Hele Guevara! Proč se stal astmatický kluk Ježíšem latinské Ameriky

Jen málo obličejů mrtvých lidí vídáme tak často jako tvář revolucionáře Che Guevary. Jak vypadala cesta, která přivedla mladého lékaře na trička protestující proti globalizaci?

Hele Guevara! Proč se stal astmatický kluk Ježíšem latinské Ameriky
Hele Guevara! Proč se stal astmatický kluk Ježíšem latinské Ameriky
Zdroj: archiv

„Když jeho mrtvé tělo leželo v prádelně Nemocnice Ježíše Krista z Malty, většina lidí, kteří ho viděli, jej přirovnávala k Ježíši Kristovi. Vedly je k tomu nejrůznější důvody, mezi nimi lze jmenovat především jeho podobu: téměř andělskou tvář, krásnou a vyrovnanou, bohaté vousy a vlasy, podobně jako umělci zpodobňují Ježíše. Jeho fyzický vzhled a oděv dokázaly zapůsobit na jakéhokoliv pozorovatele.“ To napsal lékař Dr. Reginaldo Arze – muž, který znal Che Guevarru lépe než kdo jiný. Právě on totiž jako jeden z prvních viděl jeho mrtvé tělo a také odhalil, že partyzán nepadl v boji, ale byl popraven. 

Přitom, když se malý Che, pravým jménem Ernesto Rafael Guevara de la Serna, v roce 1928 narodil, nic nenasvědčovalo tomu, že jednou budou miliony lidí nosit na tričku jeho obličej. Od mala měl obrovské zdravotní problémy, trpěl těžkou formou astmatu – trápil se s ním i později, když už bojoval v džunglích celé Jižní Ameriky. V dětství však astma znamenalo, že nemohl chodit do normální školy; učil se doma, především s matkou. Vyrostl z něj tak poněkud uzavřený mladík se zájmem o komunistickou ideologii a ragby. Když se měl rozhodovat, čím se stane, neváhal – chtěl být lékařem. Vystudoval na něj bez větších problémů, ale v nemocnici pracovat nechtěl. Místo toho se vydal dělat revoluci. Během studií projel na motorce bezmála celou Jižní Ameriku; chtěl poznat její stav – a podařilo se mu to. Došel přitom k poznání, že změnit ho může jedině marxistická revoluce. Inspiraci ke změně našel v Sovětském svazu…

Bez revoluce to nepůjde!

Nebudeme teď hodnotit, zda vidět Ameriku takovou, jaká opravdu byla, nebo ji takovou vidět chtěl. Trápilo ho, že dělníci pracují v továrnách za minimální mzdy a v zoufalých podmínkách, narážel na zkorumpované úředníky a za vším cítil moc obchodníků z USA.

Není příliš divné, že oporu ve svém boji hledal v komunismu a myšlenkách, které podle něj proměnily k lepšímu Sovětský svaz. Protože se do SSSR v té době nedostal, nemohl tušit, v jaké mizérii tam lidé žijí, a toužil přeměnit Jižní Ameriku ve svobodnou a bohatou zemi. 

Po škole začal znovu cestovat, díky poměrně bohatým rodičům si to mohl dovolit. V Guatemale narazil na kubánské exulanty napojené na Fidela Castra. S nimi udržoval kontakty i později, když se přesunul do Mexika. Tam se osobně setkal s Raúlem a Fidélem Castrovými. Během řady celonočních rozhovorů tahle trojka vymyslela, jak svrhnout dosavadního vládce Kuby, Fulgencia Batistu. Přestože Guevara neměl s bojem žádné zkušenosti, neváhal se do bojů zapojit osobně jako bojový medik. V prosinci 1956 se na lodi Granma společně s bratry Castrovými a hrstkou dalších revolucionářů vylodil na Kubě a začal dva roky trvající boj proti režimu. V přestřelkách byl podle spolubojovníků osobně velmi statečný, dokázal bojovat, i když s ním zmítaly záchvaty astmatu. Podle záznamů Che osobně zabil 216 nepřátelských vojáků. 

