Před 370 lety, 4. ledna 1643, se narodil anglický matematik, fyzik a astronom sir Isaac Newton. Kromě matematiky a klasické mechaniky (zákony síly, setrvačnosti a akce a reakce), zasáhl významně do optiky, když objevil, že světlo je složené z barevného spektra, a sestavil první zrcadlový dalekohled. Velkou část textů přitom Newton věnoval také výkladům Bible.

Jednoduše génius

Jeho práce Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (1687) položila základy klasické mechaniky a patří mezi nejzásadnější vědecké práce. Newton v ní popisuje zákon všeobecné gravitace a tři zákony pohybu, které se na další tři staletí staly základním kamenem našeho pohledu na vesmír (zákon setrvačnosti, zákon síly a zákon akce a reakce).

Podobizna Newtona od Godfreye Knellera. Zdroj: Wikimedia

Newton propojil Keplerovy zákony pohybu planet se svou teorií gravitace - a dokázal, že pohyb předmětů na Zemi podléhá stejným pravidlům jako pohyb vesmírných těles. Heliocentrický pohled byl poražen a vědecká revoluce byla na světě… 

V oboru mechaniky se vyznamenal svou teorií o zachování hybnosti a momentu hybnosti. Ale nezůstal pozadu ani v dalších vědeckých odvětvích - optiku obohatil o první zrcadlový dalekohled a rozpracoval teorii barev (zjistil, že optické hranoly rozkládají bílé světlo do jednotlivých barev viditelného spektra). Ale to není vše - je autorem zákona chladnutí a zabýval se i rychlostí zvuku.

Pověstné jablko

Newton vystudoval Trinity College v Cambridgi, kde se později stal profesorem matematiky. Právě na zahradě této školy údajně přemítal, když jeho pozornost upoutalo padající jablko. To jej přivedlo k otázce, proč jablko k zemi padá vždy kolmo. A přišel na teorii gravitace. Na své největší objevy přišel během studií při vynuceném pobytu na venkově, když byla v letech 1665-1667 kvůli morové nákaze univerzita uzavřena.

Slavný vědec byl také poslancem anglického parlamentu (v letech 1689 až 1690 a v roce 1701). V roce 1696 byl jmenován dozorcem v královské mincovně v londýnském Toweru a o tři roky později se stal jejím nejvyšším správcem, jímž byl až do své smrti 31. března 1727.

Newtonův výklad světa položil základ racionalismu, osvícenství a mechaniskému materialismu - přestože byl tak hluboce věřící. Jak už to tak bývá, jeho myšlenky pak žily vlastním životem.

 

Úvodní foto: Wikimedia (obraz od Godfreye Knellera)

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Tajemný chetitský jazyk rozluštil jeden z nejslavnějších českých vědců, Bedřich Hrozný
• Herbert Saffir: Vědec, který dokázal změřit ničivou sílu hurikánů
• Vynálezce telefonu , mikrofonu, gramofonu a strýc National Geographic - to byl Graham Bell