Nanomobil: Nejmenší auto světa měří miliardtinu metru

O nanotechnologiích se občas mluví jako o spáse. Věříte tomu? Pokud ne, tak se podívejte, jak vypadá automobil vyrobený z nanočástic.

Nanomobil: Nejmenší auto světa měří miliardtinu metru
Nanomobil: Nejmenší auto světa měří miliardtinu metru
Zdroj: archiv

Autíčko miliardkrát menší než škodovka nemá zpátečku.

Nanoauto vyrobené na nizozemské univerzitě je šedesáttisíckrát menší než síla lidského vlasu. Okem je tedy neviditelné, vidí ho jen velmi kvalitní mikroskop. Každé kolo je tvořené jen několika atomy. Jedná se o jeden z nejmenších strojů, jaké lidé vytvořili. Mikroskopem je vozítko i poháněné – získává energii z elektronů, které mu mikroskop dodává. 

„Naše auto nepotřebuje silnici ani benzín. Je to nejmenší vůz světa – a ještě má pohon na všechna čtyři kola, uvedl Karl-Heinz Ernst ze společnosti Empa, která se na vývoji podílela. Autíčko miliardkrát menší než škodovka má ale problém, nemá zpátečku. Kvůli designu kol může vůz jet jen jedním směrem - vpřed. Velmi špatně zatáčí, ale zhruba dokáže udržet směr. Celé je tvořené jedinou uměle vyrobenou molekulou zkonstruovanou v laboratořích z vody a kysličníku uhličitého. Na jediný volt autíčko ujede 6 miliontin metru.

K čemu to bude?

Vědcům se díky nanoautu otevírají úplně nové světy. Podobné stroječky by v blízké budoucnosti mohly sloužit jako dopravci potřebných látek (například léků) na libovolné místo v lidském organismu. Vědci však nejprve musí vyřešit ještě spoustu problémů; tím největším je velká spotřeba energie. Jednou z možností, jak to obejít, je, aby vůz mohl jezdit na ultrafialové záření, pravděpodobně ve formě laserového paprsku.

Praktické použití komplikuje i fakt, že se zatím nedaří rozhýbat všechna kola současně. Zatím vozítko může jezdit jen po měděné destičce, což v lidském těle asi nebude úplně snadno proveditelné. Největším úspěchem je fakt, že se u nanostroje podařilo přeměnit energii dodávanou z vnějšku na směrovaný pohyb.

To do budoucna otevírá cestu dalších nanostrojům, o kterých sní spisovatelé sci-fi románů už desítky let. Takové mašinky by mohly změnit svět, jak ho známe, téměř k nepoznání. Jednu z takových vizí představuje například Neil Stephenson v knize Diamantový věk.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články