ŠTÍTEK: objev

Zatím není jasné, odkud se tekoucí voda na Marsu bere. Jednou z možností je, že na sebe sůl váže vodu z atmosféry.
Mars není suchá vyprahlá planeta, jak jsme si vždy mysleli. NASA dnes potvrdila, že má důkaz potvrzující původní hypotézu: na povrchu čtvrté planety naší Sluneční soustavy za určitých podmínek teče voda. Z údajů získaných ze satelitu Mars Reconnaissance Orbiter experti rozpoznali ložiska soli. Právě díky ní, může na chladné planetě, kde se teploty obvykle pohybují pod bodem mrazu, v řídkém vzduchu proudit voda.

Přelomový objev NASA: Vědci zjistili, že na Marsu teče řeka. Voda znamená život.

Články
Zatím není jasné, odkud se tekoucí voda na Marsu bere. Jednou z možností je, že na sebe sůl váže vodu z atmosféry.
Mars není suchá vyprahlá planeta, jak jsme si vždy mysleli. NASA dnes potvrdila, že má důkaz potvrzující původní hypotézu: na povrchu čtvrté planety naší Sluneční soustavy za určitých podmínek teče voda. Z údajů získaných ze satelitu Mars Reconnaissance Orbiter experti rozpoznali ložiska soli. Právě díky ní, může na chladné planetě, kde se teploty obvykle pohybují pod bodem mrazu, v řídkém vzduchu proudit voda.

Přelomový objev NASA: Vědci zjistili, že na Marsu teče řeka. Voda znamená život.

Články
Gram objeveného jedu by zabil dvě miliardy lidí
Nově zveřejněná studie oznámila objev nejstrašlivějšího jedu: jde o botulotoxin typu H proti němuž neexistuje protijed. Pouhé dvě miliardtiny gramu téhle dobroty zabijí dospělého člověka, takže 3,5 gramu by teoreticky stačily na vyhlazení celého lidstva. DNA bakterie, která toxin produkuje, proto nebyla z bezpečnostních důvodů zveřejněna.

Nebezpečí z laboratoře: Pouhý gram nového jedu by zabil dvě miliardy lidí

Články
Zatím není jasné, odkud se tekoucí voda na Marsu bere. Jednou z možností je, že na sebe sůl váže vodu z atmosféry.
Mars není suchá vyprahlá planeta, jak jsme si vždy mysleli. NASA dnes potvrdila, že má důkaz potvrzující původní hypotézu: na povrchu čtvrté planety naší Sluneční soustavy za určitých podmínek teče voda. Z údajů získaných ze satelitu Mars Reconnaissance Orbiter experti rozpoznali ložiska soli. Právě díky ní, může na chladné planetě, kde se teploty obvykle pohybují pod bodem mrazu, v řídkém vzduchu proudit voda.

Přelomový objev NASA: Vědci zjistili, že na Marsu teče řeka. Voda znamená život.

Články
Prostor leží v nejchráněnější části CHKO Moravský kras a turisté se do něj proto nedostanou.
Mezi Kateřinskou jeskyní a Macochou jeskyňáři našli novou jeskyni. Místo vstupu na mapě označil Karel Absolon už před 70 lety, dál se však nikdy nedostal. Průzkum ukazuje, že pod hřebenem zvaným Chobot půjde o prostoupení do mnohem větších prostor, než se původně zdálo.  

Speleologové objevili v Moravském krasu Elfí domeček

Články
Cheopsova pyramida je jedním z archeologicky nejzkoumanějších objektů v Egyptě.
Tým vědců před pár dny oznámil objev obrovského prostoru uvnitř Cheopsovy (nebo také Chufuovy) pyramidy v Gize, největší známé kamenné stavby vybudované v období starověku. Teď vznikla navíc možnost prozkoumat její architekturu do nejmenších detailů prostřednictvím 3D virtuální prohlídky. VIDEO v článku.

Objev století a virtuální prohlídka největší egyptské pyramidy

Články
Rebelský myslitel s bujnou fantazií zprvu marně bojoval o uznání autorit. Záhy se z něj však stala světová celebrita.
Jeho vědecké objevy již desetiletí vzbuzují údiv. Ale jen málokdo zná soukromý život nejzářivější ikony 20. století. Seriál Génius režisérů Briana Grazera a Rona Howarda s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích, odhaluje jeho osobní život, náhlé projevy citů i bezcitnost v jednání s nejbližším okolím včetně vlastních dětí, jeho dvou manželek a mnoha milenek.

