Holka, nebo kluk? Některá zvířata mění pohlaví i několikrát během pár hodin. Jin

Najít si vyhovujícího partnera může být někdy tvrdý oříšek. A také pořádně nebezpečný. Někteří tvorové však mají o starost míň – partner je po ruce, kdykoli se setkají s jedincem vlastního druhu. Jsou totiž samečky i samičkami současně, nebo dokážou měnit své pohlaví podle potřeby.

Holka, nebo kluk? Některá zvířata mění pohlaví i několikrát během pár hodin. Jiná jsou hermafrodity
Holka, nebo kluk? Některá zvířata mění pohlaví i několikrát během pár hodin. Jiná jsou hermafrodity
Zdroj: archiv

Na rozdíl od nás lidí mění mnoho živých tvorů své pohlaví jako na běžícím páse. Někdy dokonce i několikrát během pouhých pěti hodin. Ze samečka je samice a zase naopak. Další živočichové jsou neustále pány i dámami současně – v dané situaci se pouze rozhodnou, jakou z obou rolí si přejí hrát.

Obojetný přístup k věci dotáhli k dokonalosti třeba mořští zadožábří plži zejové. Páří se ve skupinách a uspořádají se přitom do jakéhosi řetězce. První zej plní roli samičky a poslední funguje pouze jako sameček, ti uprostřed si však užívají oběma konci těla. Ten přední plní samičí a zadní zase samčí úlohu. Někdy se však prvnímu plži podaří spojit se s tím posledním. Vytvoří se tím dokonale spravedlivé kolečko, ve kterém mají všichni vrchovatý příděl požitků z obou světů.

Čtěte celý speciál Michaela Fokta: Sex ve světě zvířat

Další živočichové mění svou sexuální identitu pomaleji během celého života či pohlaví nemění vůbec, tváří se však jako příslušníci toho opačného. Mívají pro to překvapivě vychytralé důvody. V našem fotografickém přehledu se teď podíváme „pod sukně“ některým z nich.
 

 

Matriarchát na sasance (korálová rybka klaun očkatý)

Klaun vykukuje z žahavé náruče mořské sasanky, ve které hledá bezpečí. Žahavec ho svými chapadly neusmrtí, oba organismy totiž mají na povrchu těla stejnou slizovou látku. Zabydlet se v sasance je však pro rybku zpočátku stejně nebezpečné, jako ji později opustit. Klauni naštěstí nežijí mezi rameny osamoceně. Většinou obývají sasanku v párech či menších skupinkách. Největší z klaunů je vždy samička a vládne svým poddaným mužského pohlaví železnou rukou. Co když však uhyne? Osiřelí samečkové se neodváží hledat své štěstí jinde. Nevadí – největší ze samců se do několika dní promění v novou vládkyni. Klauní společnost tedy funguje jako „pásový dopravník“ samečků čekajících na svou příležitost ke změně pohlaví. Dokonce i jikry kladou klauni pod ochranu sasanky a oddaně se o ně starají, jak názorně ukazuje klaun Clarkův (viz obrázek výše).

 


Zelení paroháči (leguán anolis mramorovaný)

Sameček mrštného leguánka z karibského souostroví Guadeloupe pozorně střeží své teritorium na listu banánovníku, aby mu do revíru nevnikl sok v lásce. Patrně tentokrát dopadl lépe, než jeho „kolega“ anolis rudokrký z Floridy (obrázek nahoře vpravo). Anolis s napnutým hrdélkem, který se k němu právě blíží, může být nová partnerka ochotná k páření – ale taky nemusí.

Samci anolisů se vzájemně zastrašují napínáním pestrých hrdélek, menší hrdelní laloky však mají i samičky. Mladší a slabší samečci toho mistrně využívají. Občas se tváří jako samičky, pronikají na území pána domu a užívají si přímo před jeho očima. Inu, pod svícnem je největší tma. Čas od času však musejí strpět, že s nimi silný samec nakládá jako s domnělými samičkami – když se mu zachce, spáří se s nimi.

 

Pomalá přeměna (bradáči)

Pestrobarevní bradáči, hejnové rybky z korálových útesů a teplých moří snad celého světa, si během života užijí slastí i strastí obou pohlaví. Z jiker se líhnou jako mladé samičky. Když však dorostou a získají vůdčí postavení ve své skupině, projdou pozoruhodnou změnou. Vyzdobí se jasnými barvami a z hřbetní ploutve jim často vyroste výrazný dekorativní paprsek. Zkrátka a dobře: stávají se z nich samci dost silní na to, aby si uhájili svůj harém před vetřelci.
 

 

 

Někdo to rád horké… …a jiný nikoli (kanici)

Velké dravé ryby kanici jsou příbuzné bradáčům. Na první pohled to moc patrné není, společné spády však obě skupiny předvádějí právě v milostných chvilkách – a to občas dost překvapivým způsobem. Středomořští kanici písmenkoví dokázali změnit během několikahodinového páření své pohlaví celkem šestkrát. Vzájemně se střídali v plnění samčí a samičí role. Jejich karibští příbuzní plynule měnili i zbarvení těla,a přitom dokonce stihli hlídat partnera, aby jim v samičí fázi poskytl k oplodnění stejně jiker, kolik jich předtím nakladli sami. Psychedelicky zbarvení kanici modroskvrnní či elegantní kanici tečkovaní na fotografiích však dávají přednost pomalejší změně ve stylu bradáčů – z malých samiček dorůstají v silné samce.


 

 
Dva v jednom (plzáci španělští)

Plzáci si k nelibosti zemědělců podmanili velkou část Evropy, změny pohlaví řešit nemusejí. Jsou totiž samci i samičkami zároveň. Při aktu vytvářejí elegantní obrazec připomínající vyobrazení energií „jin a jang“ a oplodňují se vzájemně. Hlemýždi jsou natom podobně - přečtěte si článek Michaela Fokta Hlemýždi si při milostném aktu píchají elixír lásky.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články