U zrodu nové teorie byl průzkum ohijské jeskyně Sheriden, která leží 100 metrů pod povrchem a je jedním z 20 archeologických nalezišť, která se váží ke konci doby ledové. Vědci si zde mohli "sáhnout" na geologické vrstvy staré 13 000 let. Klima na Zemi, které se do té doby oteplovalo po glacialním maximu přibližně před 27 tisíci let, se náhle znovu ochladilo.

"Našli jsme důkazy o tom, že nějaký dávný výbuch způsobený kometou nebo dopadem meteoritu sežehl atmosféru, roztavil podloží a změnil radikálně běh dějin," vysvětluje jeden ze spoluautorů nové studie Kenneth Tankersley, docent antropologie a geologie na univerzitě v Cincinneti. Vesmírná kolize nezahubila mamuty a další představitele megafauny najednou, ale vyvolala klimatické změny, které jejich záhubu dovršily nejspíš společně se stále více vynalézavějšími lidskými lovci.

Teorie vesmírné příčiny vyhynutí megafauny, tedy i mamutů, se objevila už v roce 2007. Měla však mnoho kritiků. Jedním z hlavních protiargumentů byla skutečnost, že pro dané období chybí stopy po obrovském dopadu, jako je kráter v případě asteroidu (či dvojkomety), který vyvolal vyhynutí dinosaurů. Nicméně její zastánci upozorňovali na možnost průletu tělesa, či jeho výbuchu v atmosféře, který by měl neméně ničivé účinky. Nyní má tato teorie novou oporu ve fyzických důkazech.

Tuny mikrokuliček

Jedním z nálezů z jeskyně Sheriden byly "uhlíkové kuličky" (sferule o velikosti desítek mikrometrů), které vznikly spalování za velmi vysokých teplot - minimálně 2200 stupňů Celsia. Jednotlivé sferule se liší podle toho, zda vznikly například při hoření uhlí, úderem blesku, při lesním požáru nebo při ještě extrémnějších jevech. Tankersley upozorňuje, že "kuličky" z jeskyně vznikly při tavení skal. 

Stejné kuličky, tedy co do stáří a okolností vzniku, byly nalezeny na 17 jiných místech na čtyřech kontinentech. Tak obrovská plocha a odhad, že celkově to představovalo 10 miliónů tun materiálu, podporuje závěr, že není pravděpodobné, že by šlo o výsledek požáru nebo bouří. Ty by nezanechaly takovou geologickou vizitku na ploše 50 milionů kilometrů čtverečních.

NA PODOBNÉ TÉMA: Dávný dopad meteoritu v Austrálii změnil tvář Země. Tvrdí to nová studie

"Víme, že něco se dostalo dost blízko k Zemi, a bylo tak žhavé, že se tavil kámen - právě to nám tyto uhlíkové kuličky říkají," říká Tankersley. K důkaznímu materiálu patří i mikrometeority, částice kosmického prachu, které se uložily na zemském povrchu. Další jsou specifické nanodiamanty, které vznikají v okamžiku, kdy je zdroj uhlíku vystaven extrémnímu nárazu (nacházejí se právě v kráterech po dopadů meteoritů). 

Přežít nebo vyhynout?

Ať již šlo o kometu nebo meteorit, následky musely být strašlivé. Jedovaté plyny otrávily vzduch, vyvržené horniny v ovzduší způsobily šero a rapidní pokles teplot.

Vše živé mělo na výběr - přesídlit, zmenšit se a přizpůsobit nebo vyhynout. Vítězové si podle Transkerleye vybrali první dvě možnosti, poražení - v tomto případě například mamuti - tu třetí. 

Například v oblasti jeskyně Sheriden je známo z doby ledové 70 živočišných a rostlinných druhů. 68 z nich přežilo. Kromě mamutů vyhynul obří bobr a praprase pekari velikosti medvěda. Je proto pravděpodobné, že lidé na jiných místech světa často jen nahradili mamuty (či jiné vyhynulé živočichy) ve svém jídelníčku jiným zdrojem potravy.

Od náhlé změny se zřejmě začíná odvíjet další etapa lidské evoluce, která vedla mimo jiné i k šlechtění plodin a domestikaci zvířat.