Vědci jsou na stopě lidské nesmrtelnosti: Objevili zvířata, která nestárnou
Existují zvířata, která nestárnou. Není jich moc, ale jsou známá. Například velké mořské želvy přestávají po jisté době vykazovat známky stárnutí, takže se dožívají věku přes 200 let. Ale to pořád ještě není nesmrtelnost.
Opravdová nesmrtelnost však v přírodě existuje také. Najdeme ji u několika druhů ploštěnců. Na univerzitě v Nottinghamu o tom vznikla fascinující studie. Že ploštěnky umí obnovit ztracenou tkáň, se ví už bezmála sto let. Za regeneraci u ploštěnek může asi 200 genů, které vědci postupně odhalují a regenerují. Schopnost obnovovat tkáně je u nich tak velká, že dokáží regenerovat i tak těžká zranění, jako je obdoba zničeného mozku.
V nové studii to vysvětluje Dr. Aziz Aboobaker takto: "Studovali jsme dva druhy ploštěnců, jedny, kteří se rozmnožují sexuálně, a druhé, kteří se reprodukují asexuálně – prostě se rozdělí na dva exempláře. Oba se dokáží dělit nekonečně dlouho; dorůstají jim nové svaly, mozková tkáň – znovu a znovu. Zpravidla se kmenové buňky, když vyléčí tělo, začnou unavovat, stárnou. V praxi to znamená, že ztrácejí schopnost rozmnožovat se a nestačí nahrazovat vyčerpané specializovaní buňky ve svých tělech.“ Klasickým příkladem je podle biologa lidská kůže. „Ploštěnci a jejich kmenové buňky ale nějak stárnutí zamezují a dokáží buňky přimět k tomu, aby se dále množily…“
Zázračná telomeráza
Podle experimentů může za regeneraci buněk enzym telomeráza. Za odhalení jejího vlivu na stárnutí dostali tři vědci roku 2009 Nobelovu cenu. Telomery jsou vlastně jakési ochranné čepičky na konci chromozomů. Zajišťují, aby se správně zkopírovala veškerá informace v DNA. Ale jak se buňky dělí, telomery začínají být křehké a rozpadají se. Buňky se pak kopírují se špatnou nebo nedostatečnou informací. My tomuto procesu říkáme smrt.
Vědci teď objevili u ploštěnek obdobu telomerázy – mají ji jen ti ploštěnci, kteří se rozmnožují asexuálně. Když vědci enzym zablokovali, začaly se telomery zkracovat. Jakmile ale enzym pracoval normálně, dělily se ploštěnky úplně bez problémů. Jak to ale funguje o sexuálně se rozmnožujících ploštěnek? To zatím vědci neodhalili; zajímavé je to zejména proto, že i tito tvorové se dokážou bez potíží dělit – a to bez onoho enzymu.
Co z toho?
Pokud se podaří vyřešit tajemství telomerázy a regenerace, mohlo by to znamenat pro lidstvo obrovskou změnu. K čemu bychom potřebovali protézy nebo náhradní orgány? V ideální verzi by věčně mladé telomery zajistily, aby orgány dorostly samy, bez pomoci z vnějšku…
"Další částí našeho výzkumného úkolu je pochopit mechanismus. A tak najít cestu k nesmrtelnému zvířeti,“ tvrdí Dr. Aboobaker, jak ho cituje server IO9. Tento výzkum je velmi důležitý pro další objevování záhad smrti. Vědci jsou už přitom na stopě nesmrtelnosti. Vloni například dokázali vrátit mládí buňkám starým 100 let…
Takto vapadají nestárnoucí ploštěnci:
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
