Proč jsou zebry pruhované? Je to zbraň proti ovádům
Zebra se rovná černo-bílý pruhovaný vzor. To spojení je neoddělitelné. Symbol Afriky, ale i přechodu pro chodce. Typický černo-bílý vzor je stálou inspirací v umění nebo módě. Vědci nedávno odhalili, že funkce pruhů je mnohem sofistikovanější…
Vypadá to, jako by vývoj černo-bílých pruhů probíhal s cílem co nejméně přitahovat hmyz sající krev.
Vědci zjistili, že černo-bílé pruhy způsobují, že jsou zebry pro bodavý hmyz neatraktivní. Svůj objev nedávno publikoval Gábor Horváth se svými kolegy z Maďarska a Švédska v časopise Journal of Experimental Biology.
Zebrám vadí hlavně ovádi, protože nepříjemně koušou a přenášejí nemoci. Ovádi patří mezi větší hmyz a umí hlavně velmi rychle a obratně létat. Odehnat je není vůbec jednoduché. Jednak proto, že se odehnat nenechají, a navíc není snadné se do nich trefit.
Vědci zjistili, že světlo, které se od srsti zvířete odráží, souvisí s množstvím bodavého hmyzu, který zvíře napadá.
Světlá srst je výhodou. Hmyz nepřitahuje
„Objevili jsme, že srst černých a hnědých koní odráží světlo horizontálně,“ vysvětluje Horváth. Podle Horvátha ovády přitahuje horizontálně polarizované světlo, protože takové je i světlo odrážející se ve vodě. Ovádi se umí pomocí něj orientovat na vodní hladině a vybrat nejlepší místo na páření a kladení vajíček.
| Pruhované komando. Zebry očima Dany Holečkové, ředitelky Zoo Dvůr Králové |
Hladový hmyz zachytí vlny odrážejícícho se světla, které se šíří horizontálně – podobně jako se vlní had na zemi. A hmyz sající krev je přitahován právě těmito „plochými“ vlnami.
Horváth vysvětluje, že tento hmyz je více přitahován tmavou srstí koní a bílou méně. „V případě bílé srsti vzniká nepolarizované světlo (šířící se všemi směry; pozn. red.), které hmyz přitahuje výrazně méně,“ vysvětluje doktorka Assenová, další členka vědeckého týmu. Takže bílá zvířata mají s obtěžujícím hmyzem mnohem méně starostí.
A co černo-bílá? Nejchytřejší design
Vědci se pak začali zabývat zebrami a sledovali jak se světlo odráží od pruhované srsti a jak to přitahuje či nepřitahuje bodavý hmyz.
V přírodě vědci vystavili atrapy zeber s lepkavým povrchem na zachycování hmyzu a zkoumali, jak ovádi reagují na černobílé pruhy, kterým navíc měnili šířku, hustotu a úhel mezi jednotlivými pruhy a porovnávali je se směrem světla, které odrážely.
Očekávali, že pruhovaná srst přiláká střední množství hmyzu, ale závěr ukázal, že zebry mají „nejchytřejší“ design: jejich srst přilákala úplně nejméně hmyzu.
Vzor zebří kůže přesně koreluje se vzory, které se ukázaly jako nejlépe odpuzující hmyz. Tým se domnívá, že pruhy na kůži se u zeber možná vyvinuly jako obrana proti hmyzu sajícímu krev.
Nic není černo-bílé
Profesor Mathew Cobb, evoluční biolog z University of Manchester, však zdůraznil, že experiment nevylučuje další možné hypotézy o vzniku černo-bílých pruhů. Zřejmě to je výsledek spolupůsobení více faktorů. „Kolegové by navíc museli dokázat, že zbavování se hmyzu bylo nejdůležitějším faktorem, a jak je možné, že koně nebo osli nejsou také pruhovaní…“ Záhada pruhů je tak vyřešena jen částečně a tajemství původu zůstává i nadále tajemstvím.
