Voliči pravice jsou hloupější než voliči levice. Tvrdí to kanadská studie

Ve většině sociologických studií vychází, že stoupenci pravicových stran jsou spíše majetnější, vzdělanější a úspěšnější. Nechceme tuto představu nijak komentovat, jen přinášíme výsledky nejnovější studie, která tvrdí přesný opak…

Voliči pravice jsou hloupější než voliči levice. Tvrdí to kanadská studie
Voliči pravice jsou hloupější než voliči levice. Tvrdí to kanadská studie
Zdroj: archiv

Méně inteligentní lidé potřebují pocit řádu a jistoty.

Příznivci pravice bývají méně inteligentní než voliči levice a ti, kdo měli níženou dětskou inteligenci v dospělosti častěji projevují rasistické a sexistické chování. Konzervativní politika funguje jako brána pro předsudky – tohle všechno tvrdí vlivný kanadský akademik. 

Zámořská studie srovnávala výsledky řady studií porovnávajících výsledky testů dospělých a dětí. Celkem se pracovalo s dostatečně reprezentativním vzorkem 15 000 osob. 

Podle autorů lidé s nižší inteligencí inklinují k pravicovým pohledům proto, že jim pomáhají cítit se v bezpečí. Zásadním zjištěním je, že na politických pravo-levých preferencích se téměř vůbec nepodílí typ vzdělání, rozhodující je vrozená inteligence. Velký vliv nemá ani společenský status. Studie vznikla pro vědecký časopis Psychological Science; podle ní je pravicové vidění světa cestou pro to nacházet předsudky proti jiným skupinám, ať už jsou to rasy nebo skupiny s jinou sexuální orientací. 

Kde není inteligence, tam přicházejí předsudky

Inteligenční a poznávací schopnosti jsou zásadní pro to, jak vnímáme ostatní lidi. Díky nim k ostatním přistupujeme s otevřenou myslí, anebo už s připravenými předsudky. „Jedinci s nižšími kognitivními schopnostmi se přiklánějí spíše ke konzervativním (pravicovým) ideologiím, které se snaží udržet status quo,“ píše se ve studii. „Přináší jim to pocit řádu.“ 

Tato studie vznikla na Brock University v kanadském Ontariu. Jako podklady jí sloužily informace ze dvou britských prací z let 1958 a 1970, v nichž byla hodnocena inteligence několika tisícovek dětí ve věku deseti a jedenácti let. Dvanáct let poté stejným dětem (teď už dospělým) vědci položili otázky na jejich politické smýšlení. Ontarijská studie je první práce, která s těmito podklady nějak pracuje. 

Jak se zkoumá pravicovost

Tazatelé v dospělosti odpovídali na otázky, které zkoumaly jejich pohled především na rasové stereotypy. Výsledky pak prošly srovnáním s americkou studií z roku 1986. Podle všech měřitelných parametrů vycházejí podobné výsledky: Je silná korelace mezi nízkou inteligencí v dětství i v dospělosti a pravicovými politickými názory. Podle autorů je pravicové uvažování součástí složitého vztahu, který vede k předsudkům. Slovy studie: Konzervativní myšlení představuje cestu, po níž se s velkou pravděpodobností vydá dítě s nižší inteligencí.“ 

Z toho vychází i pohled, kterým psychologové posuzují předsudky. Jsou podle nich trikem, jímž si méně inteligentní jedinci kompenzují svou neschopnost poznávat svět. Místo, aby komplexně pozorovali předmět poznání, pracují se zkratkou. Protože jejich mozek není schopen posoudit celou složitost daného problému, uchopí ho pomocí předsudku – tedy zjednodušeného poznání reality. 

Studie však netvrdí, že by to bylo stoprocentní: „Samozřejmě, že všichni konzervativci nemají předsudky, stejně jako všichni lidé s předsudky se neřadí na pravou část politického spektra…“

Tímto článkem rozhodně nechceme soudit lidi podle politického přesvědčení – chápeme ho pouze jako informaci o jednom psychologickém výzkumu. 

 

    Související články