Turingův test byl vytvořen už v roce 1950 průkopníkem počítačové vědy Alanem Turingem, který se za války podílel na luštění šifrované komunikace. Umělá inteligence, která tento test zvládne, je schopna myšlení, protože dokáže komunikovat k nerozeznání od člověka.

Přelomová zkouška proběhla na půdě Královské společnosti v centru Londýna. Celkem bylo testováno pět počítačů - tedy superpočítačů. Eugene oklamal 33 % posuzovatelů, kteří s počítačem komunikovali pět minut. Práh pro projití testem je přitom stanoven na 30 %. Bylo to tedy těsné. Přesto je to poprvé. 

"V oblasti umělé inteligence není ikoničtější i spornější milník než Turingův test," komentoval v Guardianu výsledek profesor Kevin Warwick z univerzity v Readingu. Superpočítač vytvořil vědec ruského původu Vladimir Veselov, který nyní žije ve Spojených státech s kolegou Eugenem Demchenkem, který žije v Rusku.

"Je to pro nás pozoruhodný úspěch, a my doufáme, že zvýší zájem o umělou inteligenci," komentoval událost Veselov.

Akce měla i symbolický význam, protože byla spojena s 60. výročím úmrtí Alana Turinga. Tento fenomenální vědec pomohl díky rozšifrování německých zpráv zachránit tisíce životů, ale po válce byl  pronásledován kvůli homosexualitě, roku 1952 pak dokonce odsouzen a chemicky vykastrován. O dva roky později se zřejmě sám otrávil kyanidem. 

V roce 2011, na festivalu Techniche v indickém Guwahátí aplikace s názvem Cleverbot byla dokonce vnímána jako člověk mezi 59,3 % tazatelů ve srovnání se skutečnými lidmi, kteří dosahovali 63 procent. Nicméně, protože program byl založen na databázi skutečných rozhovorů, nedá se říci, že aplikace vykázala "inteligenci".