více >>

Nejkrásnější motýl světa ukrývá tajemství nočního vidění

Je krásný, co? Blankytně modrá křídla tohoto motýla jsou ideálním skloubením krásy a funkcionality. Ale skrývá se v nich možná také tajemství nočního vidění.

Křehký motýl řeší podobný problém jako přístroje pro noční vidění používané vojáky, záchranáři nebo vědci.

Motýli Morpho patří k nejkrásnějším motýlům světa. Žijí v pralesích Střední a Jižní Ameriky a kvůli svým křídlům se stali vyhledávaným artiklem sběratelů. Křídla se blyštivě třpytí, a navíc v tomto stavu i dlouho vydrží – používají se na šperky i jako ozdoby šatů. Až 20 centimetrů velká křídla jsou tak výjimečně blyštivá, že začala zajímat i genetiky.

Jak vidí lidé v noci? 

Abychom pochopili proč, musíme udělat malý úkrok směrem k přístrojům, které se používají pro noční vidění. Senzory v těchto přístrojcích je třeba neustále chladit, jinak je obraz zasažen přebytečným teplem, a tedy ukazuje něco, co vůbec nemá. Ty nejcitlivější přístroje je tedy třeba vybavit chladiči s tekutým héliem. Jsou však drahé, relativně těžké a především spotřebují spoustu energie. Především pro přístroje, jež mají být přenosné, to představuje velkou výzvu. 

A co s tím vším mají společného motýli? Šupinky pokrývající křídla Morphů odrážejí světlo některých vlnových délek, jiné ale dokáže pohltit. Navíc dokáže měnit vlastnosti křídel, aby pohlcovaly a odrážely jiné druhy světla, podle toho, jak teplá křídla zrovna jsou. Tím se také mění jejich barva. Vědci by teď rádi tento trik napodobili v laboratořích – mohlo by to mít pro noktovizory (přístroje pro noční vidění) revoluční význam. 

 

Nejdůležitější je pochopit, jak se vlastně chová chitin, z něhož jsou motýlí křídla „postavená“. Má mnohem nižší tepelnou kapacitu než materiály, z nichž se noktovizory vyrábí. Pokud by se materiál s podobnými vlastnostmi použil na přístroje, mohla by jejich hmotnost výrazně zmenšit.

Aby dosáhli vysněného účinku, snaží se teď vědci propojovat motýlí křídla s uhlíkovými nanotrubicemi. Výsledný systém testovaný chemiky z GE funguje jako chladič na molekulární úrovni. Dá se to přenést do praxe? To je otázka, na kterou vám zatím odpověď nedáme. Ale pokud se to podaří, mohly by z tohoto výzkumu vzejít brýle umožňující noční vidění tak levné a lehoučké, že by si je mohl dovolit úplně každý…

Související články