ŠTÍTEK: civilizace

Králický sněžník
Králicko – Bydlet v horské chatě, bez elektřiny a signálu a dovolenou naplnit pomocí přírodě. Přesně v tomto duchu stráví patnáct dobrovolníků týden na Králickém Sněžníku, a to v rámci projektu Týdny pro divočinu, který řadu let pořádá Hnutí Duha. 

Divokost přírodě vrací i zubovrzem

Orlicko
Tohle je náš svět
Alternativní život je výzva. Případně vzdor vůči dnešní civilizaci. Jako třeba v levicově laděném filmu Matta Rosse Tohle je náš svět, ověnčeném režijní cenou Certain Regard v Cannes i cenou diváků z karlovarského festivalu.

Život mimo normy

Film a televize
Doba ledová
Tento týden zamíří do českých kin čtyři filmy: Tohle je náš svět (USA), Líná zátoka (Francie), Doba ledová (USA) a Terminátor (USA).

Filmové novinky

Film a televize
Po téměř půl století se v Moravském krasu usídlil pár sokolů stěhovavých. Vyvedli tři mláďata (dvě z nich jsou na snímku). V jejich návrat už ochranáři ani ornitologové příliš nevěřili. Druh byl dokonce prohlášen na našem území za vyhynulý.
Moravský kras – Začátkem letošního března zpozoroval amatérský ornitolog René Bedan v oblasti Moravského krasu něco, s čím už málokdo počítal a co bylo k vidění naposledy zhruba před půl stoletím. „Přiletěl sem pár vzácných sokolů stěhovavých, kteří se na místě spářili," popsal Bedan. Je to pro něj velká odměna za to, že oblast deset let pečlivě monitoruje.

Sokol stěhovavý po půl století zahnízdil v Moravském krasu

Česko
Po téměř půl století se v Moravském krasu usídlil pár sokolů stěhovavých. Vyvedli tři mláďata (dvě z nich jsou na snímku). V jejich návrat už ochranáři ani ornitologové příliš nevěřili. Druh byl dokonce prohlášen na našem území za vyhynulý.
Moravský kras – Začátkem letošního března zpozoroval amatérský ornitolog René Bedan v oblasti Moravského krasu něco, s čím už málokdo počítal a co bylo k vidění naposledy zhruba před půl stoletím. „Přiletěl sem pár vzácných sokolů stěhovavých, kteří se na místě spářili," popsal Bedan. Je to pro něj velká odměna za to, že oblast deset let pečlivě monitoruje.

Sokol stěhovavý po půl století zahnízdil v Moravském krasu

Blanensko
Ilustrační foto.
Londýn - Medvědice se naučily využívat blízkosti lidí k ochraně svých mláďat před nevyzpytatelnými medvědími samci, konstatovali evropští vědci při zkoumání chování těchto zvířat ve Skandinávii. Poukázali tak na zvyk mnoha savců vraždit cizí mláďata, aby mohli využít samic ke zplození vlastních potomků.

Medvědice jdou k lidem, aby chránily mláďata před samci

Svět
Milan Orálek, jednatel Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí.
Valašsko /ROZHOVOR/ - Klenot Beskyd, valašská orchidej vyskytující se převážně na horských loukách, se v posledních letech potýká s nepříznivým počasím. Sucho, které trápí mnoho rostlin, poznamenalo i chráněné orchideje. Tendence jejich výskytu v posledních letech klesá. Ochránce přírody Milan Orálek radí, jak vytvořit pro tyto vzácné květiny vhodné prostředí.

Milan Orálek o vzácných vstavačích: Po loňském suchu se jejich počet snížil

Valašsko
Petrou projdou ročně stovky tisíc návštěvníků. Ilustrační foto.
Ammán – V jordánské starobylé Petře se podařilo při vyhodnocování satelitních snímků objevit plošinu, používanou zřejmě při obřadech. Je zakrytá pískem, ale snímky s vysokým rozlišením pořízené také bezpilotními letadly prozrazují, že dlážděnou plochu z jedné strany lemovalo sloupořadí a z východní strany na ni vedlo gigantické schodiště. O nálezu informovala organizace American Schools of Oriental Research.

V jordánské Petře našli novou památku zavátou pískem

Svět
Ilustrační foto.
Paříž – Neandertálci si zařizovali bydlení v jeskyních už před 176.500 lety. Podle vědců z Francie, Belgie a Nizozemska o tom svědčí stopy v jedné z jeskyň v jižní Francii, kterou objevili speleologové už v roce 1990. Pralidé v ní zanechali z té doby kruhové krápníkové struktury a kosti, které ukazují na organizaci práce a pravděpodobně na pořádání rituálů. Dosavadní nejstarší stopy neandertálské „civilizace" se datují zhruba z doby před 38.000 lety.

Neandertálci žili podle vědců v jeskyních už před 176.500 lety

Svět
Mobilní hra Angry Birds 2.
Teplicko - Existuje správný a špatný způsob, jak být nezadaný, ale… je tu také Alice. A Robin. Lucy. Meg. Tom. David. New York je plný osamělých srdcí hledajících vhodný protějšek za účelem flirtu, manželství či něčeho mezi tím.

