ŠTÍTEK: hvězda

Slunce na dosud nejrozsáhlejším snímku, který pořídila vesmírná sonda Solar Orbiter.
Je to náš zdroj tepla a světla. Pro život na planetě je naprosto nepostradatelné. Závisí na něm podnebí i příliv a odliv, podněcuje tvorbu vitamínu D. Ano, řeč je o Slunci, naší nejbližší hvězdě. Víme o ní už mnoho, nyní se však, díky speciální sondě, můžeme podívat na dosud nejrozsáhlejší snímek celého disku a atmosféry hvězdy.

Fotografie, která bere dech. Sonda pořídila dosud nejrozsáhlejší snímek Slunce

Vesmír
Testovací snímek pořízený Webovým teleskopem. Jeho snímací senzory jsou natolik citlivé, že kromě hvězdy, na kterou se měl zaměřit, zachytil i galaxie a hvězdy v pozadí.
Možnost zkoumání dosud neprobádaných tajů vesmíru je zase o něco blíž. Unikátní vesmírný dalekohled úspěšně dokončil řadu kroků zásadních pro zarovnání svých osmnácti zrcadlových segmentů. Důkazem úspěšnosti provedeného testu je unikátní detailní fotografie vzdálené hvězdy. Po této zdařené misi tým kolem Webbova teleskopu věří, že může dokonce překonat původní očekávání.
4 fotografie

Milník překonán. Webbův teleskop pořídil unikátní fotku hvězdy i svou selfie

Věda a technika
Do oslav Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě MDŽM se zapojily také astromonky a astrofyzyčky z hvězdáren Ondřejov a Spořilov.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, tedy MDŽD. Trochu jiný svátek, než tradiční březnové MDŽ, se slaví v celém světě teprve pár let. Ve čtvrtek 17. února se připojí také Astronomický ústav Akademie věd ČR a díky tomu můžete chatovat také s krnovskou rodačkou Soňou Ehlerovou, která se zabývá vzdálenými galaxiemi, vznikem hvězd, mezihvězdnou hmotou a třeba také vybíráním vhodného jména pro nově objevenou exoplanetu nebo popularizací vědy.
4 fotografie

Oslavte dnes den žen ve vědě, chatujte třeba s astronomkou z Krnova

Bruntálsko
Pohled na oblohu prostřednictvím radiového vesmírného dalekohledu MWA. Tajemný objekt je označen bílou hvězdou
Cosi vzdáleného jen 4000 světelných let od Země k nám vysílá podivné signály, jaké astronomové dosud neviděli. Každých 18,18 minuty se zhruba na 30 až 60 vteřin rozzáří jasným pulzem jeden z nejsvítivějších objektů, jaký kdy astronomové v nízkofrekvenčním rádiovém vesmírném dalekohledu zaznamenali. Tajemný vysílatel neodpovídá profilu žádného známého astronomického tělesa.

Vědci zachytili podivné signály z vesmíru. Míří k Zemi a jsou relativně blízko

Věda a technika
Astronomové věří, že našli druhý exoměsíc. Ilustrační foto.
Astronomové věří, že objevili měsíc, který je zcela jiný než cokoliv, co doposud viděli. Je to už druhé vesmírné těleso, kterého si všimli a které by podle nich mohlo být měsícem mimo sluneční soustavu. Tedy exoměsícem. Tento obr je více než dvakrát větší než Země a obíhá kolem planety Kepler 1708b. Ta se velikostí rovná Jupiteru a je od nás daleko 5 500 světelných let.

Hon za obry: Vědci našli druhý měsíc, který obíhá planetu mimo sluneční soustavu

Věda a technika
Snímek K Zemi hleď!
Film roku 2021. Alegorická komedie o klimatických změnách K zemi hleď! dobývá žebříčky sledovanosti. Na charakteru jednotlivých postav se vždy zásadní měrou podílí í filmový kostymér. U hvězdně obsazeného snímku z dílny internetové televize Netflix tomu tak bylo v extrémní míře. Jak vznikali drsní outsideři a klimatičtí aktivisté bojující za záchranu planety?

