Jak ochladit Zemi? Třeba rozháněním mraků mořskou vodou

Oteplování Země by v budoucnu mohlo zastavit natírání střech na bílo, používání stínidel proti slunečnímu svitu nebo vypouštění aerosolu vysoko do stratosféry.

Jak ochladit Zemi? Třeba rozháněním mraků mořskou vodou
Jak ochladit Zemi? Třeba rozháněním mraků mořskou vodou
Zdroj: archiv

Napodobíme efekt výbuchu obří sopky.

Uvádí to zpráva expertů z Británie, USA a Itálie, která je předmětem diskuse na 17. konferenci OSN o změnách klimatu v jihoafrickém Durbanu. Není však jasné, jaké vedlejší dopady by mohly tyto metody mít. Mezi opatření zabraňující oteplování by mohlo patřit i rozhánění mraků mořskou vodou či například pěstování světlobarevných rostlin. 

Možnost lidského zásahu do ochlazování planety, kterou posuzovali pracovníci britské Královské společnosti, amerického Fondu na obranu životního prostředí a Akademie věd pro rozvojový svět v italském Terstu pracuje zejména s principem odrážení části slunečního záření zpět do vesmíru, než se vůbec dostane na povrch země. Dopady tohoto postupu by měly bezprostřední a zásadní efekt. Jak ale konstatuje agentura Reuters, nikdo neví, jaké by byly vedlejší účinky. 

Návrat před průmyslovou revoluci

Během několika let by se mohly globální teploty vrátit k úrovni, které dosahovaly před 250 lety, tedy před průmyslovou revolucí. Mohlo by to však zároveň znamenat neočekávané změny počasí a déšť. Regulace slunečního záření může být podle expertů velmi užitečná, ale i destruktivní, konstatuje zpráva. Výzkum trval rok a účastnili se ho odborníci z 22 zemí. Reagoval na dvě desetiletí trvající debaty o způsobu omezení vypouštění skleníkových plynů, které vznikají v důsledky spalování fosilních paliv a je jim přičítána odpovědnost za klimatické změny. 

Podle britského oceánografa Johna Shepherda, jednoho ze spoluautorů zprávy, není geoinženýrství alternativou ke snaze o zastavení klimatických změn. "Nebylo to myšleno jako ospravedlnění pro nekontrolované vypouštění emisí CO2," uvedl Shepherd pro agenturu Reuters. Mezivládní panel ke klimatickým změnám předpokládá, že teploty se v roce 2100 zvednou o 6,4 stupně Celsia, což zvýší hladinu moří v návaznosti na tání ledovců a zásadně změní klimatické podmínky na planetě. 

Řešení, nebo cesta do pekel?

Ochlazování například pomocí vypouštění oxidu siřičitého do atmosféry by imitovalo chladící efekt sopečného výbuchu, což by znamenalo snížení globální teploty asi o půl stupně a efekt by přetrval asi rok až dva, jak tomu je při skutečné explozi. Jak upozorňují experti, nasazení různých chladících metod by však mohlo být pouze dočasným řešením a je spojeno s nebezpečím rychlých důsledků, pokud by najednou byly ukončeny. 

Zásadní otázky jsou ale spojeny nejen s dopady na klima, ale i s politickým rozhodováním. Kdo a kdy by rozhodl, jaké kroky mají být podniknuty, kde by se nacházel globální termostat a co by se dělo v případě, že by některá země jednala bez souhlasu mezinárodního společenství? Tyto otázky podporují debaty o manipulování s klimatem, které bylo dlouho okrajovým tématem. 

Podle Johna Shepherda by měla zpráva sloužit jako podnět k debatě. Britský vědec současně upozornil, že žádná vláda či mezinárodní organizace si vypracování takového výzkumu nevyžádala . "Věřím, že v práci se bude pokračovat ve formálnějším rámci, protože jednou nejspíš bude muset někdo učinit nějaké rozhodnutí," dodal vědec. 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články