Proč se největší astronomický dalekohled v České republice, který používá hvězdárna v Ondřejově, nazývá právě Perkův? Leccos povědět by o tom mohl třeba docent Luboš Perek. Spíš to ale vysvětluje celoživotní dílo tohoto vědce, označovaného za doyena české astronomie, který v pátek 26. července slaví sté narozeniny.
6 fotografií
Z okolíProč se největší astronomický dalekohled v České republice, který používá hvězdárna v Ondřejově, nazývá právě Perkův? Leccos povědět by o tom mohl třeba docent Luboš Perek. Spíš to ale vysvětluje celoživotní dílo tohoto vědce, označovaného za doyena české astronomie, který v pátek 26. července slaví sté narozeniny.
6 fotografií
Z okolíProč se největší astronomický dalekohled v České republice, který používá hvězdárna v Ondřejově, nazývá právě Perkův? Leccos povědět by o tom mohl třeba docent Luboš Perek. Spíš to ale vysvětluje celoživotní dílo tohoto vědce, označovaného za doyena české astronomie, který v pátek 26. července slaví sté narozeniny.
6 fotografií
Z okolíProč se největší astronomický dalekohled v České republice, který používá hvězdárna v Ondřejově, nazývá právě Perkův? Leccos povědět by o tom mohl třeba docent Luboš Perek. Spíš to ale vysvětluje celoživotní dílo tohoto vědce, označovaného za doyena české astronomie, který v pátek 26. července slaví sté narozeniny.
6 fotografií
Z okolíProč se největší astronomický dalekohled v České republice, který používá hvězdárna v Ondřejově, nazývá právě Perkův? Leccos povědět by o tom mohl třeba docent Luboš Perek. Spíš to ale vysvětluje celoživotní dílo tohoto vědce, označovaného za doyena české astronomie, který v pátek 26. července slaví sté narozeniny.
6 fotografií
Z okolíProč se největší astronomický dalekohled v České republice, který používá hvězdárna v Ondřejově, nazývá právě Perkův? Leccos povědět by o tom mohl třeba docent Luboš Perek. Spíš to ale vysvětluje celoživotní dílo tohoto vědce, označovaného za doyena české astronomie, který v pátek 26. července slaví sté narozeniny.
6 fotografií
Z okolíProč se největší astronomický dalekohled v České republice, který používá hvězdárna v Ondřejově, nazývá právě Perkův? Leccos povědět by o tom mohl třeba docent Luboš Perek. Spíš to ale vysvětluje celoživotní dílo tohoto vědce, označovaného za doyena české astronomie, který v pátek 26. července slaví sté narozeniny.
6 fotografií
Z okolí/FOTOGALERIE/ Proč se největší astronomický dalekohled v České republice, který používá hvězdárna v Ondřejově, nazývá právě Perkův? Leccos povědět by o tom mohl třeba docent Luboš Perek. Spíš to ale vysvětluje celoživotní dílo tohoto vědce, označovaného za doyena české astronomie, který v pátek 26. července slaví sté narozeniny.
6 fotografií
Z okolíČerné díry se nevzdávají svých tajemství snadno. A tak poté, co astronomové začátkem letošního roku konečně poprvé pořídili snímek tohoto vesmírného objektu, se nyní objevila další supersilná černá díra, která "porušuje pravidla" a chová se jinak, než vědci předpokládali.
8 fotografií
PardubickoJihlava - Zábavné odpoledne v Českém mlýně a večerní pozorování zatmění Měsíce na bráně Matky Boží. To si pro všechny zájemce na úterý 16. července připravili jihlavští astronomové.
JihlavskoZruč nad Sázavou /FOTOGALERIE/ - Moderátor Josef Förster pravidelně připravuje pořad Křeslo pro hosta. Tentokrát přivítal známého popularizátora vědy v oblasti astronomie Jiřího Grygara. Široké veřejnosti je znám z televizních seriálů o astronomii - například Okna vesmíru dokořán, Vesmírné laboratórium. Jsou známé i rozhovory a pořady v rozhlase.
33 fotografií
KutnohorskoStřední Čechy – Letní počasí si sice už dávno dělá, co chce – nicméně od pátečního letního slunovratu to bude mít oficiálně „povoleno“ i od astronomů. Právě na 21. červen vychází první letní den – přičemž přesný začátek vychází na 17.54 nyní aktuálního středoevropského letního času.
