ŠTÍTEK: kosmická sonda

Vizualizace vesmírného satelitu obíhající Zemi.
V roce 2017 zaznamenaly sondy amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) mohutnou, člověkem vytvořenou bariéru, obklopující Zemi. A zkoušky potvrdily, že tato "stěna" ovlivňuje vesmírné počasí daleko za hranicí pozemské atmosféry. Nejenomže tedy Zemi měníme natolik, až někteří vědci žádají, aby po nás byla pojmenována celá nová geologická epocha - lidská aktivita mění také vesmír.
19 fotografií

Lidé kolem Země vytvořili masivní bariéru, začíná měnit vesmírné počasí

Věda a technika
Kapsle, která přinesla na Zemi vzorky z asteroidu Rjuga, po přistání na poušti v jižní Austrálii. Kapsle se předtím oddělila od sondy Hajabusa 2
Japonská vesmírná agentura oznámila, že její pátrací tým vybavený helikoptérou se dostal ke kapsli, která přinesla na Zemi vzorky z asteroidu Rjuga. Kapsle se předtím oddělila od sondy Hajabusa 2 a v sobotu SEČ přistála na poušti v jižní Austrálii, jak bylo plánováno. Materiál odebraný na asteroidu by mohl pomoci vysvětlit vznik života na naší planetě, napsala agentura AP.
5 fotografií

Kapsle se vzorky z asteroidu Rjuga se vrátila na Zemi. Vyzvedl ji pátrací tým

Věda a technika
Čínská sonda Čchang-e 5 na Měsíci
Modul čínské sondy Čchang-e 5, který ve čtvrtek vzlétl z povrchu Měsíce, aby dopravil vzorky tamních hornin na Zemi, se dnes úspěšně propojil s částí vyčkávající na měsíční orbitě, informovala AFP s odkazem na agenturu Nová Čína. Ta upřesnila, že jde o první úspěšné zakotvení vesmírného plavidla na oběžné dráze Měsíce realizované Pekingem.
8 fotografií

Čínská sonda zvládla manévr na měsíční orbitě. Nyní zahájí návrat na Zemi

Věda a technika
Čínská sonda Čchang-e 4 na Měsíci.
Čínská sonda Čchang-e 5 úspěšně přistála na Měsíci, kde má odebrat vzorky hornin a dopravit je zpět na Zemi. Informují o tom čínská státní média. Čínští vědci chtějí na vzorcích hornin zkoumat původ Měsíce. Návrat sondy se očekává v polovině prosince. Pokud bude čínský projekt úspěšný, dostanou se vzorky měsíční horniny na Zemi poprvé po 40 letech.  

Čínská sonda přistála na Měsíci, má tam odebrat vzorky hornin

Věda a technika
Meteorolog Ing. Martin Leskovjan při údržbě srážkoměru.
Vytrvalé deště v září a začátkem října zapříčinily zvednuté hladiny potoků a řek na velké části území České republiky. Říjen ještě neskončil a již 18. října se úhrn srážek s hodnotou 166,1 milimetrů těsně přiblížil k říjnovému rekordu z roku 1998.

Ze vsetínské hvězdárny: Deštivý říjen

Čtenář reportér
Umělecké ztvárnění sondy Osiris-Rex blížící se k asteroidu Bennu
K Zemi se řítí asteroid schopný zničit vše živé, proto k němu NASA vyšle vesmírnou loď se skupinou vrtařů, aby na něm přistáli, navrtali ho a odpálili. Přistání je ovšem neobyčejně riskantní. Tak vypadala stěžejní zápletka filmového hitu z roku 1998 Armageddon. Teď chce NASA něco podobného zkusit doopravdy. Asteroid Bennu sice Zemi nijak neohrožuje, ale přesto i k němu míří loď, aby z něj odebrala vzorky hornin.
6 fotografií

