ŠTÍTEK: komunistický režim

Celkem 17 let vězení dostal odvážný redemptorista a rektor Svaté Hory u Příbrami Josef Hynek, jenž se stal jednou z prvních obětí komunistického pronásledování církevních řádů, které o necelý rok později vyvrcholilo tzv. Akcí K.
Ve čtvrtek 23. června 1949 zatkla Státní bezpečnost rektora kláštera Svatá Hora v Příbrami, redemptoristu Josefa Hynka. Jedním z důvodů bylo, že v neděli 19. června přečetl veřejně věřícím pastýřský list už internovaného arcibiskupa Josefa Berana, který se odmítal smířit s nástupem komunistického režimu. Začínalo tažení proti církvi, které v dubnu následujícího roku vyvrcholilo nechvalně proslulou Akcí K.

Dějiny temné i tajemné. O Akci K a rektorovi Svaté Hory

Tajemné dějiny
Do třetice všeho zlého, nová výstava Paměti národa Východní Čechy
Do třetice všeho zlého je název nové výstavy, která bude až do 4. března k vidění na Masarykově náměstí v Hradci Králové. Přiblíží 20 portrétů osobností, jejichž životní osudy silně poznamenala doba komunistického režimu. Výstava se objeví také ve Dvoře Králové nad Labem, v Rychnově nad Kněžnou, Novém Městě nad Metují a dalších městech Královéhradeckého kraje.

Z výzkumného pracovníka kopáč, z kazatele vězeň. Výstava představí 20 osudů

Hradecko
Marie Klangová v doprovodu Františka Štambery z organizace Post Bellum si v Národním divadle v Praze převzala Cenu Paměti národa, 17. listopadu 2023, Praha.
Pět osobností, které vzdorovaly nacistům, komunistům či ruským okupantům, obdrželo v pátek večer v Národním divadle Ceny Paměti národa. Ocenění získali český disident, dvě slovenské ženy pronásledované komunistickým režimem, Češka vězněná gestapem a ukrajinský pravoslavný kněz. Ocenění každoročně uděluje společnost Post Bellum pamětníkům zlomových momentů minulého století, letos ho rozšířila i na hrdinu současného dění.

Čelili nacistům, komunistům i Rusům. Paměť národa ocenila pět hrdinů

Česko
Památník Vojna Lešetice - vstupní brána.
Místo, které na Příbramsku patří k lokalitám nejvíce spojovaným s útlakem za vlády komunistů, někdejší lágr Vojna, se v pátek 17. listopadu tradičně stal i jedním ze středočeských ohnisek oslav státního svátku – Dne boje za svobodu a demokracii. Připomíná se hlavně na počest událostí z roku 1989, kdy se studenti v Praze sešli na povolené a oficiálně organizované akci k připomenutí 50. výročí protestů studentů proti okupaci nacistickým Německem v roce 1939.
3 fotografie

Pamětnice připomněla listopadové události na místě, kde trpěli političtí vězni

Příbramsko
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka na jednání poslanecké sněmovny z 29. března 2022.
Prominentům bývalého komunistického režimu by se mohly od roku 2024 snížit starobní penze. Klesnout by mohly o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci či službě. Týkalo by se to asi 3000 lidí. Navrhuje to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a další poslanci. Jurečka to řekl na tiskové konferenci. Pozměňovací návrh k důchodové novele, která upravuje možnost dřívějších penzí pro záchranáře, předložil dnes.
11 fotografií

Snižme důchod prominentům komunistického režimu, navrhuje ministr Jurečka

Ekonomika
Na Cínovci i přes protesty aktivistů odhalili sochu pohraničníka.
Klub českého pohraničí (KČP) v sobotu 25. září odhalil u svého památníku na Cínovci na Teplicku sochu ozbrojeného pohraničníka v životní velikosti. Kontroverzní dílo příznivců komunistického režimu vzbudilo rozruch ve veřejném prostoru. Akci, která se podle oficiální pozvánky konala u příležitosti 70. výročí přijetí zákona o ochraně státních hranic, narušovali aktivisté, kteří s umístěním pohraničníka se psem jako symbolu dřívější doby nesouhlasí. Během oslavování umístění sochy vládla na Cínovci napjatá atmosféra..
26 fotografií

