Podivuhodný svět mangrovů pod mořskou hladinou. EXKLUZIVNĚ PRO NG

Středoamerický korálový útes je jen z poloviny tak dlouhý jako jeho slavnější australský protějšek, v mnoha ohledech je však pozoruhodnější.

Zdroj: archiv

V mangrovech u východního pobřeží Střední Ameriky, na okraji Středoamerického korálového útesu, je svět rozdělen na dvě části: první je nad hladinou, druhá pod ní. Vypnuli jsme motor a pomocí bidla jsme odstrkovali lehký člun z míst zalitých horkým dubnovým sluncem do lesního stínu. Mým společníkem byl mořský biolog Will Heyman. Zírali jsme na jednoduchost nad vodní hladinou. Viděli jsme zelené koruny jednoho z nejméně rozmanitých tropických lesů, v němž velmi často roste jediný druh, kořenovník Rhizophora mangle.

Pod korunami stromů takřka nebylo co pozorovat, protože v slané vodě, v prudkých vlnách a v bahně s nízkým obsahem kyslíku se nedaří žádnému podrostu. Tu a tam se vyskytne osamělá orchidej. Velmi vzácně lze spatřit liánu. Parta krabů houslistů střeží své díry v bahně. Velký krab sedí na kmeni stromu nízko nad hladinou. Nějaký hmyz. Volavka tříbarvá usazená na chůdovitém kořeni stromu.

Nakláním se přes okraj člunu, abych nabral vzorky bahna od kořenů, a spolu s bahnem nabírám i keramické střepy. Mangrovy Středoamerického útesu se kdysi nacházely na okraji starobylé mayské říše. Chvíli jsem uvažoval o tom, že si jeden z úlomků schovám na památku – je jich tady tolik, že to snad nemusí nikomu vadit. „Jenom chytit a pustit,“ říká Heyman. Odhazuji nalezené úlomky zpátky do vody a pomocí bidla se přesouváme k dalšímu místu. A tam, v klidné vodě, jsme uviděli zázračný svět pod hladinou.

Kořeny a korály

Kořeny stromů pod vodou jsou porostlé řasami, které připomínají neupravený plnovous. Mezi nimi se ukrývají štíhlé mořské hadice a hvězdice i malí průhlední pláštěnci se svými oranžovými, červenými nebo bílými válcovitými „pláštíky“, laločníci, ústřice a houby různých barev a odstínů. Žádný ze zdejších tvorů nevypadá obyčejně.

VIDEO: Nejzáhadnější tvorové mořských hlubin. Obří medúzy, gigantické ryby i žralok-šotek

Mangrovy jsou významným biotopem pro rozmnožování mnoha živočišných druhů. Mezi klenutými kořeny se prohánějí hejna rybího potěru. Některé rybky jsou tak průhledné, až jsou takřka neviditelné: čerstvě vylíhnuté plůdky nejsou o nic větší než komáří larvy. Tato živoucí smítka jsou příliš malá na to, aby je někdo vůbec dokázal pojmenovat. Jsou předurčená k životu v houštinách chaluh, v korálových útesech, v širém oceánu nebo přímo ve zdejších mangrovech? To ještě nevíme.  

Ekosystém jménem mangrovy

Tak to na zdejších útesech chodí: každá složka trojjediného světa složeného z mangrovů, mořských trav a korálových útesů se dělí na dvě části - svět nad hladinou je nesmírně prostý, svět pod hladinou zázračně složitý. Středoamerický korálový útes je dlouhý téměř tisíc kilometrů a táhne se kolem pobřeží Mexika, Belize, Guatemaly a Hondurasu. Jeho australský protějšek, Velký bariérový útes, je se svou délkou 2 300 km největším útvarem na naší planetě, který byl vytvořen živými organismy. Středoamerický útes sice zaujímá necelou polovinu této délky, svým způsobem je však pozoruhodnější. 

Tvar zdejšího pevninského šelfu umožnil vznik podmořské útesové platformy, která v některých místech začíná pouhých několik set metrů od pobřeží, avšak na jiných místech je od pobřeží vzdálená až 32 kilometrů. Vyskytuje se zde řada různých typů útesů a mnoho korálnatců, kteří nežijí nikde jinde na západní polokouli. Má-li Středoamerický korálový útes nějakou výhodu před svým obrovským australským protějškem v Tichém oceánu, pak je to jeho blízkost k souši a těsné spojení s pobřežními biotopy. Mangrovy, mořské trávy a korálové útesy jsou zde díky mořským proudům, přílivu a odlivu i vzájemným potřebám spjaty natolik těsně, že není možné oddělit je od sebe.

Více o fantastickém světě pod hladinou Středoamerického korálového útesu najdete v říjnovém čísle magazínu National Geographic

Napsal Kenneth Brower

Fotografie Brian Skerry

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články