Jako z filmu Armageddon. NASA vysílá sondu k asteroidu, má důležitý úkol

Věda a technika
Hradec Králové, Velké náměstí
/FOTO/ Před časem opět ožila snaha hradecké radnice odstranit z tváře města dlouho bující „vřed“ v podobě neopraveného Velkého náměstí. Z tohoto největšího parkoviště široko daleko chce vytvořit plochu pro setkávání a živoucí srdce města. Ideu má naplnit oprášený projekt z dílny architekta Jiřího Krejčíka, jenž by poslal většinu aut pod plochu historického centra města. Tato idea se zamlouvá i odpůrci původního plánu z roku 2009 Romanu Grymovi.
8 fotografií

Podzemní parkování na Velkém náměstí má u podnikatelů zelenou

Hradecko
Student Dominik Šuráň představuje keramickou rouru druhého křižovnického vodovodu z rorku 1718. Porušená roura nově objeveného a mladšího vodovodu z roku 1794 vystupuje v rohu malé sondy, pod řadou cihel s kameny.
V minulých dnech proběhla tiskem zpráva o vystavení významného nálezu velkého železného kotle, který byl archeology objeven již před dvěma roky při stavbě rodinného domu na velkomoravském Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. Nyní se vrátil po konzervátorském ošetření a je veřejnosti představován v prostorách Jihomoravského muzea. Je zajímavým artefaktem, datovaným do období první poloviny 10. století. Ke zprávám z oblasti „Znojemské archeologie“ však lze připojit i informace o zcela nových objevech na Hradišti.

Archeologové na Hradišti ukončili pětatřicátou sezónu svých výzkumů I.

Čtenář reportér
Rekonstrukce části Velkého náměstí v Hradci Královéf
Před časem opět ožila snaha hradecké radnice odstranit z tváře města dlouho bující „vřed“ v podobě neopraveného Velkého náměstí. Z tohoto největšího parkoviště široko daleko chce vytvořit plochu pro setkávání a živoucí srdce města. Ideu má naplnit oprášený projekt z dílny architekta Jiřího Krejčíka, jenž by poslal většinu aut pod plochu historického centra města. Zmizí, nebo nezmizí auta z hradeckého Velkého náměstí pod zem? Odpověď dají tři sondy za 150 tisíc korun.

Parkování pod Velkým náměstím prověří sondy

Hradecko
 Trpasličí planeta Ceres, zobrazená v umělých barvách, které zvýrazňují rozdíly v materiálech jejího povrchu
Trpasličí planetu Ceres, první objevený a současně největší objekt obíhající mezi drahami Marsu a Jupiteru, považovali astronomové nejdřív za docela primitivní kus vesmírné skály. Před několika lety však NASA vyslala k této planetce kosmickou sondu Dawn, která v jejím nitru objevila víc, než co lze spatřit pouhým okem. Podle nové analýzy dat se v ní skrývá podzemní oceán.
11 fotografií

Trpasličí planeta Ceres ukrývá velké tajemství. Zářivá skvrna je toho důkazem

Věda a technika
Replika robotického vozítka Perseverance (Vytrvalost) v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, 29. července 2020
 Na palubě rakety Atlas V dnes z floridského Mysu Canaveral odstartovalo robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), které by v únoru příštího roku mělo přistát na Marsu. Největší automatický vědecký rover, který doposud americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) sestavil, bude na rudé planetě hledat stopy po minulém životě a vyzkouší zde nové technologie pro případné budoucí lidské výpravy.
16 fotografií

Vozítko Perseverance odstartovalo k Marsu. Bude pátrat po stopách života

Věda a technika
Zdena Mašínová starší (na archivním snímku z roku 1945).
Při průzkumné sondě hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově sice archeologové našli dvě zachovalé kostry dospělých lidí a další kosterní pozůstatky, antropologové však vyloučili, že by některá z nich mohla patřit Zdeně Mašínové starší. Novinářům to dnes na místě řekli členové týmu, který sondu prováděl, a radní Prahy Milena Johnová (Praha Sobě). Ta uvedla, že s ohledem na to, že jiné indicie o umístění ostatků neexistují, tím snahy o vyzvednutí končí. Město podle ní plánuje na hřbitově pietní úpravy.
22 fotografií

