ŠTÍTEK: klimatické změny

Boeing 787 Dreamliner postihly silné turbulence, musel nouzově přistát v Brazílii.
Lidé cestující letadly se podle vědců mají připravit na častější střety s nepředvídatelnými turbulencemi ve vzduchu bez oblačnosti. Přisuzují to klimatickým změnám. Důkazem byly v posledních měsících lety, které skončily nouzovým přistáním a zraněními. Piloti ale ubezpečují, že se lidé létání nemusí bát, jelikož extrémní proudění bývá vzácné a nové technologie pomáhají s bezpečným vypořádáním se situací.

Hrozivých turbulencí v letadle přibývá. Proč? Indicie směřují ke změně klimatu

Věda
Pohádka O perníkové chaloupce v podání čkyňských ochotníků.
Divadlo pro změnu se jmenuje nový projekt, který chystá nezisková organizace Eko-info centrum Ostrava ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí a ochotníky z Národního divadla Čkyně, jenž patří mezi oceňované amatérské soubory z jihu Čech. O víkendu to vypukne. Ochotníci si připravili Perníkovou chaloupku.

Ve Čkyni loupají perníček, aby se nám lépe žilo

Volný čas
Silnější bouřky, vydatnější přívalové srážky s častějším krupobitím a více tropických dnů. Takové jsou výhledy počasí v Česku pro nadcházející roky.
Silnější bouřky, vydatnější přívalové srážky s častějším krupobitím a více tropických dnů. Takové jsou výhledy počasí v Česku pro nadcházející roky. Může za to světová klimatická změna. „V nejpesimističtější variantě s malou mírou pravděpodobnosti se Česko může do konce století oteplit i o více než pět stupňů Celsia,“ varuje klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky a člen týmu intersucho Pavel Zahradníček v rozhovoru pro Deník.

Jaké bude počasí? Na extrémy si musíme zvyknout, varuje klimatolog Zahradníček

Česko
Kudlanka nábožná v PR Jelení lázeň.
Klimatické změny už nejsou jenom fikcí, ale skutečností. Oteplování planety, tání ledovců – to je jen málo toho, co klimatické změny přinášejí. S tím souvisí i šířeni živočišných druhů do severnějších časti nejen Evropy. Ptáci, kteří odlétali na zimu do teplejších krajin, tady někdy zůstávají, jako např. červenka obecná, špaček obecný, čap bílý a mnoho dalších. A ti, kteří k nám přilétali na zimu, sem už nelétají nebo velmi málo, jako např. havran polní. Dalším příkladem může být pavouk křižák pruhovaný, původní u Středozemního moře, nyní i ve vyšších polohách Orlických hor. A tak bychom mohli jmenovat další živočichy, rostliny nevyjímaje. Podobné to je i s kudlankou nábožnou.
3 fotografie

Dopad klimatických změn. Kudlanka nábožná se objevila i na řadě míst Rychnovska

Čtenář reportér
Tři roky po tornádu. Člověk v tísni pomáhá vysychajícímu Podluží
V červnu 2021 se Břeclavskem a Hodonínskem prohnalo ničivé tornádo. Bezprostředně po události vyhlásil Člověk v tísni sbírku SOS Morava a desítky jeho pracovnic a pracovníků se do regionu vydalo pomáhat s likvidací škod a opravou zničených obydlí i zahrad. I po třech letech Člověk v tísni s lidmi v zasaženém regionu zůstává, v současné době pomáhá s obnovou zeleně a se zaváděním opatření na přizpůsobení se a zmírnění dopadu změny klimatu.
33 fotografií

Tři roky po tornádu. Člověk v tísni pomáhá vysychajícímu Podluží

Čtenář reportér
Projevy alergie jsou silnější za dobrého počasí
Klimatické změny, kdy je i v zimě teplo a počasí jak na houpačce, se projevují také u alergií. Letos pylová sezóna začala už koncem ledna. Podle alergoložky a imunoložky Radky Šedivé z ambulance Synlab se dá v souvislosti s oteplováním a rozšiřováním vegetačního období rostlin předpokládat dřívější nástup pylové sezony, stejně tak i její prodloužení. „S tím souvisí i změna vegetace. Ve větší míře se tu projevuje například alergie na pyl ambrozie,“ říká Šedivá v rozhovoru pro Deník.

Kvůli klimatické změně jsou lidé víc alergičtí na pyl ambrozie, říká lékařka

Zdravotnictví
Bioklimatolog Zdeněk Žalud.
/ROZHOVOR/ Nebývale brzy se v letošním roce začalo na jihu Moravy ozývat jaro. Mandloňový sad v kraji dokonce vykvetl již začátkem března. Mnozí hovoří o posunu sezóny až o měsíc dopředu. „Další roky budeme mít velmi teplé, možná ještě teplejší než extrémní loňský rok, který byl vůbec nejteplejším od doby, kdy měříme teploměrem,“ říká v rozhovoru pro Deník bioklimatolog Zdeněk Žalud.
2 fotografie

Ohrožovat nás na jihu Moravy bude sucho, říká bioklimatolog Zdeněk Žalud

Vyškovsko
UJEP.
Na Den Země, 22. dubna, si každoročně připomínáme důležitost ochrany naší planety a životního prostředí. Letos se k oslavám Dne Země připojí i ústecká univerzita. Fakulta životního prostředí a Přírodovědecká fakulta UJEP připravily bohatý program na téma „Země a klima“. Součástí budou přednášky odborníků z UJEP a předního českého klimatologa Radima Tolasze z ČHMÚ, pokusy i výstava fotografií.

