Šílená chobotnice
Amokem posedlá chobotnice drtící chapadly rybářský člun plný vyděšených námořníků a zobcem drtící boky lodi, patří k hrůzostrašným historkám starým, jako je mořeplavba sama.
Amokem posedlá chobotnice drtící chapadly rybářský člun plný vyděšených námořníků a zobcem párající boky lodi, patří k hrůzostrašným historkám starým, jako je mořeplavba sama. Nejde však jen o hrůzostrašné historky, které údajně šířili už staří féničané, aby ostatní odradili od plavby kolem pobřeží za Gibraltarský průliv.
![Kraken očima legendy](https://g.denik.cz/s/ng/2011/02/800px-Denys_de_Montfort_Poulpe_ng-list-article-p.jpg)
Vědci nyní zjistili, že olihně šelfové mohou propadnout snadno děsivé zuřivosti, záchvatu amoku, kdy bezhlavě útočí i bez zjevné příčiny. Stačí jediný protein, který se vytváří na vajíčkách a jinak klidní samci (dorůstají 40 cm) se mění v osmi ramenné bestie. Je samozřejmě otázkou, zda stejný mechanismus funguje i u ostatních hlavonožců, jako jsou mnohem větší třeba i dvacetimetrové krakatice.
Všechno způsobuje protein, který je podle článku uveřejněném v časopise Current Biology, přítomný i u lidí. Je otázkou, jestli podobný protein působí i u ostatních živočichů, ale agrese je mezi živočichy rozšířeným způsobem chování, který souvisí se získávání potravy a rozmnožováním. Agrese byla ovšem dosud obecně považována za poměrně složitý proces, který souvisí s kombinací nervových, hormonálních, fyziologických a psychologických podnětů.
"Místo toho u sledovaných živočichů stačí kontakt s molekulou feromonu a bum, agrese se spouští okamžitě," citoval server LiveScience Rogera Hanlona, behaviorálního ekologa z Laboratoře pro mořskou biologii ve Woods Hole v Massachusetts.
Přitom samec, který se dotkne vajíčka dříve, propadne dříve i amoku a získává tak výhodu nad ostatními samci, kteří zuřivosti propadnou až s odstupem. Rychlost a dravost jsou tak v rámci přirozeného výběru při předávání genetické výbavy posilovány.
Feromon, který produkují při kladení vajíček samičí orgány, je i velmi odolný, protože působil nejen na vejcích, ale i v případě, že jím vědci potřeli sklo, pod kterým vajíčka uzavřeli. Zjištěný beta-mikroseminoprotein je přitom přítomný ve vysokých koncentracích v lidském nebo myším spermatu. Přitom funkce tohoto proteinu u savců nebyla dosud objevena. Nyní se proto zaměří výzkum na jeho roli u obratlovců. Je možné, že je jeho funkce příbuzná, ale může být také zcela odlišná.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: