National Geographics Česko

ŠTÍTEK: muzeum

Z výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách v historické budově Národního muzea v Praze - pohled do expozice. Ve středu interaktivní model chrámu svatého Vavřince a blahoslavené Zdislavy v Jablonném v Podještědí.
/FOTO, VIDEO/ Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.
11 fotografií

Na pražské výstavě baroka je k vidění i model baziliky v Jablonném

Čtenář reportér
Jiří Šesták, bývalý senátor.
Vánoční čas je příznivou dobu na popíjení punče a svařáku s přáteli, ale i na pohodlné lenošení s knížkou. Jednou z těch, kterou určitě stojí za to si ji v ušáku otevřít, je Divoká honba od Jiřího Šestáka. Dostal za ni v listopadu cenu Šumava Litera. Poválečné příběhy z jihočeského pohraničí, o kterých píše, jsou aktuální dodneška.

Divoká honba ředitele Jihočeského divadla a senátora Jiřího Šestáka

Českobudějovicko
Minerálů mají v CSS Tloskov nashromážděných už tolik, že to vydá na muzejní expozice.
/FOTO/ Ředitel Centra sociálních služeb (CSS) Tloskov Matěj Lipský je mužem mnoha profesí a zájmů. Je psychologem, speciálním pedagogem, hudebníkem ale také moderátorem v rádiu. Navíc je doslova studnicí nápadů. Jeden z takových nápadů odstartoval už před několika lety a postupně se z něj stává záležitost, o níž se zajímají i lidé, kteří s Centrem sociálních služeb Tloskov nemají nic společného.
29 fotografií

Ředitel Matěj Lipský s klienty hledá kameny, v Tloskově vznikne muzeum minerálů

Benešovsko
Aquacentrum ve Šternberku
Spoustu možností mají v těchto dnech rodiny s dětmi na Olomoucku, které si chtějí užít volné dny. Vyrazit mohou například na obchůzku po betlémech nebo na komentované prohlídky do zoo. Kdo si chce protáhnout tělo po vánočním hodování, může zajít na bazén či do aquaparku. Nabízí se také relax ve zdejších saunách a otevřená jsou rovněž muzea a některé hrady a zámky v regionu.
37 fotografií

Kam na Olomoucku mezi svátky? Jak mají bazény, na co lákají muzea či památky

Olomoucko
Výstava betlémů Martina Šmakala na zámku v Hořovicích pokračuje do 14. ledna 2024.
/FOTO, VIDEO/ Sběratel betlémů Martin Šmakal představuje část své sbírky na výstavě, která v hořovickém zámku pokračuje až do poloviny ledna příštího roku. Další betlémy primáře onkologického oddělení Nemocnice v Hořovicích se nacházejí v rodinném muzeu ve stodole u chalupy v Krkonoších, kde provádí návštěvníky za dvoukorunu sám majitel nebo jeho kamarádi a sousedé.
10 fotografií

Martin Šmakal: Největší raritou v mé sbírce je betlém z doby vlády Josefa II.

Berounsko
Výstava betlémů Martina Šmakala na zámku v Hořovicích pokračuje do 14. ledna 2024.
/FOTO, VIDEO/ Sběratel betlémů Martin Šmakal představuje část své sbírky na výstavě, která v hořovickém zámku pokračuje až do poloviny ledna příštího roku. Další betlémy primáře onkologického oddělení Nemocnice v Hořovicích se nacházejí v rodinném muzeu ve stodole u chalupy v Krkonoších, kde provádí návštěvníky za dvoukorunu sám majitel nebo jeho kamarádi a sousedé.
10 fotografií

Martin Šmakal: Největší raritou v mé sbírce je betlém z doby vlády Josefa II.

Z okolí
Výstava betlémů Martina Šmakala na zámku v Hořovicích pokračuje do 14. ledna 2024.
/FOTO, VIDEO/ Sběratel betlémů Martin Šmakal představuje část své sbírky na výstavě, která v hořovickém zámku pokračuje až do poloviny ledna příštího roku. Další betlémy primáře onkologického oddělení Nemocnice v Hořovicích se nacházejí v rodinném muzeu ve stodole u chalupy v Krkonoších, kde provádí návštěvníky za dvoukorunu sám majitel nebo jeho kamarádi a sousedé.
10 fotografií

Martin Šmakal: Největší raritou v mé sbírce je betlém z doby vlády Josefa II.

Z okolí
Výstava betlémů Martina Šmakala na zámku v Hořovicích pokračuje do 14. ledna 2024.
/FOTO, VIDEO/ Sběratel betlémů Martin Šmakal představuje část své sbírky na výstavě, která v hořovickém zámku pokračuje až do poloviny ledna příštího roku. Další betlémy primáře onkologického oddělení Nemocnice v Hořovicích se nacházejí v rodinném muzeu ve stodole u chalupy v Krkonoších, kde provádí návštěvníky za dvoukorunu sám majitel nebo jeho kamarádi a sousedé.
10 fotografií

Martin Šmakal: Největší raritou v mé sbírce je betlém z doby vlády Josefa II.

Z okolí
Výstava betlémů Martina Šmakala na zámku v Hořovicích pokračuje do 14. ledna 2024.
/FOTO, VIDEO/ Sběratel betlémů Martin Šmakal představuje část své sbírky na výstavě, která v hořovickém zámku pokračuje až do poloviny ledna příštího roku. Další betlémy primáře onkologického oddělení Nemocnice v Hořovicích se nacházejí v rodinném muzeu ve stodole u chalupy v Krkonoších, kde provádí návštěvníky za dvoukorunu sám majitel nebo jeho kamarádi a sousedé.
10 fotografií

Martin Šmakal: Největší raritou v mé sbírce je betlém z doby vlády Josefa II.

