Jeskyně Na Špičáku: Chodby ve tvaru srdce modelovaly vody ledovce

Jeskyně Na Špičáku patří k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. Podzemní labyrint chodeb a puklin prodělal dlouhodobý a složitý vývoj.

Zdroj: Petr Zajíček

Ostrůvky devonských mramorů v nejsevernější výspě Moravy se táhnou od Šumperku až za Jeseník. Jednou z nejvýznamnějších jeskyní této oblasti je jeskyně Na Špičáku u Supíkovic. Tvorba podzemních prostor prodělala zajímavý vývoj avšak hlavní význam jeskyně tkví v návštěvách lidí, které se písemně datují až do 15. století.

Úkryt před světem

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1430 z pera krakovského prospektora Antonia Walleho, který však  jeskyni mylně považoval za staré důlní dílo. Jeskyně byla cílem návštěv jak v pozdějších dobách, tak s velkou pravděpodobností i dříve. Lidé do jeskyně vstupovali ze zvědavosti nebo se v podzemí z různých důvodů ukrývali.

O tom svědčí velké množství nápisů, podpisů či kreseb na stěnách. Nejstarší ověřený letopočet je z roku 1519. Nápis je do skály vyťukaný kladívkem a zahrnuje prospektorský znak. Nejzajímavější jsou však kresby v oblasti nazývané Kalvárie, kde je výrazná kresba kříže s půlměsícem a především motiv Adorace krucifixu, kde jsou znázorněny modlící se postavy pod křížem s ukřižovaným Kristem. Kresba včetně dalších nápisů a kreseb je v posledních letech předmětem výzkumu odborníků. Uvažuje se dokonce o zrestaurování motivu Adorace.

Práce ledovce

Chodby jeskyně Na Špičáku byly postupně utvářeny korozní činností vod, ale hlavní podíl na modelaci prostor měly tavné vody ledovce, který sem zasahoval z oblasti dnešního Polska v poslední velké době ledové.

Ledovec v oblasti zanechal například bludné balvany nebo modeloval menší kopce do tzv. oblíků. V období ústupu ledovce, při jeho odtávání, byly prostory pod vrchem Špičák delší dobu zaplaveny během tohoto období se vytvořily charakteristické srdcovité profily chodeb. Původní krápníková výzdoba byla značně poškozena návštěvníky. Jeskynní prostory však místy zdobí mladé krápníkové a sintrové útvary ve formě brček, záclonek či sintrových náteků. Místy jsou stěny pokryty měkkou kašovitou formou nazývanou nickamínek.

V letech 1884–1885 byla jeskyně primitivně zpřístupněna veřejnosti německým horským spolkem. Návštěvníci chodili s průvodcem a svítili si karbidovými lampami. Malá návštěvnost však přiměla provozovatele od této činnosti upustit. Roku 1885 také vznikla první mapa jeskyně. V letech 1954–1955 prodělala jeskyně Na Špičáku další úpravy, byla elektricky osvětlena a opět zpřístupněna veřejnosti.

V dnešní době je prohlídkový okruh bezbariérový. Celková délka jeskyně činí 410 metrů s výškovým rozpětím 10 metrů. Z toho je přibližně polovina zpřístupněna veřejnosti. V nejnižší úrovni, která není přístupná, je jezírko s kolísající hladinou.

Veškeré podrobnosti o otevíracích hodinách, vstupném i speciálních akcích se dočtete na oficiálních stránkách Správy jeskyní české republiky

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články