Vědci odkrývají sexuální život lenochodů. Patří k němu polygamie i promiskuita

Vědci odhalili sexuální život lenochodů krátkokrkých.

Vědci odkrývají sexuální život lenochodů. Patří k němu polygamie i promiskuita
Vědci odkrývají sexuální život lenochodů. Patří k němu polygamie i promiskuita
Zdroj: archiv

Lenochodi jsou pověstní svojí "leností" a jejich sexuální život byl zahalen tajemstvím. Sexuální život je ale docela pestrý a rozhodně ne tak nezajímavý, jak by se mohlo na první pohled zdát. 

Tajemství odhaleno

Vědci z Wisconsinské univerzity v Madisonu ve svém výzkumu v pralesích severovýchodní Kostariky přišli na to, že teritorium  samců je menší než 0,2 kilometrů čtverečních. Má se dokonce za to, že lenochodi většinu života tráví cestováním mezi pouhými 25 stromy. 

V teritoriu každého samce se vyskytují v průměru 3 dospělé samice a 60 % samic žije na území víc než jednoho teritoria. 

V Americe žil obří lenochod. Analýza kostry přinesla překvapivé závěry

Samci tedy nemají výhradní přístup k samicím a ani jedno pohlaví nejsou monogamní. Vědci provedli zkoumaným lenochodům testy rodičovství, a ty odhalily, že 36 % samců zplodilo potomky s více než jednou samicí.

Během výzkumů byli vědci svědky tří páření, která se neodehrávala v rámci teritoria samce. Genetické testy jednotlivých zvířat ukázaly, že samci sousedících teritorií jsou často blízcí příbuzní. Pravděpodobně v tom hraje roli fakt, že si svá teritoria budují blízko míst, kde se narodili. Biologové mají za to, že blízká příbuznost je příčinou vzájemné tolerance samců ze sousedících teritorií. 

Narodil se Kristus Pán. A taky lenochodi. Sirotčinec jim umožní žít

 
Odsouzeni k přežití?

Lenochodi mají špatný zrak i sluch, a jsou navíc neskutečně pomalí. Vlastně by měli při svém způsobu života dávno vyhynout. Ale tito živočichové se přesto se dokázali úspěšně přizpůsobit prostředí a přežít. Jejich strava -zelené listí stromů - jim neposkytuje příliš mnoho živin. Těžko stravitelnou stravu tráví pomocí zvláštních bakterií a prvoků a lenochod dvouprstý se vyprazdňuje zhruba jednou za deset dní, a někdy dokonce i jednou za třicet dní. Listy nejsou příliš výživné a lenochod se s tím vypořádává po svém - místo aby jedl více, rozhodl se pro jinou strategii - pohybuje se méně, a šetří tak energii.  Lenochodi dostali jméno podle svého nejvýraznějšího rysu - ve stromech se pohybují velmi, ale opravdu velmi pomalu - rychlostí kolem 0,24 km/h. 

Lenochod krátkokrký (Choloepus hoffmanni) žije v deštných pralesech Střední a Jižní Ameriky a je to samotářský tvor, ale nikoli v době rozmnožování.

SPECIÁL Sex ve světě zvířat

Pohybují se pomocí silných drápů. K životu vzhůru nohama ve větvích se přizpůsobila i jejich srst, která jim roste od břicha směrem ke hřbetu.

Jejich nezvyklé zabarvení do zelena je výborně maskuje. Mohou za něj mikroskopické řasy rostoucí přímo v srsti. Mají také proměnlivou teplotu těla, která může během dne kolísat mezi 27 až 35 °C a při větším kolísání teploty upadají lenochodi dvouprstí do strnulého stavu, který se na první pohled podobá zimnímu spánku.

"Fyziologie lenochodů a anatomie je vědecky poměrně dobře probádána, ale jejich chování je zatím velkou neznámou," říká Jonathan Pauliz Wisconsinské univerzity a spoluautor studie.

Podívejte se na video BBC, kde David Attenborough odhaluje tajemství, které stojí za přežitím lemura:

 

Zdroj: BBC
Úvodní foto: ČTK 

MOHLO BY VÁS AZJÍMAT:

Související články