Poslední bílé místo na mapě České republiky bude dále poutat zájem vědců a nejde pouze o rekordní čísla. V podobných hloubkách, kde se vyskytují jen mikroorgansimy, provádí už přes dva roky unikátní výzkum česká hydrogeoložka Helena Vysoká. Na svůj projekt zaměřený na složení hranické vody získala finanční podporu v rámci vůbec první Expedice Neuron.

Česká edice NG výzkum v Hranické propasti dlouhodobě dokumentuje. První reportáž jste si mohli přečíst už v zářijovém magazínu v roce 2007. Propast měla tehdy hloubku 289,5 metrů. Bylo zřejmé, že její další měření posune výrazně dopředu využití automatizovaného robota v symbióze s neskutečnými ponory, které zde uskutečnila legenda jeskynního hloubkového potápění Krzysztof Starnawski.

Zdroj: hranickapropast.cz

V říjnu 2012 se potopil do rekordní hloubky 225 metrů. Při téměř devítihodinovém ponoru pomocí měřicího zařízení zmapoval propast do hloubky 373 metrů. Před dvěma lety se ponořil do hloubky 200 metrů, objevil tunel, kterým protáhl sondu až do hloubky 384 metrů. Loni sestoupil do rekordní hloubky potopení 265 metrů a připravil podmínky pro současné využití robota.

Mohlo by vás zajímat:

• JEN 9 METRŮ DĚLÍ HRANICKOU PROPAST OD TITULU NEJHLUBŠÍ ZATOPENÁ JESKYNĚ NA SVĚTĚ
• NEJ JESKYNÍ V ČESKU: VÍTE, KDE NAJDETE NEJVĚTŠÍ KRÁPNÍK A KDE 5 200 LET STAROU JESKYNNÍ KRESBU?

Finální hloubka Hranické propasti? Zatím se uvádí někde v rozmezí od 800 do 1200 metrů, což je pro „velkou díru ukrytou v kopci", jak se o ní poprvé zmiňuje už v roce 1580 Tomáš Jordán z Klauznburku, nebo taky první krasový útvar u nás zaznamenaný na mapě / Komenského mapa Moravy 1627/, až neskutečné číslo. Zatím.