaut, bral normální tabulkový plat – kvůli jedinému muži nemělo smysl zakládat speciální kolonku na povolání kosmonauta. V rozhovoru pro týdeník Reflex přiznal, kolik to bylo: „Žádný plat kosmonauta u nás neexistoval, bral jsem stejně jako kdokoli jiný mzdu podle hodnosti a funkce. Ale to neříkám, abych si stěžoval. Kdyby mi šlo o peníze, mohl jsem - místo abych se pídil po možnosti letět do kosmu - využit otcova postaveni a nastoupit k Československým aerolinkám. Vzhledem k dietám za lety do zahraničí bych tam bral třikrát až šestkrát tolik.“