Pátrání po ostatcích Zdeny Mašínové skončilo neúspěšně. V Ďáblicích je nenašli

Praha
Slunce - ilustrační foto
Evropská kosmická agentura (ESA) dnes oznámila, že příští týden ve čtvrtek zveřejní první, zdařilé snímky Slunce pořízené její novou sondou Solar Orbiter. Ta se na cestu ke svému cíli vydala letos 10. dubna. Na výrobě sondy a přípravě jejího vybavení deseti přístroji určenými ke zkoumání hvězdy naší planetární soustavy se podílela řada evropských států, včetně České republiky, a americká vesmírná agentura NASA.
12 fotografií

Sonda Solar Orbiter pořídila své první snímky Slunce. Lidé je spatří za týden

Věda a technika
Snímek z vesmírné sondy Cassini zachycuje hned tři pozoruhodnosti planety Saturn: rozpínající se prstence, severní polární vír a hexagonální bouři, širší než dvě Země
Planeta Saturn se na první pohled jeví jako klidný plynový obr s ohromujícím prstencem, putující po oběžné dráze bez dalších dramat. Když ho ale začala americká planetární sonda Cassini studovat zblízka, ukázalo se, že kolem obří planety se toho děje mnohem víc. Jednou ze záhad byla třeba zvláštní bouře ve tvaru šestiúhelníku, zuřící nejméně čtyři desítky let poblíž severního pólu planety. Astronomové teď přišli jejímu tajemství na stopu.
7 fotografií

Kolem planety Saturn zuří bouře ve tvaru šestiúhelníku. Vědci konečně tuší proč

Věda a technika
Zrcadlo koronografu METIS na palubě Solar Orbiter.
Družice Solar Orbiter jako vůbec první pořídí snímky slunečních pólů. Její optickou soustavu vyvinuli a vyrobili vědci z Turnova. V pondělí 10. února krátce po páté hodině ráno úspěšně odstartovala z Kennedyho kosmického střediska v USA na raketě Atlas V sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na které se významně podílejí také čeští vědci.  
5 fotografií

Na Slunce se lidstvo podívá optikou z Turnova. Už odstartovala do vesmíru

Jablonecko
Start rakety Atlas V 411
Raketa Atlas V 411 vynesla z Mysu Canaveral do vesmíru sondu Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter. Sonda bude i s přístroji, na jejichž vývoji a výrobě se podíleli čeští experti a firmy, zblízka zkoumat Slunce. Raketa odstartovala podle plánu dnes v v 5:03 SEČ (v neděli 23:03 místního času), vyplývá z internetového přenosu amerického vesmírného úřadu NASA, který se na misi také podílí.
6 fotografií

Solar Orbiter míří ke Slunci. Na vývoji přístrojů se podíleli i Češi

Věda a technika
Čeští vědci z Akademie věd ČR dokončili vývoj přístroje, který bude ve vesmíru měřit elektromagnetické vlny. Má se stát součástí přístroje RPW (Radio and Plasma Waves) na meziplanetární evropské sondě Solar Orbiter, která bude obíhat mezi Sluncem a Zemí.
Čeští vědci se podíleli na čtyřech z celkem deseti přístrojů vesmírné sondy Solar Orbiter, která příští týden odstartuje ke Slunci. Z Česka pocházejí mimo jiné zrcadla teleskopu pro pozorování sluneční koróny nebo software spektrometru pro rentgenové záření. Účast na projektu Solar Orbiter je největším zapojením českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu Česka do Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. V tiskové zprávě to dnes uvedlo české ministerstvo dopravy, které je odpovědné za koordinaci kosmických aktivit.
12 fotografií

Cesta ke Slunci. Evropská sonda má na palubě zařízení z Česka

Věda a technika
Zdena Mašínová starší (na archivním snímku z roku 1945).
Pražský magistrát nechá udělat archeologickou sondu hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově, aby se určilo přesné místo uložení ostatků Zdeny Mašínové starší a mohly se pak exhumovat. Odborníci budou hrob zkoumat do hloubky maximálně 40 centimetrů. Mašínová starší byla v listopadu 1953 zatčena za odbojovou činnost svých synů. Ve vykonstruovaném procesu byla odsouzena na 25 let žaláře za údajnou velezradu a špionáž. V roce 1956 ve vězení zemřela. Ministerstvo obrany loni in memoriam uznalo a ocenilo její protikomunistickou odbojovou činnost.
22 fotografií