Přední český klimatolog Tolasz bude hostem oslavy Dne Země na UJEP

Čtenář reportér
Včelstvo se nezastaví. Včely vylétávají z úlu a nosí zpátky pyl i třeba vodu
Poměrně mírnou zimu a nástup nezvykle teplého jara si neužíváme jen my v Česku. Vyšší teploty zaznamenali ve většině Evropy, ale také za oceánem, v Americe i Asii. Vědecká obec napříč světem proto teď zkoumá, jaký dopad bude mít globální oteplování na populace včelstev. Experti se shodují na tom, že nejvíc se změny mohou projevit v Evropě.

Změny klimatu způsobí masivní úhyn včel, odhadují odborníci. V Evropě nejvíc

Zvířecí deník a chovatelství
Ilustrační foto.
Fakulta životního prostředí UJEP si ve spolupráci s ostatními součástmi UJEP a dalšími partnery připravila řadu osvětových akcí o klimatické změně a souvisejících tématech. Pomáhá jí v tom nový projekt, který podpoří debaty a workshopy, komentované procházky s odborníky i hravé aktivity pro děti. Březen zahajují hned dvěma významnými akcemi.

(Ne)děláme z toho vědu: o klimatu srozumitelně nejen na UJEP

Čtenář reportér
Zubr evropský. Ilustrační foto.
Návrat velkých kopytníků, jako jsou zubři, divocí koně a pratuři, do krajiny přispívá k ukládání uhlíku v půdách a pomáhá tak zmírnit klimatické změny. Výzkum na toto téma zpracovali jihočeští vědci, kteří zároveň říkají, že tradiční intenzivní pastva domácích krav má účinky spíše opačné. Velcí kopytníci už na jihu Čech žijí v rezervacích na Lipně, v Novohradských horách a také na Třeboňsku. 
19 fotografií

Zubři, divocí koně, pratuři. Návrat velkých kopytníků umí zmírnit změny klimatu

Českokrumlovsko
Jak zadržet vodu v krajině? Co způsobuje povodně a erozi? Odborníci pozvali veřejnost na komentovanou procházku přírodou nad Krásnými Loučkami.
Při kůrovcové kalamitě zmizely hektary lesů. Vysychají prameny v přírodě i studny u domů. Zemědělskou i lesní půdu ohrožuje eroze. Extrémní sucho střídají přívalové deště, které odnášejí ornici z polí a způsobují bleskové povodně. Obytné čtvrti se přehřívají. Takové důsledky změny klimatu a neadekvátního způsobu hospodaření se projevují také na Krnovsku.
52 fotografií

Krnovsko má vizi, jak se připravit na klimatické změny, povodně, sucho i erozi

Bruntálsko
Nositelem hořkosti v tradičním českém alkoholickém nápoji jsou alfa hořké kyseliny obsažené v chmelu. Jak však dokazuje studie českých vědců, právě chmel ohrožují klimatické změny
Téměř každý pivař řekne, že chuť piva musí být „jako křen“. Nositelem hořkosti v tradičním českém alkoholickém nápoji jsou alfa hořké kyseliny obsažené v chmelu. Jak však dokazuje studie českých vědců, právě chmel ohrožují klimatické změny. Ty mají vliv nejen na jeho pěstební objem, ale i na chuť piva. I proto chmelaři stále častěji sázejí na nové odrůdy.

České pivo kvůli změnám počasí (ne)hořkne. Budoucností jsou nové odrůdy

Ekonomika
Odborníci zvou veřejnost do Riegrovy ulice.
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uspořádá 26. října od 18 hodin panelovou diskusi pro širokou veřejnost o budoucnosti Země. Debata se má týkat úlohy přírodních a humanitních věd v současné společnosti a také informovanosti veřejnosti o environmentálních hrozbách, ztrátě biodiverzity a klimatické změně.

Planeta má potíže, univerzita nabízí veřejnou debatu

Českobudějovicko
Květinová louka. Ilustrační foto.
/ROZHOVOR/ Hlavní město zažívá výrazně teplé léto. O tom, jak může každý občan zodpovědně přispívat k situaci, která změnou klimatu ve městě nastává, strategii magistrátu k ochlazování města, hospodaření se srážkovou vodou a stavebních úpravách budov, mluví specialistka a vedoucí pracovní skupiny pro adaptaci na změnu klimatu na pražském magistrátu Kateřina Schön.
8 fotografií

Zachycení srážkové vody a výsadba zeleně zmírní dopady změny klimatu, říká Schön

Praha
Vincent Hospodářský v hlavní roli filmu Brutální vedro
Planeta, klima a my. V posledních letech se filmaři znovu zaměřují na téma naší civilizace, její budoucnosti na Zemi i vztah k ní. Originálním způsobem je pojímá i český film Brutální vedro, který za několik dnů vstoupí do kin a jenž přiléhavým názvem kopíruje to, co nyní venku zažíváme. Život lidí na modré planetě a její občasný vzdor ale tematizují i snímky mnohem starší. Pojďme si některé připomenout.

