Jeskynní systém Mladečských jeskyní se nachází v olomouckém kraji pod vrchem Třesín (345 m n. m.). Název vrchu je přitom odvozen od sousloví "třes se" a vychází z faktu, že se ve zdejších lesích kdysi hojně přepadalo a loupilo. Okolo vrchu Třesín vedla ve středověku obchodní cesta z Čech do Olomouce a podle pověstí sloužily zdejší jeskyně lupičům, kteří zde zaživa pohřbívali své oběti. 

Lebky jeskynního medvěda a cromagnonce, které byly nalezené v Mladečských jeskyních. 

Rozsáhlý komplex Mladečských jeskyní (dříve také nazývaných Bočkova díra nebo Fürst Johanns Höhle) vznikl erozní činnosti vod říček Rochava a Hradečka. Jeskyně byly přístupné v pravěku (paleolitu), později došlo k přirozenému zavalení vstupů, takže se na tisíce let staly nepřístupnými a neznámými. Znovu objevené byly až roku 1826 při těžbě ve zdejším kamenolomu. Po objevení byly volně přístupné a stávaly se cílem návštěvníků. Během neodborných výprav byly sice na jednu stranu nalezeny kosterní pozůstatky a nástroje, zároveň však lidé částečně poničili krápníkovou výzdobu. 

Dech pravěku

Některé nálezy z jeskyní končily na blízkém tržišti v Olomouci, kde si jich počátkem osmdesátých let 19. století všiml i kustod vídeňského muzea, archeolog Josef Szombathy. Zjistil, odkud nálezy pocházejí, a v letech 1881 – 1882 provedl první odborný průzkum. Při něm objevil kosti pravěkých lidí, kostěné nástroje, provrtané zvířecí zuby a kosti pravěkých zvířat. 

Vypráví se o tom, že kdysi tu lidé objevili dokonce kostru obra – nadprůměrně velikého člověka. Dnes se má za to, že to byla spíš kostra jeskynního medvěda. Bohužel nález se nedá ověřit, jelikož místní farář v té době kostru pohřbil neznámo kde. Počátkem 20. století pokračovali v archeologických výzkumech další badatelé. Podstatnou část jejich nálezů však zničil požár mikulovského zámku na konci 2. světové války.

Dochované kosterní nálezy ze Szombathyho výzkumů zůstaly zachovány pro další zkoumání. Již ve 20. letech 20. století tak bylo známo, že se jedná o pozůstatky člověka moderního typu, Homo sapiens sapiens. Sídliště v Mladečských jeskyních přitom patřilo k nejstarším nalezištím pozůstatků těchto lidí, tzv. aurignacké kultury. Na začátku tohoto století pak byly Szombathyho nálezy podrobeny výzkumu moderními metodami. Především bylo určeno stáří kostí promocí analýzy hmotnostní spektrometrie, a to na přibližně 31 tisíc let (jedna z kostí je dokonce ještě starší). Zjištěné údaje vedly k závěru, že Mladečské sídliště sloužilo nejstarší prokázané populaci člověka moderního typu ve střední Evropě. 

Slavný Dóm mrtvých v Mladečských jeskyních. 

K nálezům pozůstatků nejstarších obyvatel patří řada lebek a hojné části koster mužů, žen i dětí cromagnonského typu, kteří prokazatelně holdovali lidojedství. Jim patřily také kamenné a kostěné nástroje, zbraně a ozdoby aurignacké kultury. Vykopáno tu bylo také značné množství kostí dnes již vymřelých druhů obratlovců – mamuta, bobra, koně, lišky, jeskynního lva, hyeny, jeskynního medvěda, jelena, soba, bizona, tura a dalších. Nejvíc nálezů je ze vstupního Dómu mrtvých, kde jsou dodnes zachována i původní pravěká ohniště. 

Česko – místo setkání lidí a neandrtálců

Další zajímavostí je, že v těchto nejstarších obdobích existence druhu Homo sapiens sapiens u nás žili jeho příslušníci spolu s člověkem neandrtálským (Homo neanderthalensis), který v dalším období vývoje vyhynul. 

Mladečské jeskyně mají bohatou krápníkovou výzdobu. Převládajícími formami jsou stalagmity a sintrové náteky. Vstupní areál prodělal v nedávné době rozsáhlou rekonstrukci. Na prohlídkové trase postupně vzniká ve spolupráci Správy jeskyní ČR s Moravským zemským muzeem v Brně výjimečná archeologicko paleontologická expozice. 

V průběhu bouracích prací při rekonstrukci provozní budovy byla znovuobjevena 18 metrů hluboká propasťovitá jeskyně s názvem Propástka, která byla zanesena jen na starších mapách. Byla známa z období výzkumů a zpřístupňování Mladečských jeskyní. Ústí Propástky bylo v nezjištěné době překryto betonem. Přestože je zřejmá "genetická" souvislost se systémem Mladečských jeskyní, fyzické propojení nebylo dosud prokázáno. 

V současné době má labyrint dómů a chodeb celkovou délku 1250 metrů, téměř třetina je přitom zpřístupněna i pro veřejnost. Provoz jeskyně pro organizované skupiny návštěvníků funguje od roku 1911. Teplota vzduchu v jeskyních je 8 °C, průměrná relativní vlhkost je 95 %.  

VSTUPNÉ

Plné 90 Kč
Senioři (65+) 70 Kč
Zlevněné 40 Kč 

Více informací o Mladečských jeskyních najdete na oficiálních webových stránkách. 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Unikátní atlas Česka se stane nejlepší Mapou světa
• OBRAZEM: Velbloudí srst jako malířské plátno
• Populární hudba je stále smutnější, spočítali němečtí vědci