ŠTÍTEK: vědec

Ilustrační foto
Brno - Při srovnání míry pocitu štěstí lidí dle dat výzkumu vědců z Ústavu populačních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně jsou Moravané šťastnější než lidé v Čechách a v Praze. "Největší rozdíl je vidět u mladých lidí. V Praze je šťastných čtrnáct procent mladých, ale na Moravě je to třicet procent, tedy víc než dvojnásobný počet," uvedl k výsledkům vedoucí ústavu Ladislav Rabušic.

Moravané jsou šťastnější než Češi. Obzvlášť mezi mladými lidmi

Brněnsko
Antarktida
Nejmrazivější místo na zemi je chladnější, než se dříve myslelo. Nová studie, jejíž výsledky byly zveřejněny tento týden, prokázala, že v jednom regionu Antarktidy klesá teplota během polární noci na minus 97,8 stupně Celsia. Hodnoty nicméně nepochází z oficiálních měření pomocí skutečného teploměru, ale vědci použily údaje ze satelitu, který obíhá Zemi na oběžné dráze.
12 fotografií

Rekordní mráz. V Antarktidě se teplota přiblížila ke sto stupňům pod nulou

Svět
Ilustrační foto - Laboratoř biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích
Více než 220 vědců ze sedmadvaceti zemí přijede na mezinárodní konferenci o rostlinných hormonech, která začíná v Praze v neděli a potrvá do čtvrtka pátého července. Pořádá ji Ústav experimentální botaniky Akademie věd (AV ČR) a odborníci na ní budou řešit i otázky, které mají praktický význam. Je to například odolnost zemědělských plodin vyšlechtěných v posledních desetiletích.
13 fotografií

Světoví odborníci v Praze. Česko hostí konferenci o rostlinných hormonech

Ekonomika
Karolinum, Univerzita Karlova v Praze
Univerzita Karlova (UK) založila jako první vysoká škola v Česku stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost pro přenos vědeckých poznatků do praxe. Jejím hlavním úkolem bude zakládání a podpora takzvaných spin-off společností, které mohou využívat výsledky výzkumu ke svému podnikání. Na tiskové konferenci to dnes novinářům řekli zástupci univerzity.
7 fotografií

Věda v praxi. Univerzita Karlova podpoří spolupráci vědců a firem

Ekonomika
Oldřich Král.
Ve čtvrtek zemřel literární vědec a překladatel z čínštiny, profesor sinologie a srovnávací literatury Oldřich Král. Bylo mu 87 let. Na svém webu to dnes uvedla Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK). Držitel české Státní ceny za překladatelské dílo a obdobného ocenění v Číně mimo jiné nově přeložil texty čínského filozofa Lao-c'.

Zemřel literární vědec a překladatel z čínštiny Oldřich Král

Česko
Testování vzorků. Ilustrační foto.
Špičkoví zahraniční odborníci se sešli na mezinárodním sympoziu o fyzice plazmatu, které se tento týden koná na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého účení (FEL ČVUT) v Praze. Přednášet budou o využití plazmatu v medicíně a o největším evropském výzkumném zařízení pro výzkum nukleární fůze JET. Přednášky budou vedeny v angličtině a jsou otevřeny i pro veřejnost se zájmem o vědu a techniku.

Světoví odborníci na fyziku plazmatu přednášejí v Praze

Zdraví
Na Komorní hůrku se vrátili seismologové s technikou, aby tu mohli pokračovat s hloubením Goethovo štoly.
Doslova podzemní laboratoř by chtěli v podzemí vyhaslé sopky Komorní hůrka vybudovat seismologové. Stane se tak poté, co spolu s horníky vykopají několik metrů dlouhou Goethovu štolu, která bude zanedlouho slavit dvě stě let své existence. Vědci chtějí do podzemí upevnit nejen seismometry, ale také například náklonoměry. Má jim to pomoci jak při zkoumání zemětřesných rojů, tak i v další vědecké práci.
18 fotografií