Klimatická změna na stříbrném plátně: Volání filmařů je stále naléhavější

Film a televize
Klimatolog Radim Tolasz
Dívá se do budoucnosti. Radim Tolasz se svými kolegy počítá, jaké klima bude v České republice vládnout v příštích desítkách let a na co se mají její obyvatelé připravit. Už nyní se ví, že v letních měsících se za posledních třicet let zvýšila průměrná teplota skoro o dva stupně. Počasí se tedy mění před očima. „Lidé kolem padesátky už to vidí. Ten, komu je dvacet, to nevnímá. Je už zvyklý na něco jiného,“ říká klimatolog. Počasí v Česku podle něj bude stále teplejší.

Technologie mohou pomoci. Když přejdeme na jádro, bude to dobře, říká klimatolog

Česko
Řecko decimují ničivé lesní požáry, které se rozšířily i do obydlených oblastí. Jejich vznik ovlivňuje hned několik faktorů.
Pro výskyt extrémních požárů je potřeba splnit tři hlavní podmínky, větrné počasí bez srážek s vysokými teplotami, dostatek paliva a počáteční impulz. Přírodně vzniklých požárů je podle vědců minimum, ve většině případů je na vině člověk. ČTK to řekli Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd (AV ČR), Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Martin Možný z Českého hydrometeorologického ústavu.

Extrémní požáry? Aby vznikly, musí se sejít tři hlavní okolnosti, říká expert

Česko
Řecko se potýká s rozsáhlým požárem, červenec 2023
Hasiči zatím marně bojují s ohněm, který ničí jižní a východní část řeckého ostrova Rhodos. Hoří i na dalších místech, příčinou jsou vlny veder. Podle odborníků je potřeba počítat s tím, že sezona požárů bude kvůli klimatickým změnám delší. „Vysoké teploty, vyprahlá půda a následné lesní požáry jsou poslední dekády už standardem ve Středomoří a bohužel i ve zbytku Evropy. Není to nic, co teprve přijde, ale stav, který už delší dobu pozorujeme," říká klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe Pavel Zahradníček. 
15 fotografií

Za vedra nemůže El Niño. Teplota poroste i bez jeho vlivu, míní klimatolog

Česko
Na Mapě republiky v Krkonoších se stále drží sníh.
Sněhové pole připomínající tvar bývalého Československa na úbočí Studniční hory v Krkonoších je jedním z nejviditelnějších indikátorů klimatické změny v ČR. Zatímco v minulosti odtávalo koncem léta, nyní je to zpravidla na přelomu června a července. Správci KRNAP dělají na Mapě republiky podrobné měření od konce 90. let 20. století. I když za tuto dobu změny nejsou tak zřetelné, v horizontu sta let už ano, řekl dnes ČTK při obchůzce sněhového pole mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Mapa republiky v Krkonoších má stále rozlohu poloviny fotbalového hřiště

Krkonoše
Klíšťata přenášejí zejména encefalitidu a boreliózu. Obě zmíněné nemoci napadají nervový systém
Oteplení, které má přijít v následujících májových týdnech, s sebou přináší kromě příjemně stráveného času v přírodě i riziko zakousnutí klíštěte. Podle odborníků velká část z nich přenáší pro člověka nakažlivé nemoci. Kromě encefalitidy nebo boreliózy roste riziko nákazy takzvanou babeziózou. U dříve vzácného onemocnění dochází i vlivem změny klimatu k častějšímu šíření. Očkování je zatím omezené, dostatečnou ochranu zařídí kombinace několika opatření.
6 fotografií

Až třetina klíšťat přenáší nemoci. Novým nákazám nahrává i změna klimatu

Zdraví
Recyklohraní.
S cílem pomoci pedagogům vyučovat o klimatické změně vytvořil školní vzdělávací program Recyklohraní aneb Ukliďme si svět metodickou příručku EKOABECEDA pro klima a čtyři sady výukových scénářů. Celý komplet doplňuje ještě seriál deseti krátkých tematických videí namluvených hercem Petrem Vackem. Pro školy zapojené do Recyklohraní jsou veškeré tyto materiály zdarma k dispozici na webu programu. Jen v Libereckém kraji s Recyklohraním spolupracuje 188 mateřských, základních a středních škol.

Recyklohraní pomáhá školám na Liberecku učit děti o klimatické změně

Čtenář reportér
Zatopená silnice ve městě North Port na Floridě, kterou zasáhl hurikán Ian, 29. září 2022
Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí. Tvrdí to Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle jejích tvůrců jde zatím o nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci. Zprávu podpořily všechny členské země včetně České republiky.

Země překročí úroveň kritického oteplení v příštím desetiletí, varovala OSN

Svět