Věda a poznání
Australští vědci zveřejnili nález páru "hmyzích" očí, které ovšem patřily bizarnímu prehistorickému predátorovi, který brázdil moře před více než 500 miliony let.
Sonda Opportunity, kterou americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) poslal na Mars, našla zatím nejpádnější důkaz minulé přítomnosti vody na "rudé" planetě. Je jí žíla sádrovce, minerálu usazeného vodou, vystupující z dávné horniny.
Pravěcí lidé mluvili podobně jako seriálový Homer Simpson. Poslechněte si, jak mohly znít jejich zvuky.
Někdo marihuanu chválí, jiní ji kritizují. Čím dál víc studií ale ukazuje, že ti, kdo ji berou, si zahrávají s duševními nemocemi.
Otázka, zda jsme ve vesmíru sami, je pravděpodobně stará jako lidstvo samo. Abychom vůbec mohli najít ve vesmíru život, bylo třeba nastavit několik podmínek pro jeho existenci. Jednou z nich je nalezení vhodné planety. Jeden rok zde trvá 290 dní. Systém je od Země vzdálen 600 světelných let.
Tady nastává zima, v Antarktidě propuká léto a naši vědci už balí zavazadla.
Ekonomické problémy se dají poznat podle nudných ukazatelů jako HDP, DPH nebo různých indexů. Jsou ale i zajímavější (a přesto respektované) metodiky k předpovídání ekonomických krizí. Třeba studium modelek z Playboye…
Higgsův boson je hypotetická částice, která by mohla vysvětlit, proč vesmír vypadá tak, jak vypadá.
Je jen málo jiných věcí, které vzrušují lidskou představivost víc, než existence mimozemských civilizací. Pro případ prvního kontaktu jsou nastavena docela přesná pravidla.
Když se dnešní cestovatel navrací z cest domů, těší se zpravidla na „svou postel“. V dobách dávno minulých takové štěstí neměl. Často musel „složit hlavu“ na ne zrovna pohodlných místech a někdy byl vůbec rád, že našel přístřeší. Jak vlastně spali pravěcí lidé?
Angličtina je dnes nejrozšířenějším jazykem světa. Proč? Velký vliv na to má jedna nenápadná kniha stará 400 roků.
Na konci léta 2012 přistane na Marsu zatím nejlepší sonda – vozítko jménem Curiosity. Ze třiceti možných míst nakonec usedne v kráteru jménem Gale. Proč?
Velká zemětřesení nejsou v současnosti pravděpodobnější než před staletím navzdory zdánlivému zvýšení počtu ničivých otřesů v posledních letech.
