Smog, který zabíjel. Ten, co trápí Česko, je jen slabý čajíček

Bez jídla vydržíme tři týdny, bez vody tři dny – ale bez vzduchu jen tři minuty.

Smog, který zabíjel. Ten, co trápí Česko, je jen slabý čajíček
Smog, který zabíjel. Ten, co trápí Česko, je jen slabý čajíček
Zdroj: archiv

Nejhorší smog zabil za měsíc 12 tisíc lidí.

Česko se už řadu dní potýká se smogem. Špatně se dýchá, vzduch páchne a není vidět ani na deset kroků. Není to příjemné a podle lékařů tento stav poškozuje zdraví. Co všechno mlže smog způsobit?

Když se řekne smog, každému se asi vybaví Anglie. V této zemi kouře a mlh tento pojem vznikl – právě jako spojení předchozích dvou výrazů SMOke (kouř) a foG (mlha). Anglie jako matka průmyslové revoluce se smogem nejvíc bojovala – a také zažila vůbec nejhorší smogovou situaci v dějinách. Roku 1952 smog zabil během měsíce víc než 12 tisíc Londýňanů. 

Velký smog

Londýn se smogem bojoval odnepaměti, stejně jako jiná velká města. Situace se začala zhoršovat v 19. století, kdy většina z milionu obyvatel topila uhlím. Kouř se tehdy nad Londýnem vznášel téměř neustále. Na počátku 20. století se situace dost zlepšila, ani ne tak přičiněním člověka, jako spíš díky větrům, které v té době mračna odháněla nad moře. Londýňané si na to rychle zvykli, o to víc je zaskočila kalamita z roku 1952. Co k ní vedlo? Experti dnes podobné situace označují jako „dokonalou bouři“ – souběh několika současně působících faktorů, které působí maximálně a v jeden okamžik současně vyvrcholí.

Co vlastně dýcháme? Přirozené složení atmosféry je: 75 procent dusíku, 20 procent kyslíku, 3 procenta vody, 1 procento netečných plynů a 1 procento všech ostatních látek. Právě toto jedno procento je pro lidský organismus největším rizikem.

 

Londýnský smog 1903

V případě Londýna se spojily čtyři faktory:

  1. Lidský: Roku 1952 žilo ve městě asi 8 milionů lidí. Většina z nich stále ještě topila uhlím ve vlastních kamnech.
  2. Průmyslový: V 50. letech byl Londýn ještě velmi průmyslovým městem. Tisíce továren chrlily do vzduchu tuny popela.
  3. Meteorologické: nad celou jižní Anglií byl vysoký tlak vzduchu, což znamenalo, že nevály téměř žádné větry. Ráno 5.listopadu nastala silná inverzní situace, která znemožnila, aby se částečky tvořící smog přirozeně uvolnily do vyšších vrstev atmosféry. Teploty se pohybovaly kolem nuly a vlhkost vzduchu se 6. prosince přiblížila ke 100 procentům. Lidé tedy museli víc topit a přibývalo tak exhalací. Výsledkem byl smrtící koktejl.
  4. Dopravní: Londýn na jaře roku 1952 zrušil elektrické tramvaje a nahradil je autobusy. Byl to tedy první rok, kdy bylo město vystaveno tolika emisím naftových motorů. Automobily ani autobusy však smog příliš nezhoršovaly – od třetího dne pohromy totiž nemohly jezdit; ani ve dne nebylo pro smog vůbec vidět.

Smog je smrt

Nejhorší byla situace dopoledne 7. prosince, to nebylo vidět ani na půl metru. V Londýně nikdo nepanikařil, sice se špatně dýchalo, ale lidé nekolabovali na chodnících ani neumírali na schodech nemocnic. Šok zasáhl Anglii až o tři týdny později, kdy nemocnice zveřejnily údaje o počtu úmrtí ve „smogovém týdnu“. Počet úmrtí na dýchací problémy byl o 4000 vyšší, než se čekalo! Za celý měsíc přibylo dalších 8000 mrtvých „navíc“, celkově se tedy počet obětí vyšplhal na 12 tisíc. Pro lepší představu – to je město velikosti Tachova.

Podívejte se, jak vypadal velký smog roku 1952:

 

 Velký přelom

Přestože spousta lékařů varovala před spalováním uhlí už předtím, teprve Velký smog přiměl britské úřady, aby přišly s regulacemi, které by ho omezily. Přímým následkem byly směrnice pro boj se smogem, například City of London Act z roku 1954 a Clean Air Acts z roku 1956. Změnily se však nejen zákony, ale také v tu dobu v Británii začalo konečně pořádně fungovat sledování počasí a varovné systémy před smogovými situacemi.

Smog v Londýně roku 1952 byl sice zdaleka nejhorší v dějinách, ale zdaleka ne ojedinělý. Obrovské problémy měly se stejným fenoménem v St. Louis roku 1939. Tehdy způsobil téměř absolutní tmu, která trvala devět dní. Podobný problém zaznamenalo roku 1945 pennsylvánské město Donora – v něm lékaři zjistili, že smog zanechal vážné následky na 7000 obyvatelích.

Jak smog ohrožuje lidské zdraví?

Různé epidemiologické studie dokazují, že existuje přímá spojitost mezi vysokou koncentrací škodlivin v ovzduší a zvýšenou hospitalizací v nemocnicích. Rizikovou slupiny tvoří ti nejslabší, například senioři a děti, výrazně více smogem trpí muži než ženy. Kromě nejčastějších problémů s dýcháním bylo dokázané také poškození oční rohovky a povrchových vrstev kůže. Dětem se snižuje porodní hmotnost, klesá počet protilátek, naopak přibývá astmatu a alergií. Hrozí také vyšší nebezpečí poškození zárodečných buněk a pravděpodobné jsou i karcinogenní účinky.

Smog je vlastně aerosol, tedy malé částice, které jsou schopné absorbovat molekuly plynů. Tak se zvyšuje koncentrace nebezpečných látek, které se navíc v této formě mohou usazovat na dýchacích cestách. Pro jejich velikost není lidský organismus schopen je odstranit, usazují se tedy na plicích nebo na jiných orgánech.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články