Ostravské ovzduší mapuje nový atlas

„Kvalita vzduchu na Ostravsku se moc nemění, za poslední tři roky tu ale náznak zlepšení najdete. Překvapivé ovšem je, jak velký vliv mají v těsné blízkosti hranic zplodiny z polských domácích kotlů,“ říká doc. Petr Jančík vedoucí autorského kolektivu Atlasu ostravského ovzduší.

Ostravské ovzduší mapuje nový atlas
Ostravské ovzduší mapuje nový atlas
Zdroj: archiv

Jak dlouho pracujete na problematice znečišťování ovzduší na Ostravsku?

Od roku 1991. Tehdy byl zahájen projekt Silesia. V rámci něj nás učili odborníci z US EPA analýze zdravotních rizik ze znečištěného ovzduší a také modelování vztahů mezi zdroji znečišťování ovzduší a mezi jeho znečištěním. Zároveň jsem se o rok dříve seznámil s novou informační technologií, na kterou bylo do té doby pro země východní Evropy za železnou oponou uvaleno embargo: GIS (geografické informační systémy). Poznal jsem, že spojením této technologie a matematických modelů rozptylu znečišťujících látek v ovzduší se mi dostává velmi silného nástroje jak ukázat, co způsobuje znečištění ovzduší a jaké zdroje se na něm jakou měrou podílejí.

Jaká je historie map znečištění ovzduší na Ostravsku?

Před rokem 1989 byl skutečný stav znečištění ovzduší tabuizovaným tématem. Ovzduší v Praze, v severních Čechách a na Ostravsku bylo znečištěno jemným polétavým prachem, na který jsou navázány další nebezpečné škodliviny o 20 až 30 % více, než nyní v nejhorších místech na Ostravsku. První mapy znečištění byly velmi hrubé a zjednodušené. Do rukou se mi dostaly až v roce 1990 v knize Bedřicha Moldana Životní prostředí České republiky.

Pokud zapátráme v historii - kde se dá v literatuře najít první zmínka o nezdravém ovzduší?

To bychom museli až do středověku. Tehdy poprvé začalo být znečištění ovzduší ve velkých obytných aglomeracích problémem. Už v roce 1306 anglický král Edward I. zakázal řemeslníkům v Londýně pálit v jejich ohništích "mořské uhlí". Jednalo se o importované kamenné uhlí, přivážené do Anglie po moři. Důvodem byl zapáchající kouř, který vznikal při spalování kamenného uhlí v polootevřených topeništích, které byly uzpůsobeny jen pro spalování dřeva a dřevěného uhlí.

Jedna z nejstarších známých prací o znečišťování ovzduší "Fumifugium…" pak pochází z roku 1661 od anglického přírodovědce a kronikáře své doby Johna Evelyna. Ten v ní navrhuje vymístění průmyslu a dílen mimo Londýn a jejich nahrazení zelení.

Dá se něco takového objevit i v našich archívech?

Určitě. Konkrétně v archivu Střední lesnické školy v Hranicích. Má dlouhou historii a najdete tam sborníky konferencí o znečišťování ovzduší na Ostravsku a Třinecku koksováním a spalováním kamenného uhlí z období před rokem 1900. Už tehdy byl ze studia poškození lesních porostů prokázán negativní vliv znečištěného ovzduší na přírodu.

Jak dlouho tento atlas vznikal?

Nápad na podobnou publikaci se začal rodit před pěti lety, kdy jsme poprvé doplnili technologie GIS a matematických modelů o superpočítače. Od té doby jsme mohli s nebývalou podrobností modelovat řadu variant znečišťování ovzduší v rozsáhlém území a tak srovnávat vlivy lokálních zdrojů znečišťování s těmi největšími průmyslovými zdroji.

Mapy znečištění se staly zajímavými nejen pro odbornou veřejnost, ale i pro novináře a řadu známých a kamarádů, kteří chtěli vědět jak to vypadá s ovzduším právě u nich a proč.

Takže, když jsme před pěti lety připravovali projekt Air Silesia, kde jsme chtěli s novými možnostmi navázat na zmíněný projekt Silesia z počátku devadesátých let minulého století, rozhodl jsem se, že součástí výstupů z projektu bude i Atlas ostravského ovzduší.

Přinesl rozbor map pro vás nějaké překvapivé závěry?

Překvapivý z mého pohledu je relativně významný vliv polských domácích topenišť a malých energetických zdrojů v severovýchodní části území Ostravy. Pro část lidí, kteří měli názor, že stejně jako v Praze před rokem 1989 nebo nyní v přilehlé části polského Slezska znečištění ovzduší v Ostravě způsobují lokální topeniště bude možná překvapením, jak významný vliv zde stále mají velké průmyslové zdroje. A pro všechny lidi bude překvapením, jak čistá místa zde máme v některých částech Ostravy-Poruby i ve srovnání se zbytkem republiky.

Bez omezení zdrojů znečištění z Polska, kde je odlišně nastavená legislativa, se asi dál ve nezlepšování stavu nedostaneme, nebo to vidíte jinak?

Není to tak úplně přesně. Výsledky naší práce na projektu Air Silesia, uvedené i v Atlasu, ukazují v souladu s našimi předchozími odhady, že vliv polských průmyslových zdrojů na průměrné roční znečištění jemným polétavým prachem na území Ostravy je od 3 do 4 mikrogramů na metr krychlový, což při průměrných ročních hodnotách od 40 do více, než 60 mikrogramů na metr krychlový znamená cca 7% přídavek.

Pokud by se tedy všechny polské průmyslové zdroje „spravily“ o polovinu, snížilo by se znečištění ovzduší v Ostravě o 3,5 %. Závěr je z toho asi takový, že pokud nesnížíme emise u nás, nespraví se u nás kvalita ovzduší.

Náklad Atlasu ostravského ovzduší je 500 kusů. Nebude problém jej rozšířit mezi uživatele?

Na konci roku 2013 byla rozebrána většina nákladu. Zbytek je k dispozici v ostravském Domě knihy. Pokud bude o něj dál zájem, počítáme s dalším vydáním.

JANČÍK, Petr. Atlas ostravského ovzduší. 1. vyd. Ostrava: VŠB-TU, 2013, 127 s. ISBN 978-80-248-3006-3.

 

Související články