Foto story: Lví smečka proti buvolovi. Kořist nemá šanci
Smečka lvů napadla v Botswaně buvola a ten za pár minut boj o život prohrál. Co mají však lvi dělat, když nejsou býložravci?
Delta řeky Okawango je místem, kam míří fotografové, když ví, že nutně potřebují fotku-trhák. Nikde jinde nežije tolik vzácných zvířat, nikde jinde není tolik divoké a neporušené přírody.
Svědkem potravinového řetězce
Fotograf Alfred Weissenegger ani nemusel vystoupit ze safaribusu, jen seděl v pohodě u okna - a stejně pořídil sérii pozoruhodných fotografií lví smečky, která loví buvola. Weissenegger měl štěstí, mohl celou událost sledovat od začátku až do úplného konce. Buvoli jsou v Okavangu na lidskou přítomnost zvyklí a lvům zase bylo díky hostině úplně jedno, kdo je pozoruje. Podívejte se, jak takový lví lov vypadá:
Lví smečka si nejprve vyhlédne kořist. Obvykle je to nejslabší jedinec, případně zraněný nebo nějak nemocný kus. Buvoli by však člena svého stáda bránili.
Proto je nutné, aby lví lovci kořist nejprve oddělili od zbytku stáda. To není snadné, ale lvi jsou schopní útok zkoordinovat tak, že se jim to většinou podaří.
Pak zaženou buvola do bahna, kde má horší šanci uniknout. První zranění často není smrtelné, ubere však kořisti síly, aby se mohla bránit a způsobit lovcům vážnější zranění…
Z pasti ve vodě se sice ještě dostal, ale na suchu už nemá šanci. Lvice ho obklíčí a buvol nemá síly na to, aby prorazil zpět ke svým druhům.
Koordinovaný útok. Obě lvice se na na buvola vrhají současně.
Nejlepší místa jsou dvě: jednak na zadní číst těla, kde se buvol špatně brání a také na krční tepnu; když lvice zasáhne, buvol vykrvácí do několika minut.
Příprava na poslední útok. Když se lvice rozběhnou, má pak jejich náraz mnohem větší sílu a výrazně tak stoupá šance, že kořist strhnou k zemi. Tam už buvol většinou nemá šanci.
Povedlo se. Buvol je na zemi.
Jedna lvice kořist přidržuje, druhá se jí zakusuje do krku. Pro buvola to znamená konec života, pro lvy potravu na dlouho dobu. Pro celou smečku.
Teprve, když je kořist mrtvá, přichází k ní zbytek smečky. Kromě mláďat se objevuje konečně také samec - k lovu se připojuje osobně jen málokdy, se žrádlem však začíná jako první.
Lvi se krmí. Stopadesátikilový buvol jim dodá dost energie, aby se pár dalších dní mohli jen tak válet v trávě. V té době budou ostatní buvoli v naprostém bezpečí.
Jak masa ubývá, začínají se k mršině stahovat požírači mrtvol. Kromě supů jsou to nejčastěji hyeny. Lvi si musí dávat pozor, aby o maso nepřišli.
Nejlepší kusy masa mizí jako první - z buvola se postupně stává kostra.
Na konec zůstává jen kostra. Z ní se radují supi, kteří ji cítí ze vzdálenosti několika kilometrů. Lvi touto dobou už dávno odpočívají ve stínu a nejspíš spí.