FOTO: Na Cínovci i přes protesty aktivistů odhalili sochu pohraničníka

Teplicko
Pieta za oběti komunismu.
Památku obětí komunistického režimu uctili na hřbitově v Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku obětí komunismu položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Památka se na Ďáblickém hřbitově připomíná každoročně v den, který předchází výročí popravy političky a právničky Milady Horákové. Na hřbitově leží kolem 200 obětí komunistického režimu včetně více než 40 dětí.
22 fotografií

Pieta na Ďáblickém hřbitově. Lidé zde uctili památku obětí komunistického režimu

Praha
Jaderný reaktor. Ilustrační snímek
Vědkyně z Oxfordské univerzity v 80. letech 20. století předávala citlivé informace o britském a americkém jaderném výzkumu agentům ze svého rodného Československa, píše britský bulvární list Daily Mail. Deník se ve své zprávě odkazuje na odtajněné spisy z archivu bezpečnostních složek v Praze. Profesorka Jiřina Stoneová podle listu řekla, že agentům předala pouze bezvýznamné informace a její jednání bylo nezbytné, aby zabránila odplatě komunistického režimu vůči jejím dětem.

Česká vědkyně z Oxfordu posílala StB informace. Bylo to nezbytné, hájí se

Státy mimo EU
Tomkova fotografie pořízená při vzetí do vazby v prosinci 1959.
Před necelým týdnem – 17. listopadu – oslavilo Česko (kvůli koronaviru omezeně) Den boje za svobodu a demokracii. Při vzpomínce na události z roku 1989, díky nimž padl komunistický režim, však zapadá jedno zajímavé výročí historické osobnosti. Před šedesáti lety byl v pankrácké věznici vykonán rozsudek nad Vladivojem Tomkem, posledním popraveným politickým vězněm komunistického Československa. Praha 7 připomíná Tomka výrazným billboardem.
22 fotografií

Rafinovaný, nenáviděl KSČ. Praha 7 připomíná poslední oběť politických procesů

Praha
Také letos se školy na jihu Moravy a Vysočině zapojily do projektu Příběhy bezpráví. Koná se on-line.
V listopadu se koná již 16. ročník Měsíce filmu na školách, projektu Příběhy bezpráví. Letošní téma zdůrazní roli médií v totalitní společnosti a to, jakým způsobem vládnoucí režim u nás využíval sdělovací prostředky. Připomínce důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií, které jsou pilířem demokracie, budou věnovány nejen vybrané filmy, ale i výstava, kterou obdrží zapojené školy. Besedy s pamětníky budou letos probíhat online formou.

Žáci a studenti na Hodonínsku si vyslechnou Příběhy bezpráví on-line

Čtenář reportér
Také letos se školy na jihu Moravy a Vysočině zapojily do projektu Příběhy bezpráví. Koná se on-line.
V listopadu se koná již 16. ročník Měsíce filmu na školách, projektu Příběhy bezpráví. Letošní téma zdůrazní roli médií v totalitní společnosti a to, jakým způsobem vládnoucí režim u nás využíval sdělovací prostředky. Připomínce důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií, které jsou pilířem demokracie, budou věnovány nejen vybrané filmy, ale i výstava, kterou obdrží zapojené školy. Besedy s pamětníky budou letos probíhat online formou.

