Proč musíme chránit oceány? Jak jejich záchrana může ovlivnit naše životy?
Proč vlastně stojí za to oceány chránit? Protože jsme na nich kriticky závislí i my, vnitrozemci…
Česko nemá moře, a i když jej mnozí už viděli, je to pro nás něco exotického, vzdáleného a není snadné si představit, proč je záchrana oceánů důležitá třeba právě i pro nás.
Jedna velká neznámá
Bylo prozkoumáno méně než 10 % plochy oceánu - nikdo tedy nemá ani zdání o tom, co vlastně ničíme. Ještě jsme to totiž nestačili ani objevit. Většina oceánu je nějakým způsobem poničena, a to v důsledku lidské činnosti. Nezasažené oblasti jsou velmi vzácné. Mnohem vzácnější, než jsme si mysleli. Mořské ekosystémy navíc musíme poznat, než je vůbec začneme chránit. Snažit se chránit něco, o čem moc nevíme, může v důsledku přinést i více škody než užitku.
Jenom pro představu - poznat oceány a život v nich je opravdu nadlidský úkol. Největší z oceánů - Pacifik neboli Tichý oceán - má celkovou rozlohu víc jak 150 milionů km² a bez okrajových moří zabírá víc jak 40 % vodních ploch a přes 30 % celkového povrchu Země. Nachází se v něm asi čtvrt milionu ostrovů.
Doslova každou chvíli je objeven nový živočich, jako například teď nedávno u břehů Nového Zélandu. Výzkum probíhal tři týdny a experti na hlubokomořský život během této doby prozkoumali oblast o rozloze 9 840 čtverečních kilometrů. Vědci objevili několik dosud neznámých druhů živočichů - od obrovských mušlí až po podivné červy. Fotogalerii najdete v našem článku Tvorové z hlubin moře, kteří nikdy neměli vidět světlo. Význam těchto živočichů v rámci ekosystému a ani jejich potenciální užitek pro člověka ještě nebyl objeven.
Moře lidem dává
Moře a oceány jsou (zdánlivě) nekonečným zdrojem - potravy, medicíny, surovin… A v neposlední řadě podporují i turismus a slouží k dopravě.
Největší hrozbou kromě znečišťování je pro moře rybolov (a v současnoti především hlubokomořský rybolov). Ryby jsou hlavním zdrojem bílkovin pro miliardu lidí. Metody a zařízení k lovu při dně (jako jsou vlečné sítě, drapáky, tenatové sítě na chytání ryb za žábry atd.) nezvratně poškozují nesmírně křehké mořské ekosystémy. Moderní rybolov navíc v současné době nepoužívá jen sítě, ale ty nejmodernější technologie.
Další hrozby představuje vyhledávání uhlovodíků, pokládání podmořských kabelů nebo vyhazování odpadu atd. To vše potvrzují studie, které analyzovaly škody na hlubinných korálových útesech v severovýchodním Atlantiku, západním Atlantiku nebo Tasmánském moři.
Ekosystémy oceánů nám nedávají jen potravu, ale i kyslík - zásadním způsobem přispívají k jeho koloběhu. Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza - respektive fotosyntetizující organismy jako zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech.
A co dáváme my?
No, přiznejme si, že toho moc není. Ale existuje spoustu organizací, které se snaží oceány chránit. Na jejich stránkách si můžete najít více informací a zjistit si více o rybách, které se objevují na vašem stole. Třeba konzumace tuňáka sice prospívá vašemu zdraví, ale životu v oceánech nikoliv. Množství ulovených tuňáků se za posledních deset let zdvojnásobilo - a většina druhů tuňáků se velmi rychle přidala ke skupině kriticky ohrožených druhů. Ve Středozemním moři se v důsledku velmi intenzivního lovu tuňák ocitl na pokraji vyhubení.
Podobně jsou na tom hlubokomořští žraloci. Zákaz lovu žraloků, při němž jim jsou pouze uřezávány ploutve a pak jsou znovu házeni ve smrtelných křečích do moře, byl přijat pro většinu mezinárodních vod. Le podle IUCN je ale těžké jej dostatečně prosazovat, protože k tomu není příliš vůle.
Víte, že na planetě je chráněno asi 12 % plochy. Oceány jsou na tom o dost hůř. Chráníme jen necelá 2 % procenta světových oceánů a moří. Není to málo? OSN si dala za cíl zvětšit chráněná území na 10 % do roku 2020, ale odborníci a ochránci jsou přesvědčeni, že je to málo a považují 20 % plochy za minimum, co můžeme do tohoto roku "zvládnout".
Projekt Pristine Seas se snaží zasazovat o vznik mořských rezervací. Dal si za úkol během 5 let prozkoumat posledních 10 nezkažených míst ve světových oceánech a snažit se je ochránit. Patří mezi ně třeba Kokosové ostrovy, Pitcairnovy ostrovy nebo ostrov Sala y Gómez.
Projekt Pristine Seas ve spolupráci s National Geographic Society usiluje o vytvoření chráněných oblastí na území oceánů. Více se dočtete na stránkách projektu.