Z okolí
Z výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách v historické budově Národního muzea v Praze: Joseph Deutschmann – Andílci představující poslední věci člověka, rok 1760 (Německo, Aldersbach – kostel Nanebevzetí Panny Marie).
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.
11 fotografií

Přehlídka unikátních uměleckých děl boří představy o baroku jako o období temna

Čtenář reportér
Z výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách v historické budově Národního muzea v Praze: Joseph Deutschmann – Andílci představující poslední věci člověka, rok 1760 (Německo, Aldersbach – kostel Nanebevzetí Panny Marie).
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.
11 fotografií

Přehlídka unikátních uměleckých děl boří představy o baroku jako o období temna

Čtenář reportér
Z výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách v historické budově Národního muzea v Praze: Joseph Deutschmann – Andílci představující poslední věci člověka, rok 1760 (Německo, Aldersbach – kostel Nanebevzetí Panny Marie).
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.
11 fotografií

Přehlídka unikátních uměleckých děl boří představy o baroku jako o období temna

Čtenář reportér
Z výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách v historické budově Národního muzea v Praze: Joseph Deutschmann – Andílci představující poslední věci člověka, rok 1760 (Německo, Aldersbach – kostel Nanebevzetí Panny Marie).
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.
11 fotografií

Přehlídka unikátních uměleckých děl boří představy o baroku jako o období temna

Čtenář reportér
Z výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách v historické budově Národního muzea v Praze: Joseph Deutschmann – Andílci představující poslední věci člověka, rok 1760 (Německo, Aldersbach – kostel Nanebevzetí Panny Marie).
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.
11 fotografií

Přehlídka unikátních uměleckých děl boří představy o baroku jako o období temna

Čtenář reportér
Vánočně nazdobené Auto retro muzeum v Litvínově.
Auto retro muzeum v severočeském Litvínově, které je známější pod názvem Veteráni Litvínov, podle spolku, který jej provozuje, se oproti minulým rokům letos více ponořilo do vánoční atmosféry. Tentokrát tisíce žároviček osvítily nejen vstup a expozici, ale i přilehlý selský dvoreček. Nejen nazdobené veterány tak vyhlížejí blížící se Vánoce.
19 fotografií

Nazdobené automobilové veterány vyhlížejí Vánoce

Automagazín
V Giethoornu panuje klid a přátelská atmosféra
Přezdívá se mu nizozemské Benátky. Městečko Giethoorn leží v severovýchodní nizozemské provincii Overijssel a to, co jej činí skutečně výjimečným, jsou ručně vykopané kanály. Na okouzlující atmosféře mu přidávají stezky plné zeleně a domy z 18. století s doškovými střechami. Jezdí se tam hlavně na loďkách či na kolech, nebo se chodí pěšky.
7 fotografií

Giethoorn: Jako nizozemské Benátky. Pohádkové městečko bez silnic

Do světa
Historik Ludvík Losos napsal knihu Ústecko-teplická dráha. Na snímku křest publikace a autogramiáda v mosteckém muzeu, kde autor kdysi pracoval.
Přední odborník na historii železniční dopravy v Čechách a bývalý ředitel mosteckého muzea Ludvík Losos, kterému letos bylo 90 let, napsal knihu Ústecko-teplická dráha. Křest a autogramiáda ojedinělé publikace, jež vypráví dlouhý příběh stále živé podkrušnohorské kolejové tepny, se konaly v Oblastním muzeu a galerii v Mostě. Na knihu a podpis autora čekal velký dav příznivců železnice. „Takový zájem jsem opravdu nečekal,“ řekl Losos, který byl v letech 1954 až 1961 ředitelem mosteckého muzea.
12 fotografií

Ústecko-teplická dráha má svou knihu. Badatel Losos potěšil fanoušky železnice

Zprávy
Historik Ludvík Losos napsal knihu Ústecko-teplická dráha. Na snímku křest publikace a autogramiáda v mosteckém muzeu, kde autor kdysi pracoval.
Přední odborník na historii železniční dopravy v Čechách a bývalý ředitel mosteckého muzea Ludvík Losos, kterému letos bylo 90 let, napsal knihu Ústecko-teplická dráha. Křest a autogramiáda ojedinělé publikace, jež vypráví dlouhý příběh stále živé podkrušnohorské kolejové tepny, se konaly v Oblastním muzeu a galerii v Mostě. Na knihu a podpis autora čekal velký dav příznivců železnice. „Takový zájem jsem opravdu nečekal,“ řekl Losos, který byl v letech 1954 až 1961 ředitelem mosteckého muzea.
12 fotografií

Ústecko-teplická dráha má svou knihu. Badatel Losos potěšil fanoušky železnice

Mostecko
Výstava Baroko v Bavorsku a v Čechách: Joseph Deutschmann – Andílci představující poslední věci člověka, rok 1760 (Německo, Aldersbach – kostel Nanebevzetí Panny Marie).
Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.
11 fotografií

O výstavě Baroko v Bavorsku a v Čechách

Čtenář reportér
Výstava Baroko v Bavorsku a v Čechách: Joseph Deutschmann – Andílci představující poslední věci člověka, rok 1760 (Německo, Aldersbach – kostel Nanebevzetí Panny Marie) Foto: Stanislav Vaněk
Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.
11 fotografií

Baroko v Bavorsku a v Čechách

Čtenář reportér

Jsme na Facebooku

# VYBRANÁ VIDEA

Tapety