Žáci a studenti na Brněnsku o Příběhy bezpráví nepřijdou. Vyslechnou je on-line

Čtenář reportér
Také letos se školy na jihu Moravy a Vysočině zapojily do projektu Příběhy bezpráví. Koná se on-line.
V listopadu se koná již 16. ročník Měsíce filmu na školách, projektu Příběhy bezpráví. Letošní téma zdůrazní roli médií v totalitní společnosti a to, jakým způsobem vládnoucí režim u nás využíval sdělovací prostředky. Připomínce důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií, které jsou pilířem demokracie, budou věnovány nejen vybrané filmy, ale i výstava, kterou obdrží zapojené školy. Besedy s pamětníky budou letos probíhat online formou.

Žáci a studenti na Vyškovsku si vyslechnou pamětníky a Příběhy bezpráví on-line

Čtenář reportér
Projekt Příběhy bezpráví.
V průběhu listopadu se koná již 16. ročník Měsíce filmu na školách, projektu Příběhy bezpráví. Letošní téma zdůrazní roli médií v totalitní společnosti a to, jakým způsobem u nás vládnoucí režim využíval sdělovací prostředky. Připomínce důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií, které jsou pilířem demokracie, budou věnovány nejen vybrané filmy, ale i výstava, kterou obdrží zapojené školy. Besedy s pamětníky se letos přesouvají do virtuálního prostoru. 

Příběhy bezpráví se zaměřují na média a totalitu

Čtenář reportér
Také letos se školy na jihu Moravy a Vysočině zapojily do projektu Příběhy bezpráví. Koná se on-line.
V listopadu se koná již 16. ročník Měsíce filmu na školách, projektu Příběhy bezpráví. Letošní téma zdůrazní roli médií v totalitní společnosti a to, jakým způsobem vládnoucí režim u nás využíval sdělovací prostředky. Připomínce důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií, které jsou pilířem demokracie, budou věnovány nejen vybrané filmy, ale i výstava, kterou obdrží zapojené školy. Besedy s pamětníky budou letos probíhat online formou.

Žáci a studenti na Žďársku o Příběhy bezpráví nepřijdou. Vyslechnou je on-line

Čtenář reportér
Projekt Příběhy bezpráví.
V průběhu listopadu se koná již 16. ročník Měsíce filmu na školách, projektu Příběhy bezpráví. Letošní téma zdůrazní roli médií v totalitní společnosti a to, jakým způsobem u nás vládnoucí režim využíval sdělovací prostředky. Připomínce důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií, které jsou pilířem demokracie, budou věnovány nejen vybrané filmy, ale i výstava, kterou obdrží zapojené školy. Besedy s pamětníky se letos přesouvají do virtuálního prostoru. 

Příběhy bezpráví se zaměřují na média a totalitu

Čtenář reportér
Plaketa na domě v pražské ulici Revoluční od 26. června 2020 připomíná filosofa a historika Záviše Kalandru, odsouzeného k smrti v procesu s Miladou Horákovou.
Plaketa na domě v centru hlavního města nově připomíná filozofa a historika Záviše Kalandru, který byl odsouzen k smrti v zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou. Tabulku v pátek umístili zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Kalandrovi příbuzní jako součást projektu Poslední adresa, který upozorňuje na osudy obětí komunistického režimu. Právě byt v paláci Viktoria v Revoluční ulici byl posledním místem, kde Kalandra, od jehož popravy v sobotu uplyne 70 let, žil před svým zatčením.
12 fotografií

Poslední adresa. Pamětní deska připomíná pohnutý osud Záviše Kalandry

Praha
Sametová láska - příběh manželů Fialových
Listopad 89 a sametová revoluce napsaly tisíce příběhů. Byly plné emocí, od strachu, zda se revoluce podaří, až po euforii, když bylo jasné, že tohle už komunistický režim nevydrží. Letos je tomu 30 let od chvíle, kdy se začala do naší země vracet svoboda. A právě ve dnech, které přepisovaly dějiny, během demonstrací, se na brněnském Náměstí svobody začal psát příběh jedné životní lásky.
28 fotografií

