ŠTÍTEK: vědec

Díky pravidelné inhalaci je sliznice dýchacího ústrojí schopna se s alergeny lépe vypořádat.
Za posledních sedm let došlo v České republice k nárůstu počtu lidí, kteří se léčí u alergologů a imunologů. V roce 2015 řešil astma každý desátý dospělý. Velkou převahu přitom mají ženy. Tým australských vědců se rozhodl zjistit, jak důležitou roli u tohoto onemocnění hraje rozdílnost pohlaví.

Proč po pubertě trápí alergické astma častěji ženy než muže?

Články
Astronomové objevili v blízkosti naší sluneční soustavy 60 nových planet a potvrdili existenci dalších 54. Nejvíce podobná Zemi je Glise 411-b, která má skalnatý povrch a je od nás vzdálená osm světelných let.

Svitla naděje pro život na jiné planetě

Články
Vědci docházejí ke shodě, že bychom sice měli uskutečnit let na Mars. V seriálu Mars je s nimi bezpočet rozhovorů.
Ze všech planet sluneční soustavy žádná neuchvátila naši pozornost jako Mars. Snaha vyslat na rudou planetu člověka již po léta zaměstnává špičkové vědce. Producenti se spojili s předními odborníky NASA a SpaceX. Výsledkem je velkolepý šestidílný seriál Mars, situovaný nejen v přítomnosti, ale i budoucnosti, který uvede dokumentární program National Geographic.

První mise na Mars s lidskou posádkou

Články
Celý expediční tým s pemonskými pomocníky v roce 2015 po sestupu ze stolovky.
Komerční sdělení: Známý český speleolog a fotograf Marek Audy podnikl speleo-expedice do neprobádaných míst stolové hory Guayánské vysočiny ve Venezuele. Při focení používá především stereoskopickou techniku. Proč vyrazil zrovna tam a jak na jeho bádání reagovali místní obyvatelé, se dočtete v krátkém rozhovoru.

Speleolog Marek Audy: Hora Akopán byla výzvou, která se neodmítá

Články
Hranická propast
Česko-polskému týmu speleologů se podařil ohromný úspěch, když pomocí dálkově ovládaného robota dosáhl hloubky 404 metrů. Hranická propast se tímto stala nejhlubší zatopenou propastí na světě. Z prvního místa sesadila italskou propast Pozzo del Merro (392 m). A je to zatím jen 404 metrů. 

NOVÉ ČESKÉ NEJ: Hranická propast je nejhlubší na světě

Články
Nezdravé stravování i prostředí se pravděpodobně zasadilo o zvýšení výskytu rakoviny, ale je možné, že mechanismy nemoci jsou zapuštěny hluboko v lidské evoluci.
Vědci objevili v Jihoafrické republice, v oblasti bohaté na fosílie známé jako kolébka lidstva, nejstarší známý případ jedné z nejsmrtelnějších chorob světa. Pomocí 3D zobrazovacích a analytických metod vědci diagnostikovali agresivní typ rakoviny – osteosarkomální nádor – v kosti předka člověka, který zemřel v jeskyni Swartkrans před 1,6 až 1,8 miliony lety.

Převrat v lékařském výzkumu? Rakovina nalezena v kosti staré 1,7 milionů let

Články
Česká republika v prestižním hodnocení porazila téměř všechny své sousedy. V roce 2016 se v žebříčku Světového indexu míru umístila na šestém místě.
Světový index míru každoročně nabízí komplexní pohled na posouzení jednotlivých zemí planety z hlediska jejich mírumilovnosti. Index posuzuje celkem 23 kritérií, která definují vnitřní i vnější mírové podmínky a také celkovou bezpečnost země. Vědci zkoumají faktory, jako je například úroveň násilí a kriminality v zemi, teroristickou aktivitu, pravděpodobnost násilných demonstrací, politickou stabilitu, počet policistů, velikost armády, armádní výdaje, mezinárodní i vnitrostátní konflikty.

Světový index míru: Česká republika je šestou nejbezpečnější zemí světa

Články
Za posledních 35 let se naše planeta v důsledku zvýšené koncentrace CO2 zazelenila.
Oxid uhličitý dosáhl v roce 2015 rekordních hodnot a vědci opakovaně varují před stoupající teplotou planety. Země by se v důsledku využívání fosilních paliv mohla oteplit až od 10° C. Vysoká hladina emisí sice prospívá k bujení vegetace, ovšem tento efekt se brzy změní. Navíc klimatické výkyvy stále vyvracejí Zemi z rovnováhy a důsledky jsou alarmující.