Z okolíObjevem, který by jednou mohl přispět k přepisování učebnic, se pochlubili astronomové působící na observatoři v Ondřejově na Praze-východ. Specialisté z Astronomického ústavu Akademie věd ČR společně s kolegy z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně odhalili ve vesmíru cosi, co se nerozpakují označit za „unikátní hvězdnou laboratoř". Jistá vzdálená hvězda si dělá, co chce, aniž by respektovala naše pozemské poučky.
9 fotografií
Věda a technikaStřední Čechy - Objevem, který by jednou mohl přispět k přepisování učebnic, se ve středu 12. června pochlubili astronomové působící na observatoři v Ondřejově na Praze-východ. Specialisté z Astronomického ústavu Akademie věd ČR společně s kolegy z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně odhalili ve vesmíru cosi, co se nerozpakují označit za „unikátní hvězdnou laboratoř". Jistá vzdálená hvězda si dělá, co chce, aniž by respektovala naše pozemské poučky!
9 fotografií
Z okolíStřední Čechy – Existuje někde v blízkém (nebo třeba i ve vzdálenějším) vesmíru planeta podobná té naší, na níž by možná mohli žít pověstní „zelení mužíčci“? I tomu se budou více věnovat astronomové z hvězdárny v Ondřejově, mohli se o víkendu dozvědět návštěvníci tamějšího dne otevřených dveří.
Z okolíAstronomové z observatoře Mauna Kea na ostrově Havaj objevili díky teleskopu Subaru ve vzdáleném vesmíru více než osm desítek supermasivních černých děr. Každou z nich obklopuje prstenec ozářených plynů a prachu a vytváří tak takzvané kvasary. Pro Zemi tyto na pohled překrásné útvary nepředstavují hrozbu, nachází se totiž okolo 13 miliard světelných let daleko.
7 fotografií
Věda a technikaSovětský svaz vyslal v roce 1972 do vesmíru sondu Kosmos 482, která měla zkoumat planetu Venuši. Mise však nebyla úspěšná a zařízení kvůli selhání motorů uvízlo na nízké zemské orbitě. Amatérský astronom Thomas Dorman však nyní vypozoroval, že se sonda nebezpečně přibližuje k zemskému povrchu, kam se zřejmě již na konci letošního roku zřítí. Není přitom možné odhadnout, kam trosky dopadnou.
5 fotografií
Věda a technikaPokud obyvatelé jižní polokoule zdvihnou svůj zrak k noční obloze, mohou spatřit dosud neznámou hvězdnou řeku, která se nachází přibližně 325 světelných let od Země. Skupina přibližně čtyři tisíc hvězd, kterou gravitační síly Mléčné dráhy roztáhly do dlouhého hvězdného proudu tekoucího jedním směrem, pokrývá většinu noční oblohy jižní polokoule. Astronomové odhadují, že se hvězdy v ní zrodily před pouhou miliardou let.
9 fotografií
Věda a technika/VIDEO/ Po šesti letech je jasno. Astronomové z SETI Institutu v americké Kalifornii přišli s informací, která opět posunula vesmírné bádání o kousek dále. Neptun má čtrnáctý měsíc. Tento přirozený satelit osmé planety naší sluneční soustavy sice odhalil již v roce 2013 astronom Mark Showalter díky fotografiím z Hubbleova teleskopu, až nyní však byla existence malého měsíce pojmenovaného Hippocamp (mořský koník) potvrzena.
8 fotografií
Věda a technikaTým astronomů zjistil pomocí soustavy radioteleskopů ALMA u velmi mladé hvězdy Orion Source I něco zcela nečekaného. V jejím protoplanetárním disku objevil obyčejnou kuchyňskou sůl neboli chlorid sodný. Podle odhadů se zde nachází stejné množství soli jako ve všech pozemských oceánech dohromady.
8 fotografií
Věda a technikaJosef Bártek z Valašského Meziříčí si v pondělí přivstal. Časně ráno zamířil se svými dvěma dětmi do místní hvězdárny, kde probíhalo veřejné pozorování úplného zatmění Měsíce, posledního v tomto desetiletí.
15 fotografií
BruntálskoFOTOGALERIE / Parádní nebeskou podívanou si v pondělí užil, kdo obětoval trochu spánku. Úplné zatmění Měsíce a superúplněk byly díky přízni mrazivého počasí krásně viditelné. Až se tajil dech.