Sametová láska předsedy ODS Petra Fialy: Rande na hřbitově, návrh a revoluce

Společnost
Studentští vůdci: Martin Mejstřík (vlevo), Šimon Pánek (druhý zprava) a Václav Bartuška (vpravo)
Komunikační technologie v roce 1989 nenabízely mnoho možností. Z těch dnes běžně používaných to byla možná pevná telefonní linka. Vzhledem k tomu, že disidenti měli telefony mnohdy odposlouchávané, nejspolehlivějším způsobem předávání informací v době sametové revoluce bylo obyčejné osobní setkání. Taková porada v hospodě pak mohla skončit statisícovou demonstrací proti komunistickému režimu…
22 fotografií

Jak se připravovala revoluce bez internetu? Disidenti měli jednoduchý způsob

Mladí a revoluce
Studentští vůdci: Martin Mejstřík (vlevo), Šimon Pánek (druhý zprava) a Václav Bartuška (vpravo)
Komunikační technologie v roce 1989 nenabízely mnoho možností. Z těch dnes běžně používaných to byla možná pevná telefonní linka. Vzhledem k tomu, že disidenti měli telefony mnohdy odposlouchávané, nejspolehlivějším způsobem předávání informací v době sametové revoluce bylo obyčejné osobní setkání. Taková porada v hospodě pak mohla skončit statisícovou demonstrací proti komunistickému režimu…
22 fotografií

Jak se připravovala revoluce bez internetu? Disidenti měli jednoduchý způsob

Zprávy z Česka
Studenti AG Kroměříž se vydali po stopách obětí totalitního režimu.
Ve dnech 24. a 25. října měli studenti Arcibiskupského gymnázia možnost prohlédnout si místa spojená s lidmi, kteří se stali oběťmi totalitního režimu. Výrok Klementa Gottwalda: „Kdo nejde s námi, jde proti nám!“ je provázel po celou dobu.  
3 fotografie

Kdo nejde s námi, jde proti nám

Čtenář reportér
Svatba - ilustrační foto.
Česká společnost se za tři desetiletí od listopadu 1989 výrazně proměnila. Roste podíl lidí, kteří zůstávají svobodní. Ubylo sňatků a přibylo rozvodů. Dětí se rodí méně a téměř polovina z nich přichází na svět mimo manželství. Život se o několik let prodloužil a podíl seniorů se zvyšuje. I přes stárnutí ale republika nevymírá, a to hlavně díky přílivu cizinců. Těch v zemi žije šestnáctkrát víc než na konci komunistického režimu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
46 fotografií

Jak se od revoluce změnila společnost? Ubylo svateb, rodí se méně dětí

Česko
Spisovatel Jiří Stránský.
Ve věku 87 let dnes zemřel spisovatel, scenárista, překladatel a bývalý politický vězeň Jiří Stránský. Informaci serveru Deník N potvrdil ČTK předseda Českého centra mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček. Stránský je například autorem knihy Zdivočelá země, podle níž vznikl stejnojmenný televizní seriál popisující poválečné osídlování českého pohraničí. Ve svých dílech čerpal z vlastních zkušeností člověka, který byl za komunistického režimu dvakrát uvězněn.

Zemřel spisovatel a bývalý politický vězeň Jiří Stránský. Bylo mu 87 let

Ostatní
PIETNÍ AKT u krnovského památníku obětem válek a násilí za oběti komunistické ideologie.  Po něm následovala mše a přednáška Vojtěcha Vlčka.
Koncem února se v Krnově koná dnes již tradiční připomínka obětí komunistického režimu. Je i připomínkou neblahého Vítězného února. Letos pokračovala mší za oběti komunismu a přednáškou dr. Vojtěcha Vlčka o represích komunistického režimu vůči církvi.

Historie regionu: Krnovská přednáška Vojtěcha Vlčka

Bruntálsko