Kde leží Mašínová? Praha kvůli exhumaci nechá udělat archeologickou sondu

Praha
Pikobalonová sonda.
Ani moc peněz, ani složitá logistika, ale fištrón je podle organizátorů soutěže potřeba, aby sonda amatérských konstruktérů obletěla svět. Brněnská hvězdárna pro zájemce s šikovnýma rukama vyhlásila už druhý ročník picoBalloon Challenge 2020. Postavit si mohou takzvaný pikobalon, malou elektronickou sondu zavěšenou na obyčejném balonku, jejíž let atmosférou mohou sledovat.

Sondy amatérů se pokusí obletět zeměkouli. Pikobalony vyrobí na hvězdárně

Brněnsko
Pikobalonová sonda.
Ani moc peněz, ani složitá logistika, ale fištrón je podle organizátorů soutěže potřeba, aby sonda amatérských konstruktérů obletěla svět. Brněnská hvězdárna pro zájemce s šikovnýma rukama vyhlásila už druhý ročník picoBalloon Challenge 2020. Postavit si mohou takzvaný pikobalon, malou elektronickou sondu zavěšenou na obyčejném balonku, jejíž let atmosférou mohou sledovat.

Sondy amatérů se pokusí obletět zeměkouli. Pikobalony vyrobí na hvězdárně

Věda a technika
Japonská sonda Hajabusa 2
Japonská sonda Hajabusa 2 po roce a půl odlétá od asteroidu Ryugu a vrací se zpět na Zemi, kam do konce roku 2020 dopraví odebrané vzorky. Aparát dnes úspěšně opustil oběžnou dráhu kolem asteroidu, který je nyní vzdálen od Země přes 252 milionů kilometrů, a do pěti dní se vymaní z jeho gravitačního vlivu. Na twitteru o tom informovala japonská kosmická agentura JAXA.
5 fotografií

Úspěšná mise. Japonská sonda Hajabusa se vrací se vzorky na Zemi

Věda a technika
Mimozemské létající talíře - Ilustrační foto
Mimozemští špehové mohou pozorovat naši planetu, a to již několik milionů let - dokonce od doby dávno předtím, než se na Zemi objevili první lidé. Závěry amerického fyzika Jamese Benforda mohou sice znít na první pohled bláznivě, ve skutečnosti ale vychází z dlouhodobých dohadů v rámci SETI institutu, tedy projektu určeného k hledání znaků mimozemského života ve vesmíru.
11 fotografií

Sledují nás mimozemšťané? Expert odhadl, kde mohou mít své tajné sondy

Břeclavsko
Ilustrační snímek
Výzkumná agentura STEM/MARK provedla sondu mezi Čechy od 15 do 60 let. Průzkumu se  zúčastnilo 511 osob a pro 83 procent z nich je převzetí manželova příjmení nejlepší variantou manželského uspořádání jmen, a to bez ohledu na pohlaví či věk. Předchází se tak nedorozuměním ve veřejných institucích a ve společnosti. Česká příjmení by se měla v případě žen přechylovat, u cizích jmen by mělo být možné si vybrat.
6 fotografií

Převzetí manželova příjmení preferuje většina Češek. Je to praktické

Česko
Mimozemské létající talíře - Ilustrační foto
Mimozemští špehové mohou pozorovat naši planetu, a to již několik milionů let - dokonce od doby dávno předtím, než se na Zemi objevili první lidé. Závěry amerického fyzika Jamese Benforda mohou sice znít na první pohled bláznivě, ve skutečnosti ale vychází z dlouhodobých dohadů v rámci SETI institutu, tedy projektu určeného k hledání znaků mimozemského života ve vesmíru.
11 fotografií

Sledují nás mimozemšťané? Expert odhadl, kde mohou mít své tajné sondy

Věda a technika