Středoevropský unikát. Pod vulkánem na Chebsku obnovují slavnou Goethovu štolu

Cestujeme
První komerčně dostupný osobní automobil na vodíkový pohon Toyota Mirai
V České republice začnou vznikat první vodíkové plnící stanice pro komerční využití, které by měly napomoct širšímu rozšíření vodíkové mobility u nás. Informace zazněla na devátém ročníku mezinárodní vědecké konference Hydrogen Days 2018, která se až do pátku 15. června koná v Praze. Podle plánů ministerstva dopravy by do roku 2025 mělo vzniknout šest až dvanáct těchto plnících zařízení.
6 fotografií

Nejen elektromobily. Česko se chystá na další ekologický pohon, sází na vodík

Ekonomika
V NOVĚ CHYSTANÉ české aplikaci, která bude informovat o zemětřesení v západních Čechách, naleznou lidé i jednotlivé seismogramy z jednotlivých záchvěvů.
Cheb - Více seismologických přístrojů hodlají vědci umístit do vyhloubené Goethovy štoly ve vyhaslé sopce Komorní hůrka u Chebu. Stane se tak poté, co se jim téměř 200 let starou štolu povede znovu otevřít.

V sopce chtějí vědci více přístrojů

Chebsko
Požár lesa v sousedství jaderné elektrárny Černobyl
V ochranné zóně okolo odstavené jaderné elektrárny Černobyl na severu Ukrajiny od úterý hoří Červený les. Ten přitom stále zadržuje radioaktivní částice, které se zde uložily po havárii elektrárny v roce 1986. Ty se nyní v kouři znovu uvolňují do ovzduší. Podle vědců by je mohl vítr roznést nejen po okolí, ale třeba až do Velké Británie. Na svém webu o tom informovalo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL).

V Černobylu hoří les. Vědci varují před radioaktivními částečkami

Svět
Realistická rekonstrukce Ötziho podoby vystavená v Jihotyrolském archeologickém muzeum v Bolzanu.
Ledový muž Ötzi, 5300 let stará mumie pravěkého muže, která byla v roce 1991 objevena v italských Alpách, nepřestává ani po letech vydávat nová tajemství. Naposledy vědci pomocí počítačové tomografie prozkoumali stav jeho srdce a tepen. Pokud by žil Ötzi dnes, zakázal by mu lékař tučné maso a předepsal léky na cholesterol a vysoký tlak. Kdykoli ho mohl postihnout infarkt nebo mrtvice.
7 fotografií

Ötzimu hrozil infarkt a mrtvice. Kardiolog by mu zakázal jíst tučné

Magazín
Plaz, ilustrační foto.
Nejstarší známý ještěr běhal po naší planetě už v době, kdy byla pouze jediným kontinentem a dinosauři se na ní teprve rozkoukávali. Alespoň to tvrdí Tiago Simoes z univerzity v Albertě, jenž dodává, že tvor s názvem Megachirella byl údajně na světě ještě o 75 milionů let dříve než všichni doposud známí zástupci tohoto podřádu.

Starší než dinosauři. Vědci zkoumali fosilii z dob před 240 miliony lety

Svět
Místopředseda EK Maroš Šefčovič při návštěvě Agentury pro evropský navigační družicový systém (GSA) v Praze
Umístění Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) do Prahy již přineslo České republice 2,7 miliardy korun. GSA buduje systém Galileo a další projekty, kromě finančního přínosu otevírá českým vědcům a firmám dveře do kosmického průmyslu. Během dnešní diskuze o fungování Galilea a dalších vesmírných aktivitách EU to řekl místoředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. 
5 fotografií

Galileo otevírá českým vědcům a firmám dveře do kosmického průmyslu

Ekonomika
Při rozšiřování polní cesty ve Slatině objevili dělníci osm pravěkých hrobů.
Dělníci, kteří v obci Slatina na Kladensku kousek před odbočkou na Zvoleněves pracovali na rozšíření polní cesty, se nestačili divit. Pod nánosem zeminy narazili na osm pravěkých hrobů s lidskými ostatky. Objev, který se opravdu nevidí každý den, okamžitě oznámili archeologům. Srdce vědců zaplesala. Hroby totiž ukrývaly lidské kostry v polohách v jakých se pohřbívalo v dobách nejméně 2500 až 2200 před naším letopočtem.
20 fotografií

