Největší větrná turbína světa je dvakrát větší než obří letadlo
Jediný list největší větrné turbíny světa je delší než největší letadlo světa, Airbus A380.
List prototypové turbíny je dlouhý 75 metrů, zatímco výše zmíněný airbus měří „jen“ 72 metrů. Masivní vrtule se stane součástí šestimegawattové větrné turbíny umístěné v dánském Østerildu.
V Praze 8 je stejná teplota jako v centru Slunce. Hledají tam energii zdarma
Vrtule je tak velká z jediného důvodu: čím delší listy vrtule, tím více elektřiny turbína vyrobí. Investoři do větrné energie si proto spočítali, že je pro ně výhodnější investovat raději do méně turbín, ale s co největší velikostí. Větší počet turbín totiž představuje zvýšené náklady na obsluhu, kontrolu a opravu. Nemluvě o tom, že pokud elektřina přichází do sítě z mnoha malých zdrojů, stává se síť mnohem zranitelnější a nestabilnější.
Nový obří rotor je vyroben společností Siemens, která v oficiální dokumentaci vysvětluje jeho výhody: „Každá vrtule pokrývá plochu 18 600 metrů čtverečních, což je přibližně stejná velikost jako mají dvě a půl fotbalová hřiště dohromady. Konce rotorů se budou pohybovat rychlostí 80 metrů za sekundu – neboli 290 kilometrů za hodinu. Tak velké vrtule mohly vzniknout díky použití nových technologií, které spojují pevnost s lehkostí.“
Propagačním vyjádřením věřit nemusíme, ale reálným číslům už ano. A ta říkají, že nový experimentální rotor je o dvacet procent lehčí než ty klasické vyrobené z normálních dnes používaných materiálů. „Celý list je vyroben jako jeden kus ze skleněného vlákna, vyztužené epoxidové pryskyřice a balzového dřeva. Díky tomu nemá list žádné pohyblivé části, šrouby ani jiné spoje; výhodou je velká robustnost a odolnost.“
Celkem měří vrtule turbíny 154 metrů – musí tedy vydržet obrovský tlak vzduchu. Experti ze Siemensu spočítali, že pokud vítr fouká rychlostí 10 metrů za sekundu, tak každou sekundu na rotor působí síla 200 tun. Tak obrovské těleso se však potýká i s mnoha dalšími problémy – jedním z nich je doprava tak monstrózního tělesa na místo, kde bude fungovat.
Mlýnek na ptačí maso?
Čím dál větším problémem se ukazuje množství ptáků, které rotující listy větrných elektráren zabijí. Nejspolehlivějším odhadem počtu zabitých zvířat je studie National Research Councilu z května roku 2007. Týká se pouze Spojených států, které zatím větrnou elektřinu příliš neprosazovaly, ale stejně zasazuje nebezpečnost větrných elektorem do kontextu.
Uvádí, že při srážkách s budovami ročně zemře 97–976 milionů ptáků, 130 milionů–1 miliardu ptáků připraví o život dráty elektrického vedení. Dalších až 80 milionů ptáků zahyne při střetu s automobily. Větrné elektrárny mají na svědomí 37 000 ptačích životů, chemikálie a pesticidy 72 milionů.
FOTO: Siemens
