Opeřený dinosauří dravý velbloud
Se čtyřmi až šesti metry délky, výškou kolem metru osmdesáti a váhou pod pět tun nepatřil Concavenator corcovatus k největším dinosaurům, ale vědce překvapil hrb a zřejmě i peří, kterým se pyšnil.
Většina velkých masožravých dinosaurů se našla mimo Evropu, proto je objev zachovalých ostatků v Las Hoyas v Cuence ve středovýchodním Španělsku svým způsobem unikátní. Navíc nový dinosaur, kterého představilo poslední vydání časopisu Nature, překvapil odborníky i dalšími specifickými prvky - hrbem a zřejmě i peřím, které by se tak objevilo mnohem dříve, než se soudilo dosud.
O tom, k čemu sloužil "hrb" se zatím mohou jen dohadovat, zda šlo jen o okrasu pro pořeby namlouvání, nebo naopak to byl funkční orgán sloužící k ochlazování krve podobně jako sloní uši, ale stejně dobře nabízejí vědci i další možné důvody proč takový výčnělek vznikl modifikací žeber: k vyvažování tělesné konstrukce při běhu nebo dokonce zásobárna energie u velbloudů. Podobné “hřbetní plachty” jsou známé hlavně u býložravých dinsaurů, tento masožravý druh byl však příbuzný ve své linii s takovými "holywoodskými celebritami", jako byli Tyrannosaurus Rex a Velociraptor.
Kromě pozoruhodného trnu na hřbetě má Concavenator zvláštní, mnohem menší hrbolky na předních končetinách, které silně připomínají kosterní výrůstky na křídlech u ptáků. A u ptáků podobné výrůstky zdobí peří. U dinosaurů by to mohlo být také tak. Spojení mezi ptáky a dinosaury je známé, nicméně čistě ptačí prvky - především peří - se objevily až mnohem později než před 125 miliony let.
„Karcharodontosauři byli největšími dravými dinosaury a jejich vývoj se zdá být mnohem záhadnější, než se původně myslelo. Nyní zkoumáme téměř kompletní kosterní pozůstatky středně velkého teropoda,“ uvedl Francisco Ortega z týmu archeologů. „Concavenator ukazuje, že kombinace rohovinaté a nerohovinaté kůže, přítomné například u dnešní drůbeže, existovala i u velkých teropodů před 130 miliony lety,“ dodal Ortega.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