Dělníci rozšiřovali polní cestu, při tom narazili na vzácné pravěké hroby

Magazín
Při rozšiřování polní cesty ve Slatině objevili dělníci osm pravěkých hrobů.
Slatina - Dělníci, kteří v obci Slatina na Kladensku kousek před odbočkou na Zvoleněves pracovali na rozšíření polní cesty, se nestačili divit. Pod nánosem zeminy narazili na osm pravěkých hrobů s lidskými ostatky. Objev, který se opravdu nevidí každý den, okamžitě oznámili archeologům. Srdce vědců zaplesala. Hroby totiž ukrývaly lidské kostry v polohách v jakých se pohřbívalo v dobách nejméně 2500 až 2200 před naším letopočtem.
20 fotografií

Polní cesta ve Slatině vydala tajemství ukryté tisíce let

Kladensko
Fakulta elektrotechnická ČVUT.
Novinku v řízení automobilů úspěšně otestovali vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT). Pro řízení vyvinuli systém obdobný tomu, který se používá u civilních i vojenských letadel. Pilot při něm neovládá přímo jednotlivé prvky, ale pouze předává impulzy elektronické řídící jednotce, která manévry sama provede s ohledem na další parametry letu. ČVUT to oznámila v dnešní tiskové zprávě.
8 fotografií

Vědci z ČVUT vyzkoušeli technologii pro řízení letadel u auta

Podnikání
Jedna z legendárních  fotek lochnesské příšery 
z roku 1934 je ve skutečnosti padělek. Její autor přidělal na model ponorky  vyřezávanou hlavu plaza.
/VIDEO/ Příšera, která se údajně skrývá v hlubinách jezera Loch Ness ve Skotsku, nedává mnohým spát již stovky let. Za tu dobu se sešlo nespočet více či méně pravděpodobných teorií. Tomu se teď však rozhodl udělat přítrž tým vědců z Nového Zélandu. Bude totiž zkoumat vzorky vody a pomocí testů DNA zjišťovat, jaké druhy se v jezeře vůbec vyskytují. Zjištěné nálezy budou prezentovat příští rok v lednu.
6 fotografií

Odhalení monstra z hlubin? Do jezera Loch Ness míří vědci, budou zkoumat DNA

Svět
Martin Orság se připravuje na mezinárodní soutěž v astronomii.
Vyškov - Z bronzových medailí v mezinárodních soutěžích má radost. Míří ale výš. Doslova až ke hvězdám. Student vyškovského gymnázia Martin Orság touží po zlatě z astronomické a fyzikální olympiády. Už teď se připravuje na červencové klání mladých talentů v Portugalsku. „Jede tam pět studentů z České republiky. Doufám, že se mi podaří uspět a konečně vyhraji,“ říká osmnáctiletý mladík.

Bronz je pro mě hnací motor, říká mladý vědec

Vyškovsko
Martin Kratochvíl.
Lidstvo kráčí mílovými kroky kupředu. Například po letech tvrdé tvůrčí práce byly vynalezeny pleny, které poznají, zda se dítě počůralo, nebo pokakalo. Zároveň se přiblížila i chvíle, kdy se nám konečně podaří vyšlechtit kompletní bezmozek. Zatím jsme ale na polovině cesty – u minimozku.

Týdenní zkrat: Chceme bezmozky

Komentáře
Převratný barrandův nález. který zůstal 150 let zcela nepovšimnut
Vědcům z Národního muzea se ve vlastních depozitářích po 150 letech podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší z dosud objevených suchozemských rostlin. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety převrací dosavadní představy vědců o době vzniku dnešní flóry. Dokazuje totiž, že tehdejší suchozemská flóra byla už tehdy schopna produkovat kyslík, rostlina proto musela být zelená.
50 fotografií

Národní muzeum našlo převratný unikát: nejstarší rostlinnou makrofosílii světa

Magazín