Zrudnou oceány? Červený příliv představuje větší nebezpečí, než se tušilo

Vědci už mnoho let tušili, že „rudý příliv“ je pro život v oceánech nebezpečný. Teprve nová studie Univerzity of Connecticut ale ukázala, jak velké riziko znamená.

Zrudnou oceány? Červený příliv představuje větší nebezpečí, než se tušilo
Zrudnou oceány? Červený příliv představuje větší nebezpečí, než se tušilo
Zdroj: archiv

Rudý příliv by mohl mít pro život v oceánech smrtící důsledky, tvrdí ve studii profesor Hans Dam. Podle jeho výzkumu fytoplankton, jenž je v rudém přílivu obsažený, obsahuje nikoliv jeden, ale rovnou dva smrtící jedy. 

Co je rudý příliv?

Rudě zbarvená voda tedy není nijak výjimečná. Stačí jen vyšší koncentrace fytoplanktonu a voda se barví do ruda během několika hodin. Námořníci si o rudém přílivu staletí šeptali, že je dílem ďábla a že spatřit ho, znamená v lepším případě špatné znamení, v horším případě rovnou smrt. Je to sice jen pověra, ale zdaleka ne úplně nesmyslná. Mořská voda zasažená přemnožením mikroorganismů se totiž může opravdu stát smrtelným nebezpečím. Neplatí to zdaleka vždy a většina rudých přílivů je zcela neškodná, ale některé se mohou stát smrtící pastí pro zvířata i člověka. Podle studie z roku 2008 uveřejněné v časopise Environmental Health Perspectives způsobují vlny narážející do pobřeží to, že se v řasách obsažené neurotoxiny uvolňují do vzduchu.Ve formě aerosolu se k lidem u břehu dostávají jedovaté látky, které podle posledních zjištění mohou vyvolávat i rakovinové bujení.

Smrtící rudý příliv: Kdo může za krvavé moře?

Nové studie ukazují, že rudý příliv obsahuje dva druhy jedů, každý z nich je nebezpečný pro jiný druh mořských organismů. Ten první, známý již déle, je schopen zabíjet větší tvory, zatímco ten druhý, nově objevený, zabíjí menší organismy. Podle profesora Dama je to kombinace, která dělá z rudého přílivu „zabijáka oceánů“. 

Takto rudý příliv vypadá:

Zdroj: Youtube

Pro lidi sice neznamená žádné přímé nebezpečí, ale protože zabíjí řadu zvířat, která konzumujeme, existuje riziko přenosu. Tyto koncentrace fytoplanktonu jsou schopné života ve slané i sladké vodě, velmi často u pobřeží. Jeho barva se mění, může existovat v červených, zelených i nažloutlých odstínech, ale vyskytuje se i úplně bezbarvá varianta. Jeden z nejhorších přílivů přemnoženého agresivního planktonu zasáhl Novou Anglii roku 2005 – a důsledky byly dramatické zejména pro rybářský průmysl.

 Kdo zastaví jedovatý příliv? Podle vědců nikdo

Studie publikovaná v online vědeckém magazínu Aquatic Microbial Ecology naznačuje, že rudé přílivy budou znamenat čím dál větší problém – ne že by jich mělo lidstvo momentálně málo. Fytoplankton má totiž překvapivou vlastnost: umí zabíjet vlastní predátory, a tím se dokáže nekontrolovaně množit. Vědci zatím ani přesně neví, co vede k jeho vzniku; předpokládá se, že za něj může znečištění, které do moře vyplavují řeky, ale faktorů bude zřejmě mnohem více. 

Dam se obává, že neexistuje žádný způsob, jak v budoucnosti šíření rudých přílivů kontrolovat nebo zamezovat – mohly by se zasáhnout výrazně větší plochu oceánů než dříve. Studie bude dál pokračovat, v další fázi se budou vědci snažit přijít na to, jak fytoplankton produkuje toxiny útočící na jeho predátory.

FOTO: Thinkstock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články