Video: Nerovný a nelítostný boj: 30 sršní proti 30 000 včel. Kdo zvítězí?

Přesila 1000 : 1 – to je výhoda, za kterou by jakýkoliv lidský generál dal boty. U bojů v říši hmyzu však ani to někdy nestačí.

Zdroj: archiv

Sršeň mandarínská je největší a nejnebezpečnější druh vosy na světě. Na délku může měřit až čtyři centimetry, královny dokonce až 5,5 centimetru. Jejich jed je tak silný, že zabije i člověka. Žijí naštěstí daleko od nás, nejčastěji v Japonsku. Tam jejich žihadla způsobí smrt asi 70 lidí ročně. 

JAK UMÍRÁ KRÁL ZVÍŘAT? V POSLEDNÍ BITVĚ BOJUJÍ LVI SAMI A DLOUHO

Aby pro svá obří obrněná těla zajistily dostatek potravy a tedy energie, musí si sršně mandarínské vybírat zvláštní druh kořisti. Nejraději útočí na včely. Ne však na jednotlivé včelky, ale rovnou na celé úly. Snaží se dostat dovnitř a proniknout k plástvím, kde zabíjí a požírají larvy – ty jsou na rozdíl od dospělých včel plné proteinů, které umožní sršním přežít dostatečně dlouho, aby královna nakladla nová vejce. Sršně útočí v relativně malém množství, na jeden úl se jich vrhá 10-30, včel je přitom uvnitř až 30 000. Výsledkem útoku je většinou masakr. 

Jed sršně mandarínské je velmi nebezpečný. Na zabití dospělého člověka stačí jen několik žihadel. Skládá se z několika substancí, jejichž účinek se navzájem posiluje. Za extrémní bolestivost vpichu může vysoká koncentrace acetylcholinu – žádný jiný tvor ho nemá tak silný. Smrtící je zase neurotoxin mandarotoxin; způsobuje zvyšování srdeční frekvence. Jed navíc obsahuje ještě feromony, které k místu vpichu přilákají další sršně a vyvolávají v nich zuřivost. Bohužel pro Japonce se tyto látky přidávají i do parfémů – to vysvětluje poměrně časté útoky sršní na lidi.

PROKLETÍ ALBÍNI V AFRICE: NARODIT SE BÍLÝ V TANZANII ZNAMENÁ ROZSUDEK SMRTI

Japonské včely si totiž za generace, kdy proti obrovským protivníkům válčí, vyvinuly jedinečný obranný systém. Vědí, že jejich drobná žihadla by tvrdým krunýřem sršní nepronikla, proto se je snaží zabít jinak. Včely vycítí feromony útočících sršní, ještě než dojde k pokusu o vniknutí do úlu. Jakmile se první sršeň, vyslaná jako průzkumnice, dostane ke vchodu do úlu, vrhne se na ni současně 500 včel. Nebodají, jen začnou kmitat křídly. Tím zahřívají své svaly a současně i teplotu těla až na 47 stupňů. Pro srně je teplota nad 47 stupňů smrtelná, takže se chumlu včel vlastně uvaří k smrti.  

Video najdete zde:

Zdroj: Youtube

Jak zadusit sršně

Nejnovější pozorování japonských biologů (Michio Sugahara a Fumio Sakamoto) naznačují, že tento mechanismus je ještě důvtipnější, než jsme tušili. Včely, kromě toho, že sršně uvaří, také své protivníky rovnou udusí.Veliké klubko včel vytváří uzavřený prostor, do kterého zvenku nemůže proniknout vzduch. Koncentrace CO2, která v něm vzniká, je tak vysoká, že to velkým sršním nestačí k dýchání – udusí se tak plyny, které včely vydechují. Oba mechanismy působí současně, takže šance sršní na úspěšný nájezd nejsou vysoké. 

Naštěstí pro sršně se do Japonska začala v posledních desítkách let čím dál častěji dovážet včelstva z Evropy. A naše včely takové predátory neznají – nemají proti nim žádnou obranu. Stačí tedy jen pár predátorů a včely hynou po tisících.

NEJDĚSIVĚJŠÍ DÍRY V ZEMI NEVEDOU DO PEKLA. VĚTŠINU STVOŘIL ČLOVĚK

Sršně se nesnaží zabíjet včely cíleně, jen se pokoušejí dostat přes ně do nitra úlu. A včely jim v tom brání vlastními těly, jinou obranu nemají. Někdy se stane, že sršním dojdou síly, ale ve většině případů se prokoušou a probodají až do nitra úlu, kde se zmocní larev. Evropské včely jsou bezmocné. Sršně likvidují jednu po druhé, když je jasné, že tento úl nemá sílu se bránit, označí ho feromonem, který k němu přivábí další sršně z okolí. Sršně mandarínské útočí i na jinak agresivní sršně žlutavé. Tam však bývají bitvy často nerozhodné. Na rozdíl od včel se totiž sršně žlutavé brání účinně. Také je evoluce přizpůsobila natolik, že přesně vědí, jak se s větším a silnějším příbuzným vypořádat. I ony využívají přesily; na každého útočníka se vrhá asi desítka obránců. Snaží se ho srazit z úlu a znehybnit – a pak ho bodají zezadu do krku. To je jediné místo, kde je krunýř mandarínské sršně slabší.

Co s kořistí? 

Dospělé sršně nejsou schopné přijímat protein, takže svou kořist jen rozžvýkají a donesou svým larvám. Teprve ty ho přemění na látku, kterou mohou přijímat i dospělci. Tato směs je extrémně výživná – sršně jsou díky ní schopné uletět za den až 100 kilometrů rychlostí kolem 40 km/h. V Japonsku se dokonce začaly vyrábět energetické nápoje založené na bázi této látky.

FOTO: http://www.vespa-crabro.de

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články