Zombie zvířata: Ani mrtví, ani živí. Co způsobí fatální proměnu?
Rozdíl mezi životem a smrtí není v přírodě zdaleka tak jednoznačný, jak jsme si doposud mysleli. Je to vidět i na zvířatech – spousta druhů funguje i tehdy, když by už měla být dávno na druhé straně…
Jako zombie se v populární kultuře ovládají nemrtví tvorové, kteří jsou ovládáni jediným pudem – nakrmit se. Jinak veškerou svou osobnost ztratili. Překvapivě mnoho zvířat se chová přesně tímto způsobem – a mohou za to jiní tvorové.
ZVÍŘATA Z ČERNOBYLU: CO S NIMI BYLO PO VÝBUCHU A JAK VYPADAJÍ DNES?
Parazit z vnitřností špačka
Sviňky, mandelinky a stejnonožci jsou relativně nepříjemná zvířátka, která nás však nijak zásadně netrápí. Jenže, když je posedne parazit – konkrétně vrtejš Plagiorhynchus cylindraceus. Tento tvor nejraději žije v zažívacím traktu špačků. Když vyjde s výkaly z jejich těla, snadno se dostane k hmyzu, jako jsou sviňky. Když do nich parazit vnikne, ovládnou jeho larvy, jež se vyklubou během pár hodin, velice rychle jejich mozek.
Ale teprve potom se začnou dít ty opravdu zajímavé věci. Například to, že sviňky pak úplně zapomenou, že se před ptáky mohou ukrýt. Místo toho se shromažďují na dobře viditelných místech, kde je špačci snadno uloví. A vrtejš se tak zase vrátí do místa odkud vzešel a koloběh může začít znovu…
JAK ZEMŘELI CESTUJÍCÍ NA TITANIKU: SPOUSTU JICH ZABILY ZÁCHRANNÉ VESTY
Švábi jako spižírna
Švábi patří k těm nejvíc nenáviděným tvorům na celé planetě. Ale osud, jaký jim připravují vosy, byste jim asi stejně nepřáli. Jedno bodnutí vosy stačí k tomu, aby jed způsobil celkovou paralyzaci švába. Ten se nemůže hýbat, přesto vnímá, co se kolem něj děje. Vosa ochromeného švába odtáhne do svého hnízda, kde do něj naklade vajíčka. Z nich se uvnitř stále živého, ale nemohoucího švába vyklube larva.
Ta požírá švába zevnitř; hmyz se tomu nemůže nijak bránit. Jeho vnitřnosti slouží jako potrava pro první měsíc života vosí larvy. Po té době se z krunýře vynoří vosa, ze švába zůstane jen nepoživatelný chitin. Různé druhy vos tímto způsobem napadají různé tvory; ty největší si troufnou dokonce i na obrovské sklípkany…
Mravenci otrokem hub
Teprve vloni vědci objevili, že brazilská houba Ophiocordyceps unilateralis dokáže ovládat chování mravenců. Když její spory proniknou do organismu mravenců, pomocí doposud neznámé chemické reakce způsobí, že mravenec se začne pohybovat úplně jinak než předtím.
Opustí sám mraveniště – už to je výjimečné a zcela nepřirozené chování – a nedaleko něj se zakousne do nějakého listu. Přesněji řečeno do spodní strany listu. Tam pak zůstane bez pohybu, dokud nezemře.
Tím teprve ale začíná to nejhorší. Mrtvý mravenec se začne plnit stále přibývajícími sporami. Ty pak ze zhoubovatělého těla stále zavěšeného na listu vystřelují; protože jsou blízko mraveniště, je poměrně velká šance, že nakazí dalšího mravence, a houba se tak dál rozmnoží. Podle vědců, kteří tyto podivné houby zkoumali, jich existují celkem čtyři druhy. Kvůli (i když v tomto případě možná raději díky) globálnímu oteplování však jednomu z nich hrozí už brzy vyhubení.
Krab otrokem korýše
Samička malého korýše rodu kořenohlavce má ráda kraby. Zevnitř. Pokouší se do nich dostat – a když jí to vyjde, zbaví se svého krunýře. Teď už ho nepotřebuje, ochranu jí poskytuje tělo samotného kraba. Samozřejmě se korýšek nespokojí jen s tím, že by uvnitř kraba přežíval, místo toho ho pomalu zevnitř požírá. Ani to však ještě pro kraba není všechno.
Krabí krunýř nemají korýši šanci prokousnout; dokážou však zkonzumovat jeho pohlavní orgány. A když to udělají, otevře se jim cesta ven. Umírající krab se pak změní na sexuálního otroka svého korýšího vládce. Samička kořenohlavce totiž zve k sobě samečky svého druhu, nimiž se pak páří a ve zbytku zevnitř okousaného kraba nakonec porodí.
Houba vládcem zvířat
Housenice je houba, která se vyskytuje především v Číně. Místní o ní říkají, že je to napůl rostlina a napůl hmyz. To sice neodpovídá vědeckému popisu, ale docela dobře to odráží způsob, jak se housenice množí a šíří. Přes zimu existuje jen jako podhoubí, jež se s příchodem vyšších teplot vysouvá na povrch v podobě houby. To není nijak pozoruhodné a ani výjimečné. Zajímavá (a pro nás děsivá) část přichází, až když se houba potřebuje šířit. S tím, jak postupně zraje, uvolňuje spory, které se usazují na housenkách, pavoucích i dalším hmyzu. Jak se spory začnou v těle oběti množit, zasažené zvíře umírá.
Přitom ještě houba proměňuje jeho tělo na něco jiného: z končetin i trupu nakaženého hmyzu začnou vyrůstat podivné útvary houbovité tkáně. Druhy housenice, jež žijí ve vysokohorských podmínkách Číny, útočí především na housenky. V takovém případě začnou spory stravovat tělo oběti zevnitř. Protože housenky přežívají kruté zimy zavrtané v zemi, poskytují jejich těla bohatá na živiny dostatek síly i pro parazitickou houbu. Na jaře tak ze země nevyleze housenka, ale z neporušeného chitinového obalu vyroste nová houba… Některé druhy houby mají ještě pozoruhodnější vlastnosti. Zní to téměř jako z druhořadého hororu, ale housenice je schopna ovládat chování svého hostitele. Nakažený tvor se totiž po zasažení sporami začne chovat jinak. Místo, aby zamířil na místo, kde je v bezpečí a kde se může zotavit, cestuje co nejrychleji do oblastí, kde jsou pro růst housenice optimální podmínky. Když tam nakažené zvíře zemře, je větší šance, že se parazitická houba bude i nadále množit.
