Měření tak konečně potvrdila předpoklady, které jsou v souladu s geofyzikálními modely, které naznačují, že teplotní rozdíl mezi pevným jádrem a pláštěm musí být nejméně 1500 stupňů a vysvětluje tak i existenci magnetického pole. Díky novému experimentu na synchrotronu využívající měření rentgenovéh záření zjistili i důvody, proč starší experiment naměřil tak výrazně nižší hodnotu. Výsledky zveřejnili v novém čísle časopisu Science.

Výzkumný tým vedla Agnès Dewaele z francouzského centra pro technologie a výzkum CEA, spolu s členy francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS) a Evropského centra pro synchrotronové záření (ESRF) v Grenoblu.

Zemské jádro se skládá převážně z tekutého železa při teplotách vyšších než 4000 stupňů a tlaku o více než 1,3 milionu atmosfér. Za těchto podmínek, železo teče jako voda v oceánech. Pouze v samotném středu Země kde s rychle narůstajícím tlakem stoupá i teplota železo znovu tuhne. Analýza provedená s pomocí seismických vln během zemětřesení procházejících nitrem planety odhalila strukturu a sílu jednotlivých vrstev zemského jádra a jejich skupenství i to jak tlak s hloubkou v nitru Země narůstá.

Teplotní rozdíl mezi pláštěm a jádrem je hlavní hnací silou rozsáhlých tepelných pohybů, které společně s rotací jádra umožňují planetě fungovat jako dynamu, které generuje ochranné elektromagnetické pole. Tyto pohyby ovlivňují i tektoniku zemských desek a vulkanickou činnost.

Vědci museli pro svůj experiment zjišťovat tání železa při různých tlacích s pomocí diamantové kovadliny v laboratoři a při ohřívání vzorku výkonnými lasery na 4000 nebo 5000 stupňů Celsia. A i když se podaří náročné podmínky v nitru Země nasimulovat, vydrží jen několik vteřin. "V reálu jsme musely překonat řadu experimentálních problémů," říká o přípravě měření Agnès Dewaele z CEA s tím, že v takových intervalech bylo obtížné zjistit i třeba skupenství vzorku v daných podmínkách.

Právě kvůli tomu vyvinuli vědci novou metodu s využitím rentgenových paprsků, která pomáhá zjistit potřebné údaje aniž by vyvolala chemickou reakci. Získali tak srovnávací údaje pro hodnoty zjištěné z nitra Země a mohli zpřesnit představu o podobě jádra a jeho jednotlivých vrstev.