Ačkoli temná hmota tvoří odhadem až 26 procent vesmíru, nebyla nikdy přímo pozorována a odborníci o ní vědí jen velmi málo. Bez její existence by však podle vědců nedržel vesmír pohromadě. Přitom "svítící" hmota, kterou vidíme, a z níž jsou tvořeny hvězdy a planety tvoří jen čtyři procenta vesmíru. Celých zbývajících 70 procent připadá na tušenou existenci temné energie.

"V nadcházejících měsících nám bude AMS schopen upřesnit, zda tyto pozitrony jsou signálem temné hmoty, nebo jsou jiného původu," řekl nositel Nobelovy ceny za fyziku Samuel Ting, který stojí v čele výzkumu v CERN.

Až dosud byla existence temné hmoty dokázána teoreticky a také tím, že má gravitační účinek, který lze měřit a za, který nejsou zodpovědné žádne jiné součásti známého vesmíru.

Samozřejmě existence hmoty předpokládá, že se z něčeho skládá. Tedy z nějakého druhu dosud neznámých, pouze ušených částic. Vědci v záznamech detektoru kosmického záření (Alpha Magnetic Spectrometer  - AMS) objevili nárůst pozitronových částic, které zřejmě vznikly rozpadem temné hmoty.

Fyzik Michael Turner z univerzity v Chicagu podle AP považuje hledání doposud tajemné hmoty za detektivní příběh, který po 80 letech pátrání spěje ke svému závěru. 

O existenci temné hmoty poprvé referoval už v roce 1933 švýcarsko-americký astronom Fritz Zwicky, který narazil na nesrovnalosti při studiu rotací galaxií. Na rozdíl od temné energie není temná hmota rozložena v prostoru rovnoměrně. Díky přitažlivé gravitaci tvoří shluky podobně jako viditelná hmota, která je k těmto shlukům také přitahována. Některé novější výzkumy ukazují, že by temná hmota přece jen mohla mít vliv na elektromagnetické záření přítomné ve vesmíru - na polarizaci mikrovlnného pozadí.
_{ZDROJ: Wikipedia / FOTO: Počítačový model temné hmoty, stadford.edu}