Vědci zjistili, že CO2 dělá naši planetu zelenější, brzy ale přijde změna

Články
V rámci výzkumu je velmi důležité sledovat zvířata z bezpečné vzdálenosti, abychom je nerušili.
Studenti z technologické univerzity v Aucklandu našli kytovce v zálivu Hauraki, v severní části Nového Zélandu. Původně za pomoci dronu pozorovali delfíny, když si všimli plejtváka brydeova, který patří k ohroženým druhům. Ve vodách kolem Nového Zélandu jich pravděpodobně zbývá jen kolem dvou set, z nichž zhruba padesát se často zdržuje v zálivu Hauraki.

Vzácné záběry z dronu: Samička plejtváka brydeova se svým mládětem

Články
Konstantní příliv slunečních částic mladé Zemi, mohl mít za následek víc, než jen zahřátí atmosféry. Mohl také poskytnout energii potřebnou pro vznik složitých chemických látek. Vznik komplexních molekul jako je RNA a DNA pak znamená vznik života.
Na počátku svítilo Slunce asi tak o tři čtvrtiny méně, než dnes. Jeho povrch se zmítal v nekončícím sledu bouří se silnými erupcemi, které chrlily obrovské množství slunečního záření a dalšího materiálu do vesmíru. Právě ony by mohly být nositelem energie potřebné k zahřátí Země. Mohly by být také nositelem potřebné energie k přeměně jednoduchých molekul na složitější, jako je RNA a DNA, jež jsou pro život nezbytné.

Podle vědců NASA by solární bouře mohly být klíčem k životu na Zemi

Články
Sonia Rey Planellas z Univerzity ve Stirlingu zkoumala se svým týmem některé ryby a došli k závěru, že i obyvatelé vodní říše nejsou tak jednodušší tvorové, jak jsme si doposud mysleli.
Nad otázkou, zda zvířata, odlišná od člověka, mají schopnost myslet a mít emoce, se diskutuje celá staletí. Jeleni, psi nebo třeba medvědi podle mnoha expertů i laiků mají úroveň vědomí do jisté míry podobnou té lidské. Podobně se za emočně inteligentní považují třeba delfíni. Ale co třeba ryby, brouci nebo rostliny – mohou i tito tvorové prožívat emoce? A je to vůbec možné zjistit?

Jsou ryby vědomé bytosti? Mohou prožívat emoce a myslet?

Články
Sir David Attenborough se na Velký bariérový útes vrací po šesti dekádách a nachází ho v žalostném stavu. Ale nevzdává se, neboť přímo v rámci dokumentárního seriálu představuje způsob, jak jeden z nejvýznamnějších ekosystémů na světě zachránit.
Zvláštní a nádherný svět Velkého bariérového útesu přitahuje znalce i laiky. Známý britský přírodovědec, sir David Attenborough, se rozhodl, že se se štábem po 60 letech vrátí na toto úžasné místo, kterým diváky provede za pomoci moderní techniky včetně 4K rozlišení, nejnovějších technologií makro snímků, satelitního pohledu, počítačově generovaných animací (CGI) a nejnovějších výsledků vědeckého výzkumu. Dokumentární seriál bude možné zhlédnout již v květnu na kanálu Viasat Nature.

Dechberoucí podívaná: Sir David Attenborough zachraňuje Velký bariérový útes

Články
Přikrčeni u kamenného sarkofágu krále Tutanchamona připravují technici National Geographic Eric Berkenpas a Alan Turchik radar ke skenování stěny hrobky.
Tým specialistů provedl ve čtvrtek pomocí moderních technologií skeny prostor posmrtných komnat egyptského krále Tutanchamona. Prověřuje tak teorii, podle které se za vápencovými stěnami skrývají další místnosti. Radarové skeny nyní analyzují specialisté v Egyptě a ve Spojených státech. Nově jmenovaný ministr pro památky Khaled El-Enany vyzval k mezinárodní debatě a pozval archeology a vědce z celého světa, aby se v květnu zúčastnili speciální konference. „Nehledáme skryté komnaty. Pátráme po pravdě," řekl na tiskové konferneci v pátek odpoledne.

Exkluzivní fotografie z Tutanchamonovy hrobky: Skrývá tajné komnaty Nefertiti?