K zemi hleď! Jak se z DiCapria a dalších hvězd zrodili outsideři z nového trháku

Film a televize
Umělecké ztvárnění možného vzhledu nezbedné planety v oblasti mezihvězdné hmoty Ró Ophiuchi
Evropská jižní observatoř (ESO) shromáždila desítky tisíc snímků pořízených jejími vysoce výkonnými vesmírnými dalekohledy a identifikovala na nich až 170 pravděpodobných "nezbedných světů", jež plují bezcílně v mezihvězdném prostoru a nejsou upoutány k žádné domovské hvězdě. Pokud se ukáže, že jde o planety, bude to další potvrzení teorie, že Mléčná dráha se těmito "slunečnými exulanty" jen hemží.
5 fotografií

Bezcílně se řítí vesmírem. Astronomové detekovali až 170 „nezbedných" planet

Věda a technika
Zeptejte se na cokoli a Deník najde odpovědi. S pomocí expertů…
/17. OTÁZKA/ Seriál Deníku 100 otázek a odpovědí přináší vysvětlení další záhady. Odborníci v novém seriálu pravidelně odpovídají na dotazy ze všech oblastí života. Sedmnáctý díl seriálu plného zvídavých otázek a důvěryhodných odpovědí tvoří dotaz: Proč hvězdy na obloze blikají?

Proč hvězdy na obloze blikají?

Věda
Složený snímek zachycující 23 Geminid zaznamenaných během 40 minut automatickou videokamerou na hvězdárně v Kunžaku 13. prosince 2017.
Jasná obloha by mohla nabídnout velmi pěkný zážitek. To slibují astronomové působící na observatoři v Ondřejově společně s dalšími kolegy příznivcům „padajících hvězd“. Za jejich hlavní sezonu lze sice dají považovat letní Perseidy, ale i zimní období nabízí pozoruhodný meteorický roj: Geminidy. Jméno jim dalo latinské pojmenování souhvězdí Blíženců: Gemini.
2 fotografie

Až sto splněných přání za hodinu: budou padat hvězdy ve velkém

Z okolí
Planety mimo Sluneční soustavu skrývají mnohá tajemství…
Lidstvo stále ještě nezná všechna tajemství planet a dalších těles ve Sluneční soustavě. Jak je ale stále zřejmější, to, co se nachází mimo ni, je zahaleno ještě větším tajemstvím, než se dosud myslelo. Tamní planety jsou podle všeho složeny z podivných hornin, pro které lidé na Zemi budou muset vymyslet nové názvy, ukazuje nově zveřejněná studie.
5 fotografií

Tajemno za hranicemi naší soustavy: Vědce zaujaly planety s podivným složením

Věda a technika
Umělecká představa emisí vody a uhlíku v galaxii SPT0311-58
Voda je základní ingrediencí pro život, proto její hledání v kapalném stavu na jiném vesmírném objektu, než je planeta Země, patří k těm nejvíce vzrušujícím činnostem současné astronomie. Nová analýza páru galaxií nyní ukázala, že voda se ve vesmíru vyskytovala již od jeho úsvitu, konkrétně že tu byla pouhých 780 milionů let po velkém třesku - v čase tvořícím pouhých pět procent současného vesmírného věku.
8 fotografií

Vzrušující objev. Vědci odhalili vodu ve vzdálené galaxii z dob počátku vesmíru

Věda a technika
Zeptejte se na cokoli a Deník najde odpovědi. S pomocí expertů…
/10. OTÁZKA/ Seriál Deníku 100 otázek a odpovědí přináší vysvětlení dalšího dotazu. Odborníci v novém seriálu pravidelně odpovídají na dotazy ze všech oblastí života. První desítku zvídavých otázek a odpovědí završuje vysvětlení dotazu: Jak končí padající hvězdy?

Jak končí padající hvězdy?

Věda
Umělecká představa exoplanety Proxima Centauri b. Mohlo by jít o vyprahlou (ale ne zcela bezvodou) skalnatou Super-Zemi
Loni v prosinci vzrušil svět tajemný signál z vesmíru, který se nezdál být výsledkem žádného pozemského rušení. Signál dostal označení BLC1 a astronomové začali zkoumat, odkud pochází. Nejpravděpodobnějším "pachatelem" se jevila hvězdná soustava Proxima Centauri, jejíž součástí je i planeta nacházející se v obyvatelné zóně, jinými slovy připouštějící existenci života. Že by hostila i inteligentní život? Žel, odpověď je jiná.
7 fotografií

Vědce vzrušil tajemný signál z vesmíru. Nyní záhadu konečně objasnili

Věda a technika
Ke hvězdám z Novákova kopce.
/FOTO/ Už jedenáct roků se schází na Novákově kopci u Malechovic spousta lidí, letos 130, aby pozorovali hvězdy, poslouchali dobrou muziku, povídali si, děti různě trefovali a hádankovali, což obstarala Osada Zápolí. Letos i divadlo o létání balonem viděli, a samozřejmě dobře pojedli a popili. Kromě různorodých gulášů prohýbal se tu stůl s dobrotami, které lidé přinesli.
13 fotografií

Ke hvězdám z Novákova kopce. Osada Zápolí rozveselila Malechovice a Libošovice

Čtenář reportér