Výzkumníci z Edinburghské univerzity analyzovali dopad působení oxidu dusnatého, který se uvolňuje do cév při vystavení pokožky UV paprskům. Dobrovolníci se při testu vystavili dvěma dvacetiminutovým seancím, kdy se nechali ozařovat slabším horským sluníčkem. Byly při tom monitorovány i jejich životní funkce - především krevní tlak.

Další skupina byla vystavena pouze tepelnému záření bez UV paprsků, ale za stejných podmínek. 

Výsledky pak ukázaly, že pouze u lidí, kteří se vystavili UV záření poklesl krevní tlak. Přitom u obou skupin se nijak nezměnila jindy hojně zmiňovaná hladina vitamínu D, jehož tvorba e tradičně se sluněním spojována. Vliv na krevní tlak je však podle odborníků zásadní.

"Počet úmrtí v důsledku kardiovaskulárních onemocnění a cévních mozkových příhod je v severní Evropě 60 až 100 krát vyšší než z rakoviny kůže," připomněli v této souvislosti autoři studie. "Náš výzkum nabízí vysvětlení pro nepřímou úměru mezi slunečním zářením a úmrtnosti na kardiovaskulární potíže. Zároveň ukázal, že sluneční záření má blahodárné účinky nezávisle na tvorbě vitaminu D."

Všeho s mírou

Tvrzení, že "mě klepne z tohohle pošmourného a deštivého počasí", které právě zažíváme, není tak daleko od pravdy. Pokud se ovšem rychle nevrátí slunce, nezbývá než si dopřát třeba jen umělou dávku UV paprsků.

Samozřejmě každý by měl podle odborníků zvážit podle svého, jakou dávku slunečního záření v jakékoli podobě snese a přizpůsobit tomu ochranu pokožky s pomocí krémů, které jsou k dostání s různě silnými UV filtry, které regulují množství UV záření, které pokožka pohltí.

Neméně důležitá je i skladba stravy nebo péče o pokožku po případném slunění. Obojí dodává organismu nebo přímo pokožce vitamíny, minerály a tuky a nově i nanočástice, které zvyšují ochranu před slunečním zářením.