Válka o internet: digitální domorodci versus weboví přistěhovalci
Vůbec první hloubková studie užívání internetu v Německu přinesla několik překvapivých a několik ne zas tolik překvapujících výsledků.
Zjistila například, že uživatelé internetu v Německu mají velmi odlišná očekávání týkající se bezpečnosti na webu, napsal list Die Welt.
Studii provedl německý Ústav pro důvěru a bezpečnost na internetu (DIVSI). Jeho ředitel Matthias Kammer mluví o "diametrálně odlišných bezpečnostních potřebách" a varuje, že v důsledku toho mohou vyvstat konflikty vedoucí k rozkolu ve "společenské solidaritě". Podle studie se takzvaní "digitální domorodci" – především mladí lidé – cítí na internetu bezpečně a přebírají odpovědnost za vlastní osobní data. "Surfuji, tedy jsem," popisuje Kammer přístup této skupiny lidé v parafrázi na slavnou větu francouzského filozofa Reného Descartese: "Myslím, tedy jsem." Naopak ti, které překřtil na "digitální přistěhovalce", používají internet sice pravidelně, ale většinou neradi nebo proti své vůli. Ti mají podle Kammera pocit, že by politici měli přijít s novými přísnými pravidly na ochranu údajů.
Třetí skupinou jsou "digitální cizinci", kteří se natolik bojí ztráty kontroly nad svými osobními údaji, že se k internetu nepřipojují vůbec. Jejich obavy, vysvětluje v žertovné nadsázce Kammer, sahají až po to, že by "vymazali internet", pokud by udělali bezděčně chybný krok.
Sváží internet zákony?
V Německu je podle studie 27 milionů lidí, kteří se nikdy nebo jen velmi zřídka připojují online. To představuje téměř 40 procent populace – dvojnásobek počtu lidí, o nichž se až dosud předpokládalo, že nepoužívají internet. Více než 40 procent Němců se dá charakterizovat jako digitální domorodci a necelých 20 procent tvoří digitální přistěhovalci.
Kammer je přesvědčený, že politici musí najít legislativu, která uspokojí očekávání a potřeby všech tří těchto skupin, a nastolí odpovídající rovnováhu mezi voláním po svobodě a bezpečnosti zároveň. Podstatný rozdíl podle Kammera vyvstal mezi mladými uživateli, kteří používají světovou počítačovou síť s důvěrou a věří, že "chce-li někdo moje data, může je mít – na tom tolik nesejde", a mezi mnohem skeptičtější a ustrašenějšími staršími uživateli.
Třetina všech uživatelů internetu je toho názoru, že taková věc, jako je absolutní bezpečnost, na internetu existovat může. Padesát procent se nicméně bojí, že podobná bezpečnost nikdy být dosažena nemůže. Tři čtvrtiny účastníků studie očekávají, že němečtí političtí a ekonomičtí hráči zajistí větší bezpečnost na internetu, ovšem čtvrtina uživatelů, převážně ze skupiny digitálních domorodců, je proti všemu, co omezuje svobodu světové počítačové sítě.
Kdo se bojí internetu
Při bližším prozkoumání tří základních skupin výzkumníci identifikovali sedm různých způsobů chování, jako je "nezběhlý, nejistý" uživatel, který se připojuje online jen ve výjimečných případech a často se cítí zcela zahlcený. Pak je tu "zelenáč", který posílá e-maily a telefonuje přes Skype, ale jinak je mimořádně obezřetný. "Objednal bych si něco přes internet, jen kdyby mi pomohl můj syn," řekl jeden z účastníků studie. Oba tyto typy chování patří do skupiny digitálních cizinců.
"Zodpovědný běžný uživatel" používá internet selektivně, ale celkově má k digitálnímu světu velmi pozitivní postoj. "Post-materialistický skeptik" staví na odiv velmi kritický postoj vůči čím dál tím větší komercializované podstatě digitálního světa ("pokud je na internetu něco zdarma, pak si buďte jistí, že platíte vlastními údaji"). Ti patří do skupiny digitálních přistěhovalců.
Digitální domorodci tíhnou ke třem různým druhům chování. "Neomezení požitkáři" milují být online a nemyslí na možná rizika. "Na výkon orientovaní uživatelé" jsou kladem internetu a "digitální mistři" představují avantgardu. Používají internet jako vyjádření nezávislosti a projevují se silným individualismem. Podle nich by na internetu měla převážit "jistá anarchie". Digitální domorodci jsou také těmi, kdo rozhoduje o tom, jaký jazyk a gramatika se na webu používá, zjistila studie.