KULTURNÍ SERVIS: KINA, DIVADLA, VÝSTAVY

Volný čas
Stoupání silnic v peruánských Andách jsou mimořádně příkrá, varují dopravní značky.
/SERIÁL TÝDENÍKU/ - Stále se prokousávám peruánskými Andami a ukrajuji další desítky či stovky kilometrů z plánu, který ale začíná dostávat novou podobu. Jihoamerickou cestu zkombinuji s Asií, což znamená, že z Kostariky se přesunu letecky na Aljašku a přes Beringovu úžinu ze západní civilizace skočím o den zpátky do civilizace východní.

Napříč Jižní Amerikou: Peruánskými Andami šlape Mirek Šlegl na sever

Volný čas
Nejstarší šumická rodačka Anděla Hřibová 23. dubna 2016 oslaví 105. narozeniny.
Šumice – Narodila se ještě za vlády Františka Josefa I, zažila obě světové války, jednačtyřicetiletou vládu komunistů i vstup naší civilizace do třetího tisíciletí. Přesto nade vše skromná Anděla Hřibová ze Šumic sebere život s lehkostí a nadhledem.

Nejstarší obyvatelka Šumic oslaví již 105. narozeniny

Slovácko
Bývalý německý prezident Christian Wulff.
Berlín – Německo se potřebuje naučit soužití s muslimy, protože jedinou alternativou je střet civilizací. Zahraničním novinářům v Berlíně to dnes řekl bývalý německý prezident Christian Wulff, který v minulosti jako první hlava státu označil islám za součást Německa. Pokud budou veřejní představitelé říkat muslimům, že jsou v zemi nežádoucí, podle Wulffa to povede jen k vytváření paralelních společností, které nebudou mít vůli k integraci.

Exprezident Wulff: Německo se musí naučit soužití s muslimy

Svět
Úklid v okolí písníku Ledvinka v Třebši.
Hradec Králové - Třicítka lidí si v sobotu dopoledne na sebe navlékla pracovní oděv, na ruce nasadila gumové rukavice a posilněna rozlévanou kávou se vrhla na úklid okolí písníku Ledvinka v Třebši. Zařadila se tak po bok dalších míst v republice, kde se konala akce Ukliďme Česko.

Úklid Hradce přivál nádech doby komunismu i moderní éry

Hradecko
Záhadolog Arnošt Vašíček na debatě v hodonínské městské knihovně.
Hodonín – V úterý Hodonín, ve středu Velké Pavlovice. Známý záhadolog Arnošt Vašíček, který navštívil už více než osmdesát zemí, odkrývá tajemno i na jihu Moravy. Vychází přitom ze svých poslední dvou knih. „U Neuvěřitelných skutečnosti jde o výběr těch největších rarit z celého světa. Spojuje je to, že je můžeme vidět, měřit, vážit a zkoumat. Jsou naprosto reálné, jen nevíme, co to je," řekl dvaašedesátiletý badatel.

Badatel prozradil tajemství templářů. Přiblížil Bafomet

Hodonínsko
Ilustrační foto.
Brno – Jak vznikaly lidské civilizace a kdo je utvářel? Na tyto otázky odpověděl výzkum šestice vědců z brněnské Masarykovy univerzity. Výsledky jejich snažení nedávno zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých světových časopisů Nature. Sledovali chování lidí vyznávajících různá náboženství. Výzkum ukazuje, že bez strachu z Boha, který trestá zlé činy, by lidstvo nemohlo fungovat v podobě dnešních států a měst.

Civilizace vznikly díky strachu z bohů, zjistili brněnští vědci

Brněnsko
Ilustrační foto
Dva učitelé dvou bruntálských škol a také dlouholetí přátelé Antonín Zgažar a Karel Mašlík spolu založili v roce 1994 spolek zájemců o tábornickou a turistickou činnost, pod kterým každý rok pořádají tábory. Jinak tomu nebude ani letos.

Letní tábor chystají již dvaadvacet let

Bruntálsko
Marcela Šimečková.
Rožnov pod Radhoštěm /ROZHOVOR/ - Švestkové knedlíky sypané mákem, louka plná nádherných červených květů nebo odvar z makovic či opium. I když některé způsoby využití mírně poškozují pověst této krásné rostliny, na mák nedá dopustit Marcela Šimečková z Rožnova pod Radhoštěm. Pěstuje hned pět druhů a dokonce i staré odrůdy.

Marcela Šimečková: Z máku jsem vyrobila třeba Matku Terezu a sv. Františka

Valašsko
Šternberský palác. Ilustrační foto.
Praha - Poslancům se otevře příští týden sněmovní kaple. Vznikla podle návrhu architekta Josefa Pleskota ve Šternberském paláci. Náklady na její vznik činily podle dřívějších informací tiskového odboru zhruba 1,5 milionu korun. Na plánu se podíleli konzultacemi zástupci katolické církve, Ekumenické rady církví i židovské obce.

Poslancům se otevře příští týden sněmovní kaple

Praha