Po celém světě existují se na balvanech a skalách vyprahlých oblastech jako je poušť Atacama v Chile nebo Mohavská poušť v Kalifornii nacházejí jakoby nalakované plochy, které pravěcí lidé využívali k vyškrabávání symbolů a obrazů. Nejenže je těžké tyto obrazce dešifrovat, ale přes intenzivní výzkum se nedařilo zjistit, jak pouštní lak s obsahem manganu, arsenu i křemíku vznikl. Většinou se uvažovalo o chemických procesech v rámci geologických procesů, nicméně vzhledem k jejich izolovanému a nahodilému výskytu tato vysvětlení nezněla přesvědčivě.

Profesorka Carol Clelandová z Colorado University, přišla s odlišným vysvětlením. Věří, že lak může být projevem alternativního, neviditelného biologickém světě - tedy stínové biosféře. "Myšlenka je jednoduchá," cituje Clelandouvou Guardian: "Zemi obývají i mikrobionální formy života, které mají úplně jinou biochemii, než ty které všeobecně sdílíme a známe."

Snadno se dá přehlédnout

Tato myšlenka má důležitou pointu pro hledání života ve vesmíru, protože v současnosti hledáme život na stejné bázi, jako pozemský. Nicméně pokud na zemi existuje stínová biosféra a život začal na zemi víckrát než jednou, pak vesmír může oplývat pestřejšími formami života, které můžeme přehlédnout ještě jednodušeji.

"Všechny dosud známé mikroorganismy na Zemi mají biologii, jako je naše vlastní: proteiny vyrobené z maximálně 20 aminokyselin a DNA z pouhých čtyř chemických bází: adenin, cytosin, guanin a thymin, "říká Clelandové. "Nicméně v přírodě existuje na 100 aminokyselin a alespoň tucet dalších chemických bází. Ty se mohly snadno kombinovat v dávné minulosti k vytvoření formy života s velmi odlišnou biochemií. Přesněji řečeno, některé stále existují v koutech naší planety."

Zní to až neuvěřitelně, že při mapování forem života na Zemi mohlo biologům něco uniknout, ale i dnes je překvapují nové druhy. Navíc jsou podle Clelandové současné metody hledání mikroorganismů založeny na standardní biochemii a stínová biosféra končí v analýzách jako chyba či nečistota.

Odpověď na přebytečný uhlík?

Nicméně ačkoli někteří biologové se pro myšlenku stínové biosféry nadchli, jiní možnost její existence většinou vylučují. "Podle mne je velmi nepravděpodobné, že by po 300 letech mikrobiologie nezjistila existenci takových mikroorganismů navzdory tomu, že mají odlišnou biochemii," zdůrazňuje profesor Charles Cockell z Edinburghské univerzity.

Profesor Dimitar Sasselov z Harvardu však upozorňuje na skutečnost, že stínová biosféra může vysvětlovat existenci přebytku uhlíku, který vydává vše živé od živočichů přes rostliny až po bakterie. "Když to uděláte, že stále přebývá pět procent," vysvětluje Sasselov. Takže kromě tradičních forem života, se zde někdo stará o pět procent.

Život vznikal podle Clelandové nejspíš vznikal na Zemi na různých místech v různých odrůdách a a shodou okolností jedna z nich převládla a rozvíjela se do pestrých forem. Není ale důvod, proč ty ostatní nemohly přežít ve stínu a z nějakého důvodu se už dál nevyvíjely.

Efekt zrcadlení 

Sasselov na podporu stínové biosféry upozorňuje  na fakt, že komplexní organické chemikálie existují ve dvou různých tvarech, i když mají stejný chemický vzorec. Výsledek pak může připomínat převahu praváků na leváky v lidské populaci. Nicméně, když nevíte, co hledat - praváka a leváka neodlišíte.

Kromě zkoumání vzorků se mohou biochemici snažit zreplikovat život - jak ten standardní, takk i jeho variace s jinými základními kameny. Mnohé si pak slibují vědci od zkoumání mikrobů z extrémních míst na zemi, jako jsou horké gejzíry, podledovcová jezera v Antarktidě a právě pouště, kde se standardní život dlouhodobě neprosadil.