Albert Einstein: Nemám žádné zvláštní nadání, jen jsem strašně zvědavý

Články
V oblasti poznávání vesmíru došlo díky týmu vědců k významnému posunu.
Astronomové objevili v blízkosti naší sluneční soustavy 60 nových planet a potvrdili existenci dalších 54. Nejvíce podobná Zemi je Glise 411-b, která má skalnatý povrch a je od nás vzdálená osm světelných let.

Svitla naděje pro život na jiné planetě

Články
Nezdravé stravování i prostředí se pravděpodobně zasadilo o zvýšení výskytu rakoviny, ale je možné, že mechanismy nemoci jsou zapuštěny hluboko v lidské evoluci.
Vědci objevili v Jihoafrické republice, v oblasti bohaté na fosílie známé jako kolébka lidstva, nejstarší známý případ jedné z nejsmrtelnějších chorob světa. Pomocí 3D zobrazovacích a analytických metod vědci diagnostikovali agresivní typ rakoviny – osteosarkomální nádor – v kosti předka člověka, který zemřel v jeskyni Swartkrans před 1,6 až 1,8 miliony lety.

Převrat v lékařském výzkumu? Rakovina nalezena v kosti staré 1,7 milionů let

Články
V polovině roku 1800 anglický chemik William Henry Perkin šťastným řízením osudu syntetizoval první nepřírodní barvivo. Při experimentu s uhelným dehtem vlastně omylem vytvořil syntetickou barvu. Jeho objev znamenal pro textilní průmysl revoluci a odstartoval boom v chemickém průmyslu. Přírodní barviva totiž nevydržela dlouho a chyběla jim i sytost a lesk.

Představuje barvení vlasů hazardování se zdravím?

Články
Vědci odebírají vzorky z polychromovaného stropu jeskyně Altamira ve Španělsku, aby mohli určit jejich stáří. Strop je vyzdoben malbami zvířat, které byly zhotoveny před 19 000 až 15 000 lety. Abstraktní symboly na stropě jsou možná o 20 000 let starší.
Největším převratem v dějinách lidstva nebyl ani kamenný nástroj, ani ocelový meč, ale objev symbolického vyjádření, upozorňuje Chip Walter v reportáži pro první číslo National Geographic v roce 2015, kterou doprovodil fotografiemi Stephen Alvarez. K nahlednutí přinášíme úvodní pasáž.
13 fotografií

První umělci

Články
Lebka mladé ženy je převrácená, aby zuby držely na místě. Byla nalezená v zatopené jeskyni v Mexiku a dala tvář prvním obyvatelům Nového světa.
Genetické údaje a nové archeologické objevy přinášejí vodítka k vyřešení záhady původu pravěkých Američanů. Reportáž Glenna Hodgese doplňuje lednovém čísle National Geographic bohatý obrazový materiál z archeologických výzkumů a následných rekonstrukcí.
10 fotografií

První Američané

Články
Růže, šálek kávy, pálící se dřevo. Tohle jsou jen tři ze zhruba bilionu vůní, které je lidský nos a mozek schopen odlišit. Vědci měli doposud za to, že lidé mohou vnímat až deset tisíc různých pachů, ale jejich počet nebyl až doposud testován.

Smraďoši pozor: Lidský nos rozezná až bilion pachů

Články
Na počátku osmdesátých let bylo vyhubnení dinosaurů a dalších obřích tvorů velkou záhadou. Na konci dekády však bylo toto tajemství odhaleno: do Země narazil asteroid nebo kometa a následkem této srážky bylo ochromení planety silným mrazem. Objev masivního kráteru, a tedy i místa dopadu, u pobřeží Mexika byl pro většinu vědců pádným důkazem. Ovšem ve stejném čase se odehrála další katastrofa globálních rozměrů: řada sopečných erupcí, které zastíní vše, co lidstvo doposud zažilo.

