Bez záchodu svatba nebude. Tak se řeší v Indii nedostatek žen
Když je něčeho nedostatek, pak by to, jak zdravý rozum naznačuje, mělo stoupat na hodnotě. Toto instinktivní tušení je vetknuté do trhu zboží a služeb, stejně jako do pracovního trhu. Dá se ale tahle logika aplikovat i na ženy?
Podle indického sčítání obyvatel v roce 2011 byl poměr u dětí mladších šesti let 914 holčiček na 1000 chlapečků, což je další pokles z 927 ku 1000 v roce 2001. Toto podstatné snížení počtu holčiček odráží kulturní fakt upřednostňování synů, který se projevuje v selektivních potratech a relativním zanedbávání dívek v porovnání s chlapci, zvláště pak pokud jde o výživu a zdraví.
Žen je méně než mužů, to je realita. Zvýšil tedy zákon nabídky a poptávky jejich "hodnotu"?
Vyšší ekonomická hodnota by se mohla projevit celou řadou způsobů, jako jsou například vyšší mzdy, v čemž stále ženy za muži zaostávají. Ale mohla by také vyústit například ve větší nezávislost, sebeúctu, lepší vzdělání a zapojení do pracovních příležitostí, snížení počtu trestných činů vůči ženám a zlepšení v dalších sociálních indikátorech.
Potenciálně významným prostorem, kde by se mohla vyšší hodnota žen projevit, je "svatební trh". Skutečnost, že nevyrovnaný poměr žen vůči mužům není novým fenoménem, naznačuje, že už by v některých oblastech měl existovat relativní nedostatek žen ve věku na vdávání v důsledku selektivních potratů minulých generací.
Jednou z věcí, na něž by se tento nedostatek mohl projevit, je věno, které by teoreticky mělo klesat, jak řídne počet dostupných žen. Přestože k tomuto zatím nedošlo, podle ekonomky Leny Edlundové se věna v Indii alespoň nezvyšují.
Postupně by ale mohla nastat situace, kdy věno nahradí "cena za ženu", k čemuž dochází, když rodiče ženicha platí rodičům nevěsty. Dalším způsobem, jak měřit navýšení ceny žen na svatebním trhu, je skutečnost, že vyjednávací síla se přesouvá ve prospěch nevěstiných rodičů, zatímco v minulosti hlavní slovo měli rodiče ženichů.
Latrína jako důkaz
Jako důkaz se uvádí například kampaň z roku 2005 v indickém státě Harijána, kterou místní vláda vedla pod heslem: "Žádná toaleta, žádná nevěsta." Jejím cílem bylo přesvědčit ženy, že by se neměly vdávat za potenciální ženichy, pokud doma nemají nebo nepostaví vlastní latrínu. Skutečnost, že se tohle stalo právě ve státě Harijána, který má s poměrem 877 dívek na 1000 chlapců jednu z nejpokřivenějších genderových statistik, je podle ekonomů významná.
Latríny jsou velmi důležitým indikátorem ekonomického rozvoje, protože jsou klíčové pro hygienu a sanitární podmínky domácnosti. Indické ministerstvo pro rozvoj venkova před časem uvedlo, že více než 50 procent Indů je nuceno vykonávat potřebu na ulici, což je podle něj "kaňkou na indické pověsti". Ženy jsou z tohoto hlediska ohroženější skupinou. Aby se vyhnuly ostudě, chodí obvykle vykonávat velkou potřebu v noci do polí, čímž riskují nežádoucí pozornost predátorů z říše zvířat i lidí.
Od zahájení kampaně se počet latrín v Harijáně zvýšil, ale to podle odborníků nemusí nutně souviset s odmítáním žen nastěhovat se do domů bez záchodu.
Může jít o prostý odraz skutečnosti, že se ve státě, který patří k nejrychleji se rozvíjejícím v Indii, zvyšuje celkové bohatství a prosperita.Navíc jedna ze studií zjistila, že domácnosti, které investovaly do výstavby vlastní latríny, měly zároveň tendenci koupit motorku, tedy "mužské zboží".
Mohlo by to tedy naznačovat, že rodiny, které měly syna na ženění, sice postavily záchod, aby zvýšily jeho šanci na svatebním trhu, ale zároveň prostřednictvím vyššího požadavku na věno dostaly investici do záchodu zpět - a proměnily ji v uspokojení synových potřeb.
FOTO: Thinkstock.com