Články
Drogy jsou sebevraždou, která začíná u mozkových buněk.
Vysoké dávky kokainu spouštějí v mozkových buňkách sebezničující proces. Testy na myších ukázaly, že droga vede k hyperaktivní autofagii, kdy buňka doslova stráví vlastní vnitřnosti. Nebezpečný proces se přitom neomezuje na samotného konzumenta drogy. Autofagie se projevila i u potomků myší, jejichž matky dostávaly kokain během těhotenství.

Kokain mění mozkové buňky na kanibaly

Články
„Nyní se hraje o naši bezpečnost," tvrdí autoři knihy Povaha změny. Jak jsme na tom s bezpečností, riziky a stavem dnešní civilizace?
„Nyní se hraje o naši bezpečnost," tvrdí autoři knihy Povaha změny. Špičkoví čeští vědci, intelektuálové a armádní specialisté nechtějí strašit, ale varovat. Kniha Povaha změny zprostředkovává pohled dvaceti různých odborníků na vybrané problémy dneška. Jednotlivé texty jsou věnovány klimatické změně, bezpečnostní situaci a energetickým zdrojům, nastupující vlně mezikontinentálních migrací, ale třeba i stavu současné rodiny.

Jak jsme na tom s bezpečností, riziky a stavem dnešní civilizace?

Soutěže
Zastánci marihuany jsou přesvědčeni, že ostouzená rostlina může prodloužit život a pomoci v boji proti nemocem a bolesti. Pěstitel konopí ze Seattlu drží                      květenství odrůdy zvané Blueberry Cheesecake pokryté krůpějemi pryskyřice.
Na konopí samozřejmě není nic nového. Lidé je znají vlastně odpradávna. Na Sibiři byla nalezena zuhelnatělá semena konopí v pohřebních mohylách starých asi 2500 let. Jak se to má s trávou dnes, se pokusil rozebrat v reportáži pro červnový National Geographic Hampton Sides s fotografiemi Lynn Johnsonové. 
17 fotografií

Marihuana v centru pozornosti vědců

Články
Samici kosatky ulovili u holandského pobřeží, ale převezli ji do Španělska, protože úředníci se obávali, že by návrat do moře nepřežila. Kosatky jsou největším druhem z čeledi delfínovitých.
Tisíce delfínů žijí v zajetí a účinkují při představeních v mořských parcích a akváriích. V poslední době se však někteří učí, jak se vrátit domů. Tento nelehký proces zachycuje v červnovém čísle National Geographic reportáž Tima Zimmermana, z níž vám přinášíme tuto ukázku.
9 fotografií

Zrozeni ke svobodě

Články
Některé dysfunkce lze překonat.
Malá modrá pilulka léku Viagra poskytuje od roku 1998 na požádání vzrušení i výdrž uvadajícím penisům. Je to však poměrně drahý a v některých případech i neúčinný stimulant, proto se švýcarští vědci snaží modré tablety nahradit modrým světlem.

Nahradí modrou pilulku modré světlo?

Články
Nová včela medonosná se vynořuje z chovné buňky. Během šesti týdnů svého života bude tato dělnice hledat potravu, vytvářet med a vychovávat další generaci.
Včely medonosné vévodí seznamu hmyzích opylovačů, na nichž je závislá třetina potravinových plodin. Současně je ohrožují různé nákazy a znečištění. Vědci a včelaři se proto pokoušejí vytvořit odolnější včelu. Jejich usilí v květnovém vydání časopisu přibližuje reportáž Charlese C. Manna s fotografiemi Ananda Varma.
8 fotografií

Hledání supervčely

Články
V průzračné vodě na sever od Baham plave hejno delfínů. Zdejší populace delfínu, její tři generace s celkem přibližně třemi sty jedinců, byla 30 let předmětem studia pod vedením Denise Herzingové.
Když se jeden z nejbystřejších tvorů na Zemi hlasově projeví, podnítí vášnivou diskusi mezi vědci: Hovoří delfíni opravdu rozvinutým jazykem? Odpověď hledala květnová reportáž Joshui Foer
a a fotografa Briana Skerryho, z níž vám přinášíme ukázku.
13 fotografií

Je čas si popovídat s delfíny

Články
Studená jaderná fúze je jako Svatý grál produkce energie.
Náhodně odposlechnutá komunikace mezi šéfkou Úřadu pro jadernou bezpečnost Hanou Drbovou a ředitelem Ústavu pro jadernou fyziku, profesorem Janem Plkem naznačuje, že se českým vědcům podařil neočekávaný průlom a poprvé v dějinách lidstva spustili úspěšnou studenou jadernou fúzi.

Čeští vědci zřejmě objevili tajemství studené jaderné fúze

Články