Obří brouky z oblohy vytěsnili teprve ptáci. Nebýt jich, máme metrové vážky
Před dravými ptáky, do doby před zhruba 150 miliony lety, oblohu ovládali obrovští brouci s rozpětím křídel přes 60 centimetrů.
Ptáci je pak donutili k menšímu vzrůstu, tvrdí američtí vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Studie se opírá o fosilní nálezy.
Deset nejbolestivějších bodnutí v říši hmyzu. Vědec je otestoval na vlastní kůži
Hmyz původně rostl s tím, jak se zvyšovala úroveň kyslíku. Když se ale na scéně objevili ptáci, velikost křídlatého hmyzu se zmenšila, což mu zjevně umožnilo snadněji manévrovat právě před ptáky. Obsah kyslíku v ovzduší dosahoval před ptáky zhruba 30 procent, zatímco dnes je to kolem 21 procent. Když se vyvinuli rychle létající ptáci před zhruba 55 miliony lety, velikost hmyzu se zmenšovala i přesto, že podíl kyslíku v ovzduší nadále rostl.
Kdyby nevznikli ptáci, mohli tu žít obří vážky
Ačkoli neexistuje přímý důkaz o této souvislosti, ptáci zjevně mohou za zmenšování hmyzu, tvrdí spoluautor studie, Matthew Clapham u univerzity v Santa Cruz. "Bylo opravdu překvapující, jak šly množství kyslíku a velikost těla ruku v ruce, dokud se nevyvinuli práci," řekl Clapham. "Když se podíváte na úroveň kyslíku dnes, je zhruba na stejné úrovni jako v období střední trias (asi před 240 miliony lety), kdy ale měl největší hmyz téměř trojnásobně velká křídla," tvrdí vědec.
Ačkoli větší hmyz mohl být i kořistí netopýrů, tito noční létající savci nejspíš neměli na hmyz takový vliv jako ptáci, protože většinu hmyzu tehdy tvořily vážky, které jsou aktivní za dne. "S velkými věcmi se hůře manévruje," konstatoval Clapham. "Takže když se ptáci stali hbitějšími i při letu v nízkých rychlostech, zlepšili se v lovení hmyzu," uzavřel vědec.