8 fotografií
OlomouckoJihlava - Mimořádné úplné zatmění Měsíce, ke kterému dojde už v pondělí 21. ledna nad ránem, můžete sledovat spolu s jihlavskými astronomy. Ti si pro veřejnost připravili pozorování na na vyhlídkové terase brány Matky Boží, sraz je ve 4.15 hodin. V případě nepříznivého počasí však bude akce zrušena.
JihlavskoNaši domovskou galaxii Mléčnou dráhu čeká v budoucnu strašlivá katastrofa při srážce s jinou galaxií. Obrovská masa horkého plynu a energie způsobí naprostý kosmický chaos. Hvězdy budou narážet jedna do druhé, planety skončí rozbité nebo se zcela vypaří. Nic už nezůstane jako dřív. Podle nové studie by k tomu mohlo dojít již za dvě miliardy let. To je přitom v kosmickém měřítku za chvíli.
6 fotografií
Věda a technikaKolem Slunce obíhá proti Zemi v třetinové vzdálenosti a průměrná teplota na jeho povrchu se pohybuje kolem 170 stupňů Celsia. Jakkoli se to může zdát překvapivé, dokonce i planeta Merkur, která je nejblíže Slunci a druhou nejžhavější ve sluneční soustavě, může mít své vlastní ledovce. Astronomové o jejich existenci ví již od 90. let minulého století. Teprve nová studie však pomohla výrazně rozšířit naše chápání, kde přesně se zde led vzal a jak se pohybuje a mění v průběhu času.
7 fotografií
Věda a technikaFOTOGALERIE / Pro pozorovatele to mohla být jedna z nejjasnějších komet za posledních pět let. Kdyby těm, kteří pohlédli na nebe pouhým okem, trochu přálo počasí.
5 fotografií
Olomoucko/VIDEO/ Má poněkud fádní dočasné oficiální jméno 2018 VG18. Přesto je planetka, kterou v listopadu objevili američtí astronomové, výjimečná. A nejedná se pouze o její nápadné růžové zbarvení. Jde totiž o nejvzdálenější známý objekt naší sluneční soustavy. Od Slunce je třiapůlkrát dále než Pluto. Objev tento týden zveřejnil americký Carnegie Institution for Science.
4 fotografie
Věda a technikaZnojemsko – Správci Národního parku Podyjí se ve spolupráci s desítkami obcí snaží ještě více snížit světelné znečištění nad Podyjím. Problém je podle obcí snaha šetřit obecní pokladny. Úsporná LED bílá světla šetří náklady, odborníkům však nevyhovují.
BlanenskoJindřichův Hradec - V sobotu dopoledne se v Muzeu Jindřichohradecka uskutečnilo setkání k příležitosti 151. výročí narození Františka Nušla, zakladatele moderní české astronomie, spoluzakladatele ondřejovské hvězdárny a od roku 1922 předsedy České astronomické společnosti.
30 fotografií
JindřichohradeckoJindřichův Hradec - V sobotu 24. listopadu od 10 hodin se v Muzeu Jindřichohradecka (klášter Jindřichův Hradec) uskuteční setkání k příležitosti 151. výročí narození Františka Nušla, zakladatele moderní české astronomie, spoluzakladatele ondřejovské hvězdárny a od roku 1922 předsedy České astronomické společnosti.
ČeskobudějovickoJe to téměř třicet let, co astronomové objevili první exoplanetu, tedy planetu obíhající kolem jiné hvězdy než je Slunce. Zatím se jim ale nepodařilo prokázat, že by kolem některé z nich obíhal měsíc. Vědci Kolumbijské univerzity ale nyní předběžně oznámili objev exoměsíce planety Kepler-1625b, jež se nachází asi čtyři tisíce světelných let daleko.
8 fotografií
Věda a technikaTo, co dřívější generace považovaly za sci-fi, se s rozvojem technologií mnohdy stalo skutečností. Americkým astronomům se nyní podařilo objevit exoplanetu, jež nápadně připomíná planetu Vulkán ze slavného seriálu Star Trek. Obíhá kolem hvězdy HD 26965, kterou fanoušci Star Treku znají jako 40 Eridani A, pouhých 16 světelných let od Země. A to přesně tam, kam ji v roce 1991 umístil tvůrce seriálu Gene Roddenberry.
4 fotografie
Věda a technikaKladruby – Vedoucí plzeňské hvězdárny Lumír Honzík zavítal při příležitosti Hradozámecké noci do Kladrub, na přednášku Astronomie a čas.
5 fotografií
TachovskoV hledání planet za hranicemi sluneční soustavy pomáhá vědcům z Astronomického ústavu Akademie věd Perkův dalekohled. Do provozu byl uveden před 51 lety, k výzkumu tzv. exoplanet slouží od loňska. Dosud díky němu vědci prozkoumali několik objektů, které jako možné kandidáty na planety určil dalekohled NASA na oběžné dráze. Zatím našli dvě dvojhvězdy a jeden systém, který bude potřebovat přesnější pozorování.
8 fotografií
ČeskoSrpnový meteorický roj Perseidy bude letos nejčetnější v noci z neděle na pondělí 13. srpna. Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní bude k vidění v průměru 70 meteorů za hodinu. Podle astronomů se dají čekat ideální pozorovací podmínky, Měsíc bude den předtím v novu a obloha nabídne pohled i na čtyři nejjasnější planety Sluneční soustavy.
7 fotografií
ČeskoUmělé světlo v noci brání viditelnosti hvězd na noční obloze. Z území ČR by mělo být pouhým okem vidět tří tisíc hvězd, ve skutečnosti je to ale ve městech jen několik stovek či desítek, uvedli astronomové. Na venkově je to o něco lepší, lidé tam mohou při jasné obloze spatřit kolem patnácti set hvězd. Se světelným smogem se potýká většina rozvinutých zemí, v Evropě podle astronomů neexistuje místo, které by jím nebylo aspoň částečně zasažené.
4 fotografie
ChomutovskoJihlava – V noci z pátku na sobotu proběhne nejdelší úplné zatmění měsíce v tomto století. Tento jev bude možné za příznivého počasí pozorovat i s jihlavskými astronomy.
SvitavskoNejvětší planetu sluneční soustavy Jupiter obíhají desítky různě velkých měsíců. Američtí astronomové totiž nyní napočítali dalších dvanáct. Jejich známý počet tak nyní dosáhl 79. Jeden z nich se však přesto vymyká a to nejen svou velikostí, která je pouhý kilometr v průměru, ale i neobvyklou a doslova sebevražednou drahou. Informovala o tom agentura AFP.
7 fotografií
SvětChilským archeologům a astronomům se podařilo rozluštit záhadu, která své tajemství nevydala více než 500 let. Sloupy z navršeného kamení v poušti Atacama na území Chile, v domorodém jazyce kačua označované jako saywas, pochází z doby Incké říše a sloužily k astronomickým, kalendářním i náboženským účelům.
5 fotografií
SvětLinec – Jak už jsme uvedli, Linec vzpomněl 400. výročí dne, kdy astronom Johannes Kepler sepsal svůj třetí zákon o vzdálenosti planet od Slunce a jejich oběžné době.
Z okolíMezinárodní kosmická stanice (ISS), na níž je i americký astronaut Andrew Feustel, bude 24. května při přeletu viditelná z území Česka pouhým okem. Zástupci České kosmické kanceláře a Astronomického ústavu proto vyzvali děti, aby astronautům zamávaly a „posvítily jim na cestu". Feustel je známý svým spojením s Českou republikou, na vesmírnou stanici s sebou vzal mimo jiné i postavičku Krtka z pohádek Zdeňka Milera.
PrahaCelovečerní dokument o astronomovi a popularizátorovi vědy Jiřím Grygarovi, který natočili studenti Slezské univerzity v Opavě, má za sebou úspěšné tažení napříč televizí, kiny i kinosály.
Volný časDílo českého sochaře Vladimíra Škody, který desítky let od emigrace v roce 1968 žije a tvoří ve Francii, představuje Muzeum Kampa. Expozice se jmenuje Mysterium Cosmographicum Johannes Kepler, badatelská činnost rudolfinského matematika a astronoma je totiž Škodovou celoživotní inspirací. Vladimír Škoda pracuje s abstraktními formami, které jsou inspirovány především kosmickými tělesy a s nimi souvisejícími teoriemi.
27 fotografií
PlzeňskoJe chladné středeční dopoledne a já se nacházím v Uherském Brodě kousek od gymnázia. Potkávám se s Rostislavem Rajchlem, zapáleným astronomem a dlouholetým šéfem uherskobrodské hvězdárny. Spolu se skupinkou malých školáků se dnes vydáváme na procházku po Planetární stezce vedoucí městem.
8 fotografií
