Titanic – největší chyby, které Jamesi Cameronovi ve filmu utekly
Nejslavnější lodní katastrofa dějin se vrátila do pozornosti médií hlavně díky slavnému filmu Jamese Camerona z roku 1997.
Režisér Cameron je známý tím, že ke svým filmům přistupuje jako maximální puntičkář. V jeho filmech se tak dá najít jen minimum chyb nebo nedostatků. A když chybu udělá, je schopen ji napravit. Nebudeme teď rozebírat drobnosti jako změna účesu mezi jednotlivými záběry, ale chyby v historických faktech.
I mistr režisér se utne
V novém vylepšeném vydání Titaniku, které vyšlo na začátku letošního roku, provedl Cameron jen jedinou změnu: opravil oblohu. Americký astronom Neil deGrasse Tyson si Cameronovi několikrát stěžoval, že hvězdy mají ve filmu špatnou polohu – v roce 1912 tak obloha nemohla vypadat. Režisérovi napsal několik e-mailů, poměrně jedovatých a úsečných. Cameron však dokázal, že film je pro něj důležitější než ješitnost a na astronoma dal. Britskému magazínu Culture prozradil: "Říká se o mně, že jsem perfekcionista – tak jsem se té pověsti držel. Tysonovi jsem napsal, ať mi pošle přesnou pozici hvězd na obloze v té době. A pak jsem ji do filmu zanesl… Je to jediná věc, kterou hodlám na Titaniku kdy změnit.“
Toto je asi největší chyba v obrovském velkofilmu – jinak už pozorní diváci objevili jen drobnosti. Ale zajímavé drobnosti…
Freude, Freude…
…vždycky na tě dojde. Říká zlidovělé rčení. A došlo na něj i ve filmu. Když se konstruktér lodi chlubí velikostí Titaniku, zareaguje odbojná Rose větou, kde naráží na Fredův výzkum o mužské posedlosti velikostí penisu. Je pravda, že se vídeňský touto tezí proslavil po celém světě, ale rozhodně ne v době, kdy se konala plavba Titaniku. Freud tuto tezi vydal knižně až roku 1920 ve studii Mimo princip slasti. Navíc až do roku 1919 ověřoval své hypotézy čistě na ženských pacientkách, u nichž zkoumal hysterii.
Jezero, které neexistovalo
Hlavní hrdina vypráví své lásce Rose o jezeru Wissota. Ve skutečnosti by to ale udělat nemohl. Toto jezero totiž vzniklo zásluhou člověka – jde totiž o umělou vodní nádrž ležící poblíž Chippewa Falls, která vznikla až roku 1918. Tedy až šest let poté, co se potopil Titanic…
O půl století mimo
Ve scéně, kdy Jack ukazuje svůj skicář, je vidět jeden z obrazů – na něm je mladý muž s rukama, které svírají ruce mladé dívky. Tato skica je přesnou kopií fotografie známé umělkyně Sally Mannové – jmenuje se "Rodney Plogger at 6:01“ a vznikla až roku 1989. Cameron se autorky nezeptal, jestli smí obraz ve filmu využít, takže po premiéře došlo ke sporu. Nakonec se oba umělci dohodli na mimosoudním řešení těsně před vyhlášením Oscarů.
Jaká Molly?
Jednou z nejvýraznějších vedlejších postav je matrona Molly Brownová. Svérázná žena, které jsme zasvětili vlastní článek, se však nikdy Molly nejmenovala. Říkala si Meggie, oficiálně se jmenovala Margareth a se jménem Molly ji spojili až američtí novináři, kteří o ztroskotání Titaniku psali.
Počasí
Romantický film samozřejmě potřebuje romantické počasí – a protože v době plavby Titaniku takové nebylo, musel si ho Cameron domyslet. Film ukazuje vyplutí Titaniku do slunečního světla, přitom svědectví i dobové fotografie dokazují, že bylo zataženo a pod mrakem.Podle meteorologů by byla zcela nemožná i nejslavnější scéna filmu.
V ní stojí zamilovaná dvojice na přídi lodi a s rozepjatýma rukama „letí“ vstříc zapadajícímu Slunci a zářivé budoucnosti. Jenže ten den, právě v odpoledních hodinách, prudce poklesla teplota, zřejmě až blízko nule. Oba mladí lidé by se v jejich lehkém oblečení nejspíš jen třásli zimou…
Spousty dalších drobnějších chyb z Titaniku najdete například na serverech:
http://www.paullee.com/titanic/jc1997goofs.html
http://www.moviemistakes.com