Právě v bojích na Kubě si vysloužil přezdívku Che – tohle slovíčko, které by se dalo přeložit jako „hele“nebo „hej“, používal tak často, až mu tak jeho spolubojovníci začali říkat. Postupně díky odvaze, schopnosti vést lidi i politickému rozhledu získával v revolučním hnutí čím dál větší vliv. Byl to právě on, kdo přivedl Fidela Castra k marxismu. Když Batistův režim konečně padl, stal se Guevara na Kubě celebritou. Dostal několik ministerských postů a mohl si dělat, téměř cokoliv chtěl.

Che Guevara je osobností tohoto týdne proto, že 2. ledna 1959 dosáhl svého největšího životního úspěchu - v čele revolučních vojsk vstoupil do hlavního města Kuby - Havany. 

Kubě vládne mistr popravčí 

Zatímco doba, kdy Kubu osvobozoval, se Guevarovi příliš nevyčítá, o to větší námitky se objevují proti období, kdy ji měnil k obrazu svému. Vytvořil nejen první popravčí čety, které likvidovaly prominenty bývalého režimu, ale také založil děsivý systém pracovních táborů. Stejně jako v SSSR to byly spíše tábory likvidační. Končili v nich nejen odpůrci komunismu, ale také homosexuálové a později třeba také oběti viru HIV. Od roku 1961 se stal ministrem průmyslu – jedním z jeho poradců byl tehdy Čech Valtr Komárek. Později o něm Komárek v rozhovoru pro magazín Nekultura.cz prohlásil: „Obrovský krok zpátky udělal v tom, že svou vizi založil na násilném boji, stejně jako dnes Hamas, nebo také Izrael. Takhle se lidi v životě nikam nedostanou. Mýlil se hluboce v tom základním a zůstal geniálním idealistickým schizofrenikem.“ Che působil na ostatní jako velký idealista a ještě větší snílek – prosazoval třeba, aby lidé nepracovali pro peníze, ale pro radost z práce…

Jak zničit svět 

Che Guevarovi se málem podařilo zničit celý svět. Patřil k architektům sovětsko-kubánské smlouvy, která měla na ostrově rozmístit sovětské jaderné zbraně. Raketová krize pak v roce 1962 skoro přivedla USA a SSSR na pokraj atomové války. Později to Che komentoval slovy: „osvobození lidu z imperialistické agrese je hodné milionů obětí atomové války.“ Na Kubě se však starý revolucionář ideologicky stále více rozcházel s bratry Castrovými. Proto se místo Kuby zaměřil na svět, rozhodl se, že do něj bude vyvážet jediné, čeho bylo na Kubě dost – revoluci. Zavítal přitom do Konga, Bolívie a dokonce žil půl roku i v Československu. Reportér Stanislav Motl před několika lety odhalil, že Che žil se svou milenkou ve vesničce Ládví jižně od Prahy. Moc se mu u nás nelíbilo – do deníku si zapsal: „Tohle není socialismus, ale jeho selhání. Celá Praha je jako místnost z Titaniku. Ze slavných časů revoluce tu nezbylo nic." 

Jak vypadal Che Guevara z pohledu svého obdivovatele a spolubojovníka, se dozvíte v knize Che Guevarra: život, smrt a zrození mýtu od Reginalda Ustarize Arze. Autor v ní například popisuje, jak objevil tělo mrtvého revolucionáře. Knihu vydalo nakladatelství Mladá fronta.

Smrt nakonec revolucionář našel při práci. Při pokusu roznítit revoluci v Bolívii žalostně selhal, na jeho stranu se nepostavil jediný místní člověk a nakonec ho jeden z indiánů, které chtěl Che osvobozovat, udal armádě. Ta ho ve společné operaci s CIA zajala a 9. října 1967 nechala ve vesničce La Higuera, v jeho 39 letech, popravit. Guevara zemřel, ale Che žil dál. Po smrti se stal ikonou levicových idealistů a dodnes inspiruje mladé na antiglobalizačních demonstracích po celém světě.

  

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články