Sexuální kontakty v pravěku byly velmi pestré. Lidé se křížili i s neandrtálci

Nejen s neandrtálci a denisovským typem člověka se mísili příslušníci druhu Homo sapiens. Genetika nyní odhalila čtvrtou vývojovou větev pralidí, která se podle všeho zkřížila s lidmi obývajícími Denisovu jeskyni.

Sexuální kontakty našich předků byly pestřejší, než se zprvu zdálo
Sexuální kontakty našich předků byly pestřejší, než se zprvu zdálo
Zdroj: archiv

Analýza genomu z kosterních pozůstatků představená na setkání Královské společnosti v Londýně druhů naznačuje, že zmíněné čtyři druhy pravěkých lidí existovaly vedle sebe v Evropě a v Asii přibližně v době před 30 000 lety. 

"Vyvolává to představy světa jako z Pána prstenů, kdy vedle sebe žily různé populace," cituje časopis Nature v nadsázce evolučního genetika Marka Thomase z Londýnské university. Toto křížení mimo jiné přispívá i dnes k pestrosti dnešních lidí.

VIDEO: ZAJÍMAVÝ EXPERIMENT. JAK ZALOŽIT OHEŇ POMOCÍ CITRÓNU?

Již dřívější srovnávací analýzy genomu ukázaly, že lidské rasy, které se vyvíjely mimo Afriku, mají v genech přibližně dvouprocentní dědictví od neandrtálců a populace původních obyvatel Austrálie a Oceánie vykazují 4% denisovskou příměs. Ovšem tyto závěry byly založeny na značně nekvalitních vzorcích DNA. Nově objevené pozůstatky v Denisově jeskyni v Rusku a lepší technologie rozboru genomu umožnily vědcům poskytují nyní možnost srovnání rovnocenných úplných vzorků ke genomu moderních lidí. 

Díky tomu mohl mohl David Reich, evoluční genetik z Harvardu, oznámit, že genom druhu Homo denisoviensis navíc nese znaky mísení s jiným typem pračlověka, který žil před 30 000 lety v Asii. Sekvence genomu totiž neodpovídají ani neandrtálcům ani moderním lidem.

Vědci spekulují, že jde o asijskou vývojovou větev druhu  Homo heidelbergensis, který opustil Afriku před půl milionem let a vyvinuli se z něj neandrtálci obývající Evropu a Blízký východ.  Přestože se jednalo o poměrně nevelké populace, dostávaly se tyto odlišné vývojové větve do sporadického kontaktu. 

Uvedené skutečnosti jsou přitom založeny až na poměrně nových objevech v Denisově jeskyni blízko jižní ruské hranice v nitru Asie, která je prozkoumávána teprve od roku 2008. Před jejím objevem se zdála evoluce rodu Homo, plná slepých míst, poměrně jednoduchá. 

Také si přečtěte:

(Hlavní obrázek: rekonstrukce neandrtálské ženy, National Geographic)

Související články