Vědci vygumovali strach z lidského mozku. K přeprogramování stačí jeden trik
Lidský mozek byl ještě nedávno větší neznámou než hlubiny vzdáleného vesmíru. V posledních letech všech neurovědy zaznamenávají stále více úspěchů v jeho poznávání. Nový objev vědců z Finska je ale opravdovým přelomem.
Lidský mozek se dá zbavit strachu (a dalších silných emocí) - poměrně snadno, pokud ho vymažeme dříve, než se zafixuje do naší paměti. Dokázali to experimentálně neurovědci z univerzity v Uppsale. Svůj výzkum popsali v časopise Science. Jejich práce je přelomová nejen kvůli emocím, ale především se týká principu fungováním paměti.
Mobilní aplikace z nás dělají nejlínější kulturu, jaká kdy na Zemi žila
Když se člověk cokoliv učí, vzniká při procesu konsolidace dlouhodobá vzpomínka. Jinými slovy: nakonec si nepamatujeme na to, co se stalo, ale „jen“ na naši poslední vzpomínku na danou událost. Přitom, jak se vzpomínka ukládá, se stává na okamžik nestabilní – stabilizuje ji až další proces konsolidace. Ten se však dá narušit - a tak se může ovlivnit paměť, respektive ukládání vzpomínky na to, jak jsme vzpomínali na předchozí zážitek.
Elektřina do mozku
Neurovědci vedení doktorandem Thomasem Ågrenem ukazovali pokusným osobám obrázek s neutrálním obsahem. Současně ale dostávali testovaní do těla silný elektrický výboj. Tak se v jejich mozku s fotografií spojila myšlenka strachu a současně vzpomínka na strach. Aby se vzpomínka na strach aktivovala, ukázali psychologové testovaným fotografii ještě jednou, tentokrát už bez elektrického šoku.
Jak si zvyknout na prohru? Špičkoví olympijští sportovci to trénují
U jedné z testovaných skupin vědci narušili proces konsolidace vzpomínky tím, že jim několikrát znovu předložili stejnou fotografii. Jiné kontrolní skupině dovolili, aby byl konsolidační proces dokončen. Reakce obou skupin byly pozorovány pomocí magnetické resonance; vědci tak viděli, co se děje v jejich mozcích. U skupiny, kde konsolidace neproběhla, jasně pozorovali, že vzpomínka se vytrácí právě z těch oblastí, kde by se normálně formoval strach – tedy v amygdale.
„Tyto objevy by mohly znamenat přelom ve výzkumu mozku i strachu. Nakonec by aplikace tohoto výzkumu mohly vést k řešení problémů milionů lidí, kteří trpí nějakou formou fobie, posttraumatické stresové poruchy nebo panických ataků,“ popsal Thomas Ågren svůj výzkum. Už jen teoretická schopnost vypořádat se úspěšně s posttraumatickou stresovou poruchou by znamenala, že by si další nutný výzkum jistě získal bez problémů finance. Právě tento problém nyní trápí většinu armád světa, které by dokázaly ocenit snadné a rychlé řešení.
FOTO: Thinkstock