Víme, co zabilo dinosaury! A nebyl to jen asteroid

Články
Camarasaurus Supremus byl přímý předek, nebo dvakrát použitý evoluční vzor?
Objev fosilií v Jižní Dakotě přidává důležitý článek do mozaiky éry dinosaurů, v tomto případě těch největších býložravců - mezi něž patřil s malinkatou hlavou v kontrastu ke kolosálnímu tělu brachiosaurus nebo diplodok s ocasem připomínajícím bič. Dosud nepojmenovaný kolos vědce překvapil, protože se proháněl po pláních dnešní Ameriky před 139 miliony lety.

Nový dinosaurus zaplňuje mezeru dlouhou 23 milionů let

Články
Největší dinosaurus, kterého kdy nosil svět
Nově nalezené zkamenělé kosterní pozůstatky v Patagonii odhalily paleontologům nejen nový druh dinosaura, ale zároveň jde možná o největšího suchozemského živočicha. Nový kolos měl podle odhadů 40 metrů a dosahoval výšky 20 metrů. Jeho hmotnost pak vědci odhadují na 77 tun.

Největší dinosaurus, kterého kdy nosil svět

Články
Obří galaxie vystřelila hvězdokupu do prázdnoty
Vzdálená galaxie M87 vystřelila do prostoru celou hvězdokupu, tedy útvar, který může obsahovat i tisíce hvězd. Tento obrovský objekt nyní podle astronomů letí rychlostí přesahující tři miliony kilometrů za hodinu. Kde se vzala taková rychlost?

Obří galaxie vystřelila hvězdokupu do prázdnoty

Články
Největší želva měřila kolem tří metrů
Trochu to připomíná puzzle, ale s intervalem 162 let. Amatérský paleontolog objevil v roce 2012 kus kosti fosilní pravěké želvy. Až s odstupem se zjistilo, že jde polovinu jiné kosti, popsané už v roce 1849. Skládačka zapadla do sebe a vědci díky tomu mohli odhadnout, jak vypadal možná největší – asi třímetrový – druh želvy na Zemi.

Největší želva měřila kolem tří metrů

Články
Švédská "Atlantida" se skrývala 16 metrů pod hladinou Baltu
Artefakty staré 11 000 let dokládají existenci poměrně velké osady na švédském pobřeží, kterou pohltilo Baltské moře. Média objev označila jako švédskou Atlantidu s odkazem na Platóna, který kolem roku 9600 př. n. l. situoval zánik dávné civilizace, která chtěla ovládnout svět.

Švédská "Atlantida" se skrývala 16 metrů pod hladinou Baltu

Články
Hon za obyvatelnými měsíci
O honu za extrasolárními planetami, čili exoplanetami už slyšel leckdo. Ať už je objevujeme ze Země nebo z oběžné dráhy, stále více si potvrzujeme, že je jich větší než zanedbatelné množství. Z hlediska obyvatelnosti ale mají jeden problém. Jsou moc velké. Co ale zpravidla může být menší, jsou měsíce obíhající okolo exoplanet.

Hon za obyvatelnými měsíci

Články
Kolébka vyšších primátů se přesunula do Asie
Objev a následná pečlivá analýza zkamenělých ostatků savce o velikosti myši, který žil před 55 miliony let v Číně, doplnily významnou kapitolu evoluční historie primátů a tedy i lidí. Afrika by se zřejmě nestala jejich kolébkou, pokud by se sem tito malí a agilní savici nerozšířili z Asie, připomíná článek v časopise Nature.

Kolébka vyšších primátů se přesunula do Asie

Články
Učená společnost ocenila imunoložku Říhovou a matematika Pultra
Imunoložka Blanka Říhová a matematik Aleš Pultr v pondělí v pražském Karolinu převzali od Učené společnosti ČR medaile za zásluhy o rozvoj vědy. Profesorka Říhová byla oceněna za významné objevy v imunologii v oblasti směrovaných polymerních léčiv, profesor Pultr za mimořádné výsledky v teorii matematických struktur.

Učená společnost ocenila imunoložku Říhovou a matematika Pultra

Články
Nový druh hmyzu, který je stovky milionů let starý
Divná potvora, tak se dá laicky označit v Brazílii nově objevený druh hmyzu z řádu srpic, protože zatím má jen latinské jméno Austromerope brasiliensis. Jsou známy jen další dva druhy, které pravděpodobně létaly už nad superkontinentem Pangeou před stovkami milionů let.

Nový druh hmyzu, který je stovky milionů